Čistá duše

A od odpadu to zachránil jen Russell Crowe. Jinak absolutně nechápu pochvalný kritiky, který o tom filmu jedou všude kolem. Asi jsem cvok, ale ve filmu chci taky aspoň trochu zábavy, ale tohle bylo tak strašně nudný, že jsem se málem ukousal. Ještě teď mám na zadku jizvu. Pravda, je to silně dramatický příběh, ale to ho od nudnosti a zdlouhavosti nijak neodvrátilo. Pravda, Russell je naprosto úžasnej psychózami pronásledovanej génius, ale ve skutečnosti mi bylo naprosto fuk, co se s ním stane a to od úplnýho začátku. Howard je poctivej řemeslník (skoro jako Jihlavanka), ale to neznamená, že by se mi vizuální stránka nějak extra líbila. Prostě, tenhel film je pro mě absolutní podprůměr kromě výkonu představitele hlavního hrdiny. Co se týká toho Oskara, jakej by byl rozdíl, kdyby ho místo PP dostala ČD? Sračka jako sračka. (05.12.2005)

Miluju Jennifer Connelly. No, měl bych mluvit spíš o filmu. Takže, miluju Jennifer Connelly. No tak, co jsem to, jo, aha. Miluju Jennifer Connelly. No dobře, už dost. Film Čistá dusice není nijak originální svým obsahem, nicméně vytahuje z něj prakticky všechno, co se vůbec dá. Příběh duševně nemocného matematika Johna Nashe a jeho obětavé manželky je vyprávěn tak citlivě a poutavě, že to vtáhne a nepustí. Precizní filmařinou jsou Nashovy vize, jak ty teoretické (mizející holky v baru), tak schizofrenní. Herecké výkony Russela Crowea (toho oscara měl dostat), kterého jsem vlastně začal registrovat až po tomhle filmu, Eda Harrise, Paula Bettanyho a samozřejmě Jennifer Connelly (ještě jsem neřek, že jí miluju) jsou vyloženou lahůdkou, Horner složil velmi působivé party, zkrátka výborný citlivě lidský film. (16.11.2006)

"Představ si, že jsem řekl to, co jsem měl říct a teď bych s tebou chtěl mít co nejdříve pohlavní styk." Mám rád čísla, jelikož bez politických úprav nelžou a dá se jimi vyjádřit cokoli. Proto jsem se na film o geniálním matematikovi těšil asi víc, než jsem měl. Z hlediska čísel funguje snímek bezvadně, ale často ukazovaná skutečnost, že génius a blázen jsou dvě od sebe těžko rozpoznatelné osoby, dokonalému zážitku poněkud podrážela nohy. (25.07.2011)

Možná jsem primitiv, protože jméno John Forbes Nash jsem poprvé zaznamenal až v souvislosti s timhle filmem. Nikdy dřív jsem o tomto vědci neslyšel a tim pádem mi byl jeho život celkem ukradenej. Pro mě to je takovej nepříliš zajímavej životopisnej film o jednom chlápkovi, kterýho vůbec neznám. Ale nutno dodat, že život se schizofrenií asi bude celkem "zábava". Když tak nějak spočítám všechny klady a zápory, vychází mi to jako čistej průměr. Jak příznačný, že to režíroval zrovna Ron Howard, což je takovej génius průměrnosti. Nechápu, kde tento film nabral takový vysoký hodnocení. Asi se zkusim zeptat nějakýho imaginárního kamaráda... (27.08.2013)

Velice sympaticky natočený film, dobrá pointa, zajímavý příběh. Russel Crowe byl v roli Johna Nashe naprosto skvělý a nemohu mu nic vatknout. I ostatní herecké výkony se mi líbily. Něco tomu však chybělo, i když to nedokážu přesně definovat. No to je jedno. Spolubydla, matfyzák, který fil vidl již několikrát, mi doporučil, ať se na film podívám ještě jednou, a to co nejdřív, pač podruhé už je to uplně jiný zážitek, a snad ještě lepší. (21.07.2008)