Lev s bílou hřívou
Drama / Historický
Československo, 1986, 127 min
Režie:
Jaromil JirešHudba:
Zdeněk PololáníkHrají:
Luděk Munzar, Jana Hlaváčová, Veronika Žilková, Zlata Adamovská, Magda Vášáryová, Valérie Zawadská, Táňa Fischerová, Lubor Tokoš, Jiří Adamíra, Jiří Bartoška, Bořík Procházka, Zbyněk Honzík, Jiří Pleskot, František Řehák, Leo Marian Vodička, Eva Režnarová, Hana Militká, Karel Janský, Václav Babka, Zdeněk Kampf, Marie Brožová, Vlastimil Drbal, Hana Pastejříková, Raoul Schránil, Jiřina Steimarová, Antonín Brtoun, Vladimír Huber, Václav Upír Krejčí, Vladimír Matějček, Karel Hovorka st., Mirko Musil, Eva Záběhlická, David Schneider, Daniela Šounová, Jiří Zahradníček, Pavel Zejfart, Jaromír KučeraObsah
-
Ve filmu Lev s bílou hřívou nejde tolik o fakta ze skladatelova života, jako spíše o milostné a jiné inspirační zdroje jeho tvorby a jeho urputný a vášnivý zápas o pravdivost hudebního vyjádření. Zachycuje dvě podstatná období Janáčkova života: v první části je to boj za prosazení jeho stěžejního díla - Její pastorkyně - a tragické události skladatelova života. Druhá část čerpá z etapy posledního desetiletí jeho života a zachycuje horečnatou skladatelskou činnost, podnícenou milostným vztahem k mladé ženě. (oficiální text distributora)
Ve filmu Lev s bílou hřívou nejde tolik o fakta ze skladatelova života, jako spíše o milostné a jiné inspirační zdroje jeho tvorby a jeho urputný a vášnivý zápas o pravdivost hudebního vyjádření. Zachycuje dvě podstatná období Janáčkova života: v první části je to boj za prosazení jeho stěžejního díla - Její pastorkyně - a tragické události skladatelova života. Druhá část čerpá z etapy posledního desetiletí jeho života a zachycuje horečnatou skladatelskou činnost, podnícenou milostným vztahem k mladé ženě. Komentáře uživatelů k filmu (10)
-
Radek99
Český Amadeus.(12.5.2011)
-
NinadeL
Lev s bílou hřívou je životopisem Leoše Janáčka sestavený z velkých pláten protkaných jeho stěžejními pracemi na Její pastorkyni a Kátě Kabanové. Celek nepřekvapivě reprezentuje to nejlepší svých tvůrců i herců. V rámci Jirešova neomylného vedení se zaskvěli Munzar a Hlaváčková a velice dobře jim sekundovala trojice Žilková-Vašáryová-Adamovská. Několik myšlenek, které se tu objevily, a potažmo celé dialogy, to je nadčasový korpus, pravdivější než sama pravda. Jediné, co bych v rámci tohoto pohlcujícího okamžiku vytkla, je nelineárnost časová. Více načrtnutých kapitol z Janáčkova života by poskytlo vstřícnější cestu k celé přehlídce několika grandiózních finále. Ale konečně už vím, co českému filmu posledních let chybí nejvíce - jsou to životopisy. Nyní už nemáme o kom vyprávět?(12.5.2011)
-
WANDRWALL
Jaromír Jireš zde poněkud napodobuje Vláčila, ale dejme tomu. Dobová kritika psala - na film emigranta - Amadeus - chodí davy, na "Lva s bílou hřívou "- prázdná kina. V obou případech je společný jmenovatel. Celým filmem se táhne hudba obou skladatelů. Mozartova hudba je líbivější, než Janáčkova. Film jsem více ocenil později, i nedávno, neb si ho mohu pustit kdy chci. Janáček byl úžasný skladatel, živel, zde nepochopen, vce uznání se mu dostalo v cizině, hlavně v Anglii. Vážná hudba je ale v každé zemi doménou jen malé skupiny osob. Co je nejsporně kladem filmu, tak jsou postoje postav k Janáčkovi a jeho hudbě. Ukazují na charaktery osob, které byli blízko Janáčka. Chodil jsem na obecnou školu, kde učil žák Janáčka. Jeho zápisky jsou ozdobou školní kroniky.(24.9.2010)
-
Crocuta
Pokud někdo o Janáčkovi nic neví a jeho hudba se mu nelíbí a přesto tento film sleduje, snadno se mu může udělat nevolno. Pan Jireš vylíčil Janáčka tak, jaký skutečně byl, včetně složitého vztahu s jeho ženou. (Není divu, že manželství které prošlo ztrátou obou dospělých dětí, nebylo právě harmonické). To poznal patrně každý, kdo se kdy o Janáčka a jeho práci hlouběji zajímal. Ve filmu jsou zajímavě zobrazeny inspirační zdroje pro mistrovu tvorbu a složité okolnosti, za nich vznikala jeho nejznámější díla.(1.7.2007)
-
raroh
Velmi silný a krajně nedoceněný film zobrazující Janáčka (od koho jiného než největšího milovníka vážné hudby mezi českými režiséry) v jeho bojích, vášních (ale i pochybnostech), inspiracích a hudební originalitě. Poetická kamera Jana Čuříka pak přímo čaruje s evokací přelomu 19. a 20. století (Luhačovice) a v oživení Janáčkových fantazií (při umírání jeho dcery a zároveň vzniku Její pastorkyni, přerod jeho múzy ve vášnivou Cikánku). Výborný byl i výběr a vedení herců, překvapují i taková Zlata Adamovská nebo Veronika Žilková, které jsou zde kupodivu skutečně zajímavé.(27.4.2010)
-
kingik
Skladatel Leoš Janáček je skvěle zahraný Ludkem Munzarem. A spousta scén se ani tak nevěnuje faktům z jeho života jako spíše lásce, kterou zahoří k mladé ženě. Film v mnoha ohledech fascinující, protože tvůrci skladatelovo období zachytili dobře, ale přesto s filmem může mít problém ten kdo se více zajímá o historii skladatelů a jistě objeví i řadu nepřesností nebo i poněkud zkreslené podání jeho života. Pro diváka, který si o Janáčkově osobnosti nic moc nenastuduje však film bude dostačujícím nahlédnutím do života významného člověka. 70%(15.1.2012)
-
Master19
Rozhodně nejde o diskreditaci Leoše Janáčka - ať už skladatele, nebo člověka. To by se to asi jmenovalo jinak. Naopak jsou velice syrově znázorněny popudy jeho chování, jeho světlé i odvácené stránky. Nepopírám, že forma, kterou je to divákovi předkládáno je těžká, mnohdy spíše poetická. Spolu s působivým, leč rozporuplně chápatelným projevem Luďka Munzara (taky ho nemám příliš v lásce), jde o okrajový film, spíše pro fanoušky hudební historie, či přímo zmíněného skladatele.(21.7.2008)
-
argenson
V Brně jsem nedávno objevil hrob Olgy Janáčkové a začal jsem se pídit, proč zemřela tak mladá. A vida, mohl jsem si ušetřit sáhodlouhé guglování, počkat si na tenhle film a hned jsem chytřejší. Navíc, Olgu velmi pěkně zahrála Veronika Žilková, jinak mám k její prezentaci z 80. let celkem výhrady. Lev s bílou hřívou je precizně zpracovaná sonda do života velkého skladatele a přes lyrické odskoky je to pozoruhodné a neprávem opomíjené dílko se solidními hereckými výkony, zvláště ve velmi nestandardním manželském vztahu podaném duem Munzar-Hlaváčová. Takže jediné, co mi vadilo, byla pro mě těžko stravitelná hudba. Ovšem od životopisného filmu o Leoši Janáčkovi nelze čekat Mozarta, žeano:-)(8.7.2010)
-
mirliflore
odpad!Po shlédnutí tohoto snímku jsem měl v hlavě prázdno a bylo mi špatně od žaludku. Jaromil Jireš vylíčil pana Janáčka jako hnusného chlípníka, naprosto necitelného ke své ženě,což by nebylo ještě tak zlé, ale to všechno provázela nestravitelná atmosféra a hudba mě (jakkoliv mám rád klasiku) rozhodně neuchvátila. Po shlédnutí tohoto snímku jsem se začal vyhýbat všemu, kde se objevuje pan Munzar. Promiňte, ale na tohle se prostě koukat nedalo.(10.7.2006)
-
Misabarry
Nejsem odborník na Janáčkovu hudbu ani jeho osobu (prof. Štědroň je jen jeden 8-), ale myslím, že na dobu vzniku celkem zdařilé dílko. Nemám antipatie k panu Munzarovi, a vím, že má hudbu moc rád, vystupoval i s orchestry jako konferenciér či recitátor, hudbě rozumí... Film hodně staví na prolínacích sekvencích, snu, reality, inspirace. Pro hudebního outsidera zajímavé.(28.2.2011)
