O zatoulané princezně

Zacatek predcil konec, ovsem nebyla tu vubec spatna pohadka. Neni to zcela typicky pohadkove, lehce spis jako televizni film. Vyprava velmi chuda. Ale musim rict, ze pribeh byl obstojny, mozna i trochu lepsi nez obstojny, neotrely napad s cirkusem se mi libil. Hodnotim vse spise kladne, vsak videt to jen jednou asi staci. Neni to ten typ filmu, co se da opakovat porad dokola. Vykon Petra Mikula je primo priserny. (16.10.2012)

Atmosféricky to skutečně připomíná spíš film, než pohádku. Já sama nemám v lásce ani tematiku cirkusů, tudíž mě to nezaujalo. Ale jinak to nebylo špatné, pár nápadů a dějovou linku to mělo. Ačkoli vlastně nikterak originální (až na ten cirkus). Jen jsem nějak nepostřehla, kdy se do sebe ústřední dvojice stihla zakoukat... Jako by se to dělo spíš mimo kamery. Jedním slovem zvláštní. (02.12.2021)

Zajímavé. Kdybych tuto pohádku hodnotila před rokem či dvěma, vedle mého jména by určitě zářily minimálně 4 hvězdičky. Patřila totiž mezi mé nejoblíbenější... Ale jak plyne čas, názory se mění. Pohádka se mi stále líbí, ale už ne tolik jako dříve. Postrádá totiž trochu té "pohádkovosti". A svou délkou pak také trochu nudí. Ani hlavní herečtí představitelé nebyli zvoleni příliš dobře... Nechci však říci, že se to nepovedlo. Na druhou stranu si pohádka drží unikát svým dějovým zasazením do cirkusového prostředí. Pěkné jsou i scény ze zámku Červená lhota či pohled na mladičkou princezničku. 62% (27.12.2008)

Jakkoliv chápu a v mnohém sdílím výhrady k ZATOULANÉ, nemohu si neodpustit několik doplňujících poznámek. V kontextu dětské tvorby šedesátých až osmdesátých let - v něčem i let padesátých - představuje ZATOULANÁ určitě slabší průměr. Drhne režie, ne vždy jsou zvládnuty herecké výkony, občas skřípá scénář. Řadou těchto znaků jako by byla předjímána polistopadová česká pohádka ve svých určujících trendech. A právě tímto druhým srovnáním naopak vyniknou podmínečné klady tohoto pozdního Kachlíkova díla. Patří k nim demokratický (občanský) charakter poněkud vypelichaného královstvíčka Královská Lhota (osvícený absolutismus barokního krále), velmi amazonsky svérázné a přitom přitom už žensky něžné pojetí dívčí princezniny postavy a viditelně dynamičtější druhá část ZATOULANÉ. Svět drhnoucího socialismu, v němž již téměř nic nefunguje, ovšem skřípot ZATOULANÉ, konstatovaný v úvodu tohoto komentáře, nijak neoslabuje. Největší cena této poněkud očesané pohádky tedy spočívá právě v tom, co předjímá, ale také v tom, čím se stále ještě od předjímaného odlišuje. (02.03.2011)

Film, který na rozdíl od některých jiných uživatelů považuji za opravdovou pohádku, byť svéráznou. Třeba ta mladičká princezna - ale ta je tu mladičká proto, že to tak je v původní Ladově pohádce a vlastně to určuje děj: "provdat ji chtěli, takové žábě..." Scénáristovi s režisérem se podařilo Ladu zpracovat do podoby pro mě snesitelné. Vyhovuje mně tu skoro všechno: hudba, tempo, humor, scenérie, herci i stručně naznačený milostný příběh - dvojice se sblíží tak, že Franta princeznu hecuje, že tohle a tohle nedokáže :-) to je v pohádkách neobvyklé a velice osvěžující. Představitelka princezny mohla mluvit lépe, jak už tu bylo naznačeno, ale jinak myslím, že na svůj věk roli zvládla dobře. Dlouhý tmavý cop byl evidentně její vlastní a přirozený obdiv k Frantovi by jí leckterá dospělá herečka mohla závidět. Vyzdvihla bych i obsazení: všichni herci tu přesně pasovali do svých rolí, viz vznětlivý král Vlach, roztomilá a důstojná královna Fischerová, trhač zubů Sloup, principál Pípal. Souhlasím s některými objektivními námitkami, na pět hvězdiček film není, ale pod čtyři nejdu. (04.10.2011)