Reklama

Reklama

Obsahy(1)

Příběh lásky, která se zrodila v dobách nenávisti... Podzim 1944. Na Labi u Drážďan kotví česká nákladní loď, naložená tabákem. Pracují na ní dva čeští lodníci, Kája Svorník (L. Vaculík) a Bohouš Kotera (A. Procházka). Oba s vědomím inspektora tajně kradou vzácný tabák, který Bohouš prodává na černém trhu v Praze. Hlavně se ale věnují milostným románkům s německými dívkami, jejichž jména si zapisují do lodního deníku. Kájovi se jednoho dne podaří dostat do postele mladičkou Ulriku (M. Hrubešová). Zpočátku si od krásné zrzky udržuje odstup, stejně jako od ostatních Němek, ale brzy zjistí, že se do bezelstné dívky zamiloval, stejně jako ona do něj. Je však doba války a vyhlídky českého kluka nejsou v jeho novém vztahu zrovna růžové: Ulrika je totiž dcerou velitele zajateckého tábora a také snoubenkou nacistického velitele od letectva… (Česká televize)

(více)

Videa (1)

TV spot

Recenze (119)

cariada 

všechny recenze uživatele

Nádherný snímek o lásce Čecha a Němky ke konci války v Dráždanech. On jako lodník ona v Hitlerjugen. Přesto k sobě najdou cestu. On se snaží přivydělat šmelinou ,která se mu málem stane osudnou. Jeho kamrád zato zaplatí největší daň. Rodiče ani na jedné ztraně nemají z jejich lásky radost a jsou proti. Snímek nám dává možnost podívat se na život lidí s obou stran a uvědomit si jak válka rozdělí lidi i když nejsou špatný. ()

honajz 

všechny recenze uživatele

Takový druhoválečný odvar z Lásek mezi kapkami deště. Kde však byly rozehrány osudy několika postav a milostná zápletka nebyla tolik nosná, zde se jede jen v té jedné linii, milostný motiv je posílen na úkor těch obyčejných vztahů dalších postav, a co si budeme povídat, holky sice Vaculíka žerou, ale Hrubešová ukázala bobra a kozy ve všech filmech, kde to jen šlo i nešlo, takže nějakým překvapením pro mužskou část publika nebyla. A když odmyslíme milostný motiv, zbude toho sakra málo jako výpověď o té době, a i to málo je poněkud povrchní a laciné. ()

Reklama

Šandík 

všechny recenze uživatele

Oznamuje se láskám vašim je žel film zcela průměrný. Na Kachyňu rozhodně velmi slabý. Přitom vychází z výborně napsané knižní předlohy... Právě knižní předloha je ovšem také kamenem úrazu, protože román (byť v tomhle případě jde spíše jen o novelu) je obvykle materiál pro filmové zpracování příliš obsáhlý a je nutné v něm rozsáhle škrtat a zachovat jen to nejpodstatnější. Co ovšem rozhodně  ztratit nesmí, to je atmosféra a také zorný úhel vypravěče... Pokud autor scénáře knižní předlohu takhle razantně neprošktá a nezachová jen to skutečně podstatné, vznikne obvykle dosti únavný a klipovitý sled scén, často pouhých "živých obrazů", řazených za sebou takřka bez ladu a skladu. A přesně to se tu "podařilo". Ba co víc, tvůrci nejen že z předlohy dosti otrocky přebírají i mnohé okrajovější scény a motivy, dokonce mnohé další scény, dialogy a motivy přidávají, což už je úplně nepochopitelné... Nejen že tím děj ještě zahušťují ale navíc jej posouvají citelně jinam... V knize není ani výslech, ani rozhovor s otcem Ulriky, ani prohlídka lodi policií, ani blechy, ani sbírka podvazků, ani dopisy psané Ulrikou do Čech, ani Karlův telegram Ulrice, ani díky tomu informovaní rodiče... Co v knize naopak je, a to velmi silně přítomné, to je napětí, které by bylo možné vyjádřit pojmy "my" a "oni", "naše" a "cizí", v dané situaci vyšponované na maximum válečnými událostmi. Právě tohle činí z jinak vlastně poměrně banálního milostného příběhu v knize skutečné drama (samozřejmě spolu se závěrečným bombardováním). Přesně to ale také tvůrci filmu takřka úplně pominuli. Problém je přitom už v tom, že je film natočen prakticky kompletně v češtině, takže si divák vlastně vůbec neuvědomí že drtivá většina jeho dialogů by měla být pronášena německy. Tahle okolnost je mimochodem i nesmírně důležitá součást rozhovorů mezi Ulrikou a Karlem. Tvůrci filmu ji ovšem nahradili běžným milostným žvatláním s mnoha zdrobnělinami a dalšími krásnými nesmysly, které ovšem v dialozích vedených německy Čechem s rodilou Němkou v žádném případě nemají co dělat... Asi z obavy, aby film nevyzněl jako kritika socialistických poměrů navíc z filmu zmizely i různé "totalitní manýry", jakými je všudypřítomné špickování a z něho plynoucí strach, bdělá domovní důvěrnice, fakt že doma se říká něco jiného než na ulici, že lidé vstupují do různých organizací jen proto aby mohli jakš takš normálně žít, a možná právě proto se do něj naopak dostalo brutální násilí výslechu, protože to přece "Němci" v podobných filmech běžně dělají... Samozřejmě ano, není to úplný propadák, rozhodně neurazí ale také nijak moc nenadchne. Kdyby se to točilo o pár let později a v německo-české koprodukci, možná s jinými herci (v roli Ulriky by byla naprosto skvělá mladičká Julia Jentsch) a rozhodně i za jiné peníze, mohl to být film hodný nějakého toho zlatého lva či medvěda. Takhle je z toho spíše podivně nedotažený pokus, který si všichni pamatují hlavně pro na svou dobu nezvykle explicitní nahotu... Velká škoda... Přitom vyrovnávání se s vlastní bolestnou minulostí, s nacionalismem, s totalitním tlakem, hledaní obecné lidskosti, to všecho je stále velmi aktuální a bolestné... Celkový dojem: 65% Zajímavé komentáře: sportovec, Sfinkter, zelvopyr () (méně) (více)

ostravak30 

všechny recenze uživatele

Karel Kachyňa má za sebou krásné filmy. Fany, Smrt krásných srnců, Pozor, vizita! a další. Oznamuje se láskám vašim mezi mé oblíbené patřit nebude. Tak předně Lukáš Vaculík. Idol osmdesátkových filmů a idol žen a dívek. Ty musely tehdy šílet. Vaculík a nahatý. Nejedna určitě Hrubešové záviděly. A k tomu všemu to je dobrý herec. Horší je to s Markétou Hrubešovou. V tomto filmu totiž kromě své nahoty dokázala i svůj talent, který ale někde, patrně kvalitou devadesátkových filmů (a hrála v takových ubohostech jako Peklo v řetězech apod.) postrácela. A nebylo to zdaleka naposledy co se svlékla. Tento film je výjimečný pouze tím, že je to prvně. Byla krásná a ne že ne. V roce osmdesát osm už snímek asi takový šok nezpůsobil, ale umím si představit, že o deset, dvacet let dříve by se z něj komunisti a možná i diváci potentovali. Čech hobluje Němku. A navíc nacistku. I když ne úplně přesvědčenou. Jenže Karel Kachyňa vcelku logicky a správně poukazoval na fakt, že ne všichni Němci byli špatní a ne všichni byli skutečnými nacisty, jak je v ději vysvětleno. Paradoxně by film vyvolal asi větší diskuzi a ohlas dnes než se stalo tehdy. ()

Anderton 

všechny recenze uživatele

Vkusne natočená "červená knižnica" na pozadí tragických dejinných udalostí. Znie to trochu umelecky nedôveryhodne, avšak Kachyňa je iná trieda a do príbehu lásky dokáže nacpať viac, ako by sa pokúsilo množstvo tuctových režisérov. Mňa potešilo sústredenie deja na rieku, loď vždy predstavuje určitú formu slobody, až revolty a zároveň na rieke nevidíme hranice, že. Začnem si odškrtávať filmy, zaoberajúce sa bombardovaním Drážďan, zatiaľ u mňa vedie Slaughterhouse 5. Škoda, že Vaculíka má publikum zaškatuľkovaného v iných typoch úloh, pretože mi pripadal ako "oznamovateľ láskej svojej" presvedčivý. Hrubešová ukázala to, čo od nej všetci chceli, teda nahé telo, ale ona tam aj hraje a nepôsobí to vôbec rušivo. Aj napriek spomenutým umeleckým kladom sa pre ženy môže jednať o dosť zásadné slzotvorné dielo československej kinematografie. Ak by bol film známejší a častejšie vysielaný. ()

Galerie (5)

Zajímavosti (11)

  • Tehdejší Rudé Právo nemohlo přenést přes srdce, že je to film o lásce mezi německou dívkou a českým klukem. Recenze nebyla pozitivní, přestože ve filmu v podstatě žádná velká erotika není - Lukáš Vaculík políbí Markétě koleno, dvakrát proběhnou nazí kvůli blechám, které ji kously, a to je vše. (hippyman)
  • Natáčení probíhalo v Děčíně a okolí. Místo, kde se Kája (Lukáš Vaculík) poprvé setká s Ulrikou (Markéta Hrubešová), je tzv. Dlouhá jízda, která vede na Děčínský zámek, zatímco loď Káji kotví naproti Dolnímu Žlebu, dříve obci Dolní Grunt nad Labem, dnes části Děčína. (Pimburger)

Reklama

Reklama