Akta Pentagon: Skrytá válka

Ortodoxní demokrat a liberál Spielberg cítil potřebu kout, dokud je železo „fake news“ žhavé a svůj příběh sedmdesátkového WikiLeaks vyslal na dvě bojiště, kde se místo meči máchá pery a odvážnými rozhodnutími. Na jednom tisk bojuje za svobodu slova a nezávislost s řídící mocí a na druhém se žena v řídící pozici snaží probít z mužského obklíčení. Myšlenkově je to bezesporu ušlechtilé (byť žurnalista bez vlastní politické nezávislosti přináší do tohoto boje jistou dvojsečnost), nicméně nebudu kvůli tomu přehlížet mramorový chlad sterility, schematičnost a autorskou rutinu. Palec nahoru za Kaminskiho kompozice, pečlivou práci s kancelářskými detaily (future plakát na All the President´s Men či poster sloupkaře Arta Buchwalda jakožto Strýčka Sama „Have I ever lied to you?“) a taky skutečnost, že se Hanks s třemi čelními drenážemi na pot osobně dočkal patetického jásotu, který mu jako členu posádky Apollo 13 kdysi unikl.. (02.07.2018)

Akta Pentagon: Skrytá válka - to je překlad úrovně: pojďme prodat film, který se obsahem prodat neumí. Film stojí a padá na Hanksovi a Streepové. Jejich kouzelné dialogy nabité tou klasickou filmařinou jsou k sežrání - děj samotný moc ne. Film se snaží v první polovině unudit diváka k smrti a vtáhnout ho do světa nakladatelství, aby ve druhé polovině řešil existencionální otázku novinařiny a upřímnosti se špetkou špionáže, což záživné není, pokud nejste kompost, ale ve srovnání s první polovinou, kde se člověk příjemně prospí, je to takové milé probuzení. Řeklo by se kafe po ránu, ale ne. Spíš Jihlavanka. (21.02.2018)

Konstantní nuda. "The Post" se BOHUŽEL nese v podobném duchu jako předloňský "Spotlight" (3,5*). Působí plynuleji než hon na zhýralou církev (nenarušují ho de facto žádné časové skoky), postrádá ale jak atmosféru, tak napětí, tak emoce. Další nadějná spielbergovina, která se vůbec nepovedla, a která nemá mezi oscarovými snímky, co dělat. Nevěřím, že ještě zvládne natočit dobrý film.:-( P.S.: Rozvinutí nastoleného tématu? 0. P.P.S.: Film jsem viděla před necelým rokem a už si z něj nepamatuju jedinou scénu. (20.02.2018)

Okrem zastania sa novinárov, odhaľujúcich špinavé klamstvá politikov, má film aj druhú významnú rovinu. Či skôr krivinu. Spočívajúcu v nerovnakom prístupe k demokratickým a republikánskym prezidentom zo strany médií. Vecne to skvele vystihol v komentári užívateľ maq. Lenže ani to, že mediálne a hollywoodske celeberity sa radi nechajú obskakovať, čo ja viem napríklad Clintonovým sólom na saxofóne, tolerujúcom mu potom hocijaké prešľapy v zahraničnej politike (Clintonove bombardovanie Juhoslávie v roku 1999), no na republikánskych prezidentoch nenechajú suchú jedinú nitku. Dvojaký meter, rovnako odporný výkon politiky. Pretože oba tábory, demokrati i republikáni, sú rovnako zaťažené špinou, korupciou a podporou donorských korporácií. Len novinári sa pred verejnosťou tvária, že zvádzajú boj za hodnoty. Odhliadnuc od toho, otázka zverejňovať-nezverejňovať ostáva osobne jasne riešená: jasne, že zverejniť. Všetko a v úplnosti. Možno potom príde k naozajstnej zmene. Nemusí byť príjemná. Ale aspoň sa ľudstvo dozvie samo osebe, aký osud si zaslúži na základe zverejnenia dlhodobo utajovaných faktov. Film samotný má dve polovice - prvú, pomerne nudnú v znamení mondénnych večierkov magnátov, bankárov a politikov, príprav na články, snahy dobrať sa k nejakej správe a druhú - svižnú a napínavú, v znamení toho, ako to dopadne, plnú dilem, či to, čo považujeme za správne jednanie, ním aj ozaj je. (25.01.2021)

Tisk má sloužit lidu a ne vládě... Prequel k Watergate a Wikileaks. Dnešní přehlcení informacemi, zbytečnými informacemi a vymyšlenými informacemi, které slouží k matení veřejnosti, brání tomu, aby se to na čem záleží k tomu lidu dostalo. Spielberg ukazuje první vítězství, které odstartovalo spirálu vedoucí k dnešnímu matení veřejnosti vládami po celém světě. A ukazuje to hravě, přehledně a s důrazem na kvalitu. Protože kvalita a ziskovost jdou ruku v ruce. Nebo by to tak alespoň mělo být, (27.10.2023)