Spielberg

Nic nového či překvapivého jsem se sice nedozvěděla, ale alespoň jsem si v té monstrstopáži stihla uvědomit, kolikrát mě Spielbergovy filmy ohromily, vyděsily, rozplakaly či rozesmály. Vrátila jsem se zpátky do kina Hradby 64 na Duel, na FFP (to byl, milé děti, Filmový Festival Pracujících) kupodivu na Čelisti, do Alfy na E.T. a do letního kina na prvního Indyho... atd. atd....Takže asi jako jedna z miliónů: děkuju mockrát pane Stevene! (04.05.2018)

Formálně jde o konvenční prokládání mluvících hlav záběry z filmů a jejich výroby, nabízející chronologický přehled Spielbergovy filmografie. Ten je na vertikální ose rozšiřován o nahlédnutí do jeho dětství. Navzdory rozmáchlé stopáži se přitom nedostalo zdaleka na všechny filmy. Nepřekvapivě převažují ty, jimž se v době jejich uvedení dostalo převážně pozitivního přijetí (o Navždy, Hookovi, Ztraceném světě nebo Amistadu nepadne ani zmínka) a jež reflektují témata, která jsou pro Spielberga, alespoň podle autorky dokumentu, určující (demokracie v Lincolnovi, vztah otce a syna v Chyť mě, když to dokážeš, boj proti teroru v Mnichově). ___ Lacyová zvolila podobný interpretační klíč jako Molly Haskellová v nedávno vydané Spielbergově biografii, jen je méně kritická: Volbu a zpracování určitých témat vysvětluje skrze vlivy, které Spielberga formovaly v dětství (strach z neznámého, rozvod rodičů, židovský původ). Díky tomu se jí daří vyprávět o Spielbergově osobním životě, aniž by ztratila ze zřetele filmy, které tvoří alfu a omegu dokumentu. ___ Tón je sice převážně adorační (s výjimkou Purpurové barvy, označené za „falešnou a disneyovskou“), ale bez patosu a zbytečného opakování dříve vyřčených slov chvály (neslyšíme tak neustále dokola třeba to, že je Spielberg skvělý otec, který ví, jak režírovat děti). Mluví navíc hlavně Spielberg sám, který raději než o tom, jak v mládí balil holky (to se dozvíme od Briana De Palmy), povídá o konstrukci příběhu a technickém řešení konkrétních scén a svými slovy v zásadě potvrzuje to, co o něm říká většina účinkujících (z nichž nejpřínosnější postřehy nabízí Martin Scorsese a Janet Maslinová) – má mimořádný vypravěčský talent a schopnost sdělovat významy obrazem a skoro instinktivně chápe, jak scénu pojmout, aby byla srozumitelná a zároveň atraktivní pro diváka. ___ Pokud jste coby Spielbergovi fanoušci viděli making of většiny jeho filmů, případně dokument, který o něm natočil Richard Schickel, moc nového se nedozvíte, ale budete si moct díky lidem, které je radost poslouchat, připomenout, v čem spočívá Spielbergova jedinečnost. Během sestřihu slavných filmových momentů podbarvených hudbou Johna Williamse vám pak nejspíš stejně jako mi naskočí husí kůže. V rámci zvoleného pojetí a zaměření na širší divácké vrstvy uspokojivá práce, ale kdyby se někdo v budoucnu pustil do formálně či interpretačně odvážnějšího dokumentu o mistrovi, nezlobil bych se. 80% (09.10.2017)

Steven Spielberg znamená pro film něco jako Wayne Gretzky pro hokej nebo Michael Jordan pro basketbal. Absolutní legenda a neoddiskutovatelný velmistr svého řemesla. Bylo fajn vidět dokument, který ho vyobrazuje v podstatě jako normálního člověka. Hned jsem dostal chuť znova kouknout na Čelisti, Jurský park, Vojína Ryana a další :) (11.03.2024)

Tybrďo, má to dve hodiny dvadsať, ale ani chvíľku som sa nenudila. Možno občas pri tých oslavných ódach, ale tie už k takýmto dokumentom patria. Dokonca nebolo preódované, a to už je čo povedať. Zameranie na filmy + súkromie a rozprávanie hlavne o tom (a hľadanie súvislostí) robia z tohto filmu skvelý zážitok pre každého, kto Spielberga minimálne uznáva, ak priamo neobdivuje. A to je snáď každý :-) (31.10.2017)

Tak dlouhý a přitom tak stručný dokument, že? Spielbergovi příznivci se z něj dozví jen málo nového (mě kromě části o režisérské partě Spielberg - Lucas - Coppola - De Palma - Scorsese nejvíce zaujalo vše, co se týkalo Spielbergových rodičů) a chtělo by to spíše několikadílný seriál, ale co se dá dělat - i tak je to důstojný hold skvělému režisérovi. (23.06.2019)