Jednej správně

velice nadhodnocený kousek. černí vs. bílí znovu a jinak (tentokrát více z té "černé" strany) - celek zadrhává a moc nefunguje. několik málo slušných věcí (pár postav + docela rozumný rozjezd filmu) nezachrání to klišovité a křečovité "vyvrcholení" děje - pro mě jednoznačné zklamání - 6/10 (29.07.2006)

Jednej správně popisuje jednu černošskou čtvrť, kde si Ital otevřel pizzerii. Všichni černoši s tím byli srozuměni a celá generace na jeho pizze vyrostla. Vše bylo v pohodě, než si jeden černej všiml, že na zdi jsou obrázky slavnejch Italoameričanů a ani jeden negr ... Film začíná dost pohodově, avšak tato poklidná atmosféra pomaličku graduje až k netušenému konci. Spike Lee natočil protirasistický film, avšak nesouhlasím s některými co tvrdí, že straní "svejm". Naopak do svých řad útočí, minimálně se snaží pískat rovinu. (06.06.2010)

Jeden z vrcholov americkej nezávislej kinematografie a nepochybne dosiaľ jeden z najdôležitejších afroamerických filmov. V poradí tretia snímka Spikea Leeho Do the Right Thing je štylizovaným, provokatívnym obrazom rasového napätia v newyorskom Brooklyne pred koncom 20. storočia. Výrazné, presýtené farby a hlučná rapová hudba (vyniká skupina Public Enemy s piesňou „Fight the Power“) nabíjajú film elektrizujúcou energiou a dávajú mu zmysel. Lee, inšpirovaný pouličnou komédiou, sa stavia tvárou v tvár rasistickým postojom; napätie prerastie do morálne nejednoznačného záveru, ktorý odráža kontroverznosť brutálnych policajných zásahov. Hoci niektorí tento film označujú za provokatívny, musia uznať, že mu nechýba energia a snaha o výpoveď. 80% (13.06.2010)

Líně plynoucí film pomaličku poodkrývá první jiskřičky rasové intolerance v černošské komunitě. Vše spěje ke stále větší radikalizaci za přihlížení policistů, kteří s chápavým úsměvem neřeší násilí v zárodku, ale místo prevence zasahují až jako represivní složka. Tohle není nahlednutí pod pokličku rasismu, Lee vám rovnou vrazí obě ruce do vřícího kotle a vědoucím pokyvovàním čekà na váš řev, že to pàlí. Ale neumožní vytáhnout ani jednu z popálených rukou, uchopí vás za kotníky a mrskne vás do kotle komplet. Kdo má odvahu na duševní popáleniny třetího stupně, může se přidat k Leeho bezchybné jízdě. (20.02.2020)

Naordinoval jsem si Leeovu chválenou klasiku, utáhl ji bez mrknutí oka až do konce, sem tam se u toho usmíval (věčně rozvášněný mladík s tváří Johna Turturra), jindy nad tím kroutil hlavou (trochu přepálený závěrečný brajgl)… takhle, jako jistý druh mediální demonstrace s poselstvím cílícím na neuvědomělé masy to možná funguje, ale jako film to na několika frontách již předem selhává, bo ten cílený přesah je až příliš často patrný. And that's the truth, Ruth! (09.08.2019)