Reklama

Reklama

Epizody(3)

Obsahy(1)

Nastěhují se lidem do života, vysávají ho a baví se neštěstím svých „hostitelů“. I když své oběti mohou zničit – psychicky i fyzicky -, jejich činy jsou těžko dokazatelné, a tedy i nepotrestatelné. Skutečné případy kriminálních parazitů zpracoval novinář Josef Klíma ve scénáři k triptychu Vetřelci a lovci. Každý díl triptychu je samostatným příběhem, spojuje je ale téma, tedy „vetřelecká“ kriminalita, inspirace skutečnými událostmi a herecká dvojice Juraj Kukura a Simona Stašová. Věra Podlipná, sestřička na psychiatrii, byla v první části (Zrozen bez porodu) obětí „vetřelců“ a tak se seznámila s jejich „lovcem“, tajemným soukromým detektivem Zahálkou. Oba sehrávají podstatnou roli i v dalších dvou příbězích. Spolu s nimi se ve všech dílech objeví také Jiří Dvořák coby kriminalista, který Zahálkovi pomáhá „vetřelce“ předat spravedlnosti. (Česká televize)

(více)

Recenze uživatele triatlet k tomuto seriálu (3)

Zrozen bez porodu (2009) (E01) 

Přes menší i větší chyby a otazníky ve scénáři (záhadný JUDr. Zahálka; kdo se staral o psa v době, kdy osamocená paní Věra vyrazila na piknik do své továrny; neověření smrti paní Věry ze strany mafiánů...) se podařilo Renčovi zachytit dost hustou atmosféru (detaily na pouliční zdi, paranoické vize) podbarvenou patřičnou hudbou (Walter Kraft). Škoda nevěrohodného závěru, který celý příběh snižuje. Zaujmou slovní hříčky ("Tady je ale blázinec." -"Horší než v blázinci, já tam totiž pracuju." ... "Bába jedna bláznivá." - "Kráva jedna blbá.") i snaha ukázat na úřednickou byrokracii:"Úřady jsou hluchý, pomalý a slepý." ()

Krutá nevěra (2012) (E02) 

Josef Klíma jako LOVEC senzací se pokusil VETŘÍT svým scénářem na TV obrazovky. Ale nechtěně boduje trapností než dramatičností. I když závěrečná krvavá scéna, to opravdu stojí za zhlédnutí:-))) ()

Užij si se psem (2012) (E03) 

Jako samostatný film s lepším scénářem (Josef Klíma upravuje výchozí náměty - asi nechtěně - tak, že jsou víc směšné, než dramatické) by příběh mohl fungovat - bez zbytečných postav Podlipné a Zahálky. Některé dialogy a scény jsou jako od žáka třetí B. Metamorfózy Jana Budaře jsou sice zajímavé, ale že by zásadně pomohly přesvědčivosti příběhu? Závěrečná deus ex machina v podobě Jiřího Dvořáka legrační tón zpracování znásobuje. ()

Reklama

Reklama