Dívka v pavoučí síti

mám rád původní severské filmy,stejně jako Fincherovu verzi...i přesto sem se na tohle nijak extra netěšil.Jednak proto že knížku jsem nečetl,druhak proto že už trailer nepůsobil úplně věrohodně.Výsledkem je pak v tomhle případě kočkopes,který na jednu stranu nabízí slušně řemeslně zvládnutou oddechovku se spoustou akce a na druhou stranu pak ale kousek,který absolutně postrádá severskou atmosféru.Děj sice letí dopředu slušným tempem,ale velmi často využívá nejen božského načasování,ale hlavně neuvěřitelných náhod a oslí můstky...co můstky...mosty,se tu staví jako o život.Většina postav se tu pak chová vyloženě naivně a hloupě.Obsazení Claire Foy je nakonec v pořádku,i když je až třetí v řadě.Velkým mínusem je nevýrazný Mikael Blomkvist,který tu byl odsunut do vedlejší role...60% (21.01.2019)

No nevím. Působí to jako mix Mission Impossible a Jasona Brourna s výbornou severskou atmosférou, která mi přišla snad i poctivější, než ve Sněhulákovi, solidními herci a skvělou akcí, i přesto tomu chybí jiskra. To něco, co udělalo z Fincherových Mužů, kteří nenávidí ženy nezapomenutelnou podívanou. (22.11.2020)

Režisér Fede Alvarez ma opäť svojím režijným umom dokázal opantať. Ale neopantala ma Claire Foy, ktorá nieje tak sexy a androginná ako Rooney Mara ( originál MILLENIUM trilógiu som zatiaľ nevidel, takže zrovnávam len tieto dve američanky ), pretože pôsobí skôr ako modrooký pitbull, než bisexuálna čajka čo ovláda počítačové systémy. To len tak na okraj. Snímok ubieha celkom svižne, ale príbeh nieje z rodu geniálnych a vynahradzuje to naozaj len talent rodáka z Montevidea. Zrejme sa dočkáme v najbližších rokoch opäť reštartu ( teda ak naň dôjde ) a opäť s inou tváričkou. Dúfam, že tá bude opäť ťahúňom ako to bolo v roku 2011 ( resp. 2009 ). (22.06.2019)

Kdybych neměl slabost pro Lisbeth Salander a Claire Foy (a ostudně nevyužitou Vicky Krieps), hodnotím přísněji. Nevadí mi, že tvůrci Lisbeth definitivně proměnili v komiksovou superhrdinku, která si rány ošetřuje vteřinovým lepidlem, na povzbuzení šňupe rozdrcené tabletky amfetaminu, dokáže se přemísťovat z místa na místo bleskovou rychlostí a k nahackování NSA potřebuje míň času, než kolik běžnému smrtelníkovi zabere uvaření kafe (k tomu směřovala už Larssonova trilogie). Problém je, jak fušersky této proměně uzpůsobili zápletku podstatně vrstevnatější, více perspektiv zohledňující (a střídající) předlohy a způsob vyprávění. Události jsou na sebe napojovány strašně ledabyle a repetitivně, podle stále stejného vzorce (někdo se někoho pokusí unést/zabít, dotyčný je dopaden/unikne a znovu dokola). Postavy se přes náznaky psychologizace (Lisbethino trauma kvůli sestřině zradě) chovají jako v tuctovém akčním filmu a jejich hloupá rozhodnutí pro ně příliš často nejsou fatální jen díky šťastným náhodám a magicky bezchybnému načasování. Vizuální styl, vycházející ze scandi noiru a punkové a S/M estetiky, jen kopíruje Finchera a Alvarez mnohem víc než pomalých odhalujících záběrů (jako je ten první po „bondovských“ úvodních titulcích), které vyvolávají neklid a nepříjemné pocity, využívá rychlého nepřehledného střihu, který veškerou atmosféru pohřbívá. Nejvíc „doma“ je režisér zjevně během scén s prvky body hororu, které jediné nejsou stejně bolestivě generické a zaměnitelné jako zbytek. Claire Foy v roli Lisbeth Salander rád uvidím znovu, ale ne ve filmu, který ze všeho nejvíc připomíná feministickou odpověď na Zastav a nepřežiješ. 55% (05.11.2018)

Propánajána, který prase psalo ten scénář? Neskutečně infantilní dialogy, bizarní vývoj scén a nesmyslné chování prakticky všech a všude. Od samotné zápletky, kdy z nějakého ("myslel jsem, že jí můžu věřit" ) důvodu osloví jakýsi programátor protagonistku, aby ukradla NSA program na odpalování raket, což ona přijme (?), přes sekvence typu Lisbeth není schopná vymyslet jiný způsob setkání s Blomkvistem, který by třeba nezastavil výtahy ve dvou barákách až po dialogy typu "Dej mi její číslo!" "Nikdy ti ho nedám!" "Víš, že určitě spí i s jinejma holkama?" "Děvka. Tumáš číslo." Facepalm téměř každou scénu z nějakého důvodu sice tvoří zábavu tak nějak sám o sobě, ale pokud dávám za něco nadprůměrné hodnocení, tak je to zase kvůli důkazu, že Alvarez se stále drží na špici žánrových režisérů. Akční scény a hlavně kamera jsou naprostá špica a u některých scén (klouzající kamera následující pád z okna Lisbeth s Mikaelem, auto vs. les či jednozáběrovka z centrály NSA) se mi občas tajil dech. A o tom tyhle filmy mají být především. (08.02.2019)