Poslední Mohykán

Westernová klasika. Daniel Day-Lewis skvělý, ale jakoby tomu něco chybělo, hrozně utahané a přijde mi to hrozně přeceňované, možná jsem jen těmito historickými filmy přesycen. Každopádně viděno podruhé v kině a dojem se nezlepšil. Ten soundtrack je ovšem stále suprový...60% ... [8.4.2019_Moviezone popkulturní milníky Kino Aero_Praha] (12.10.2013)

Michael Mann je génius. Spolu se scénáristy přetvořil nudnou Cooperovu knihu v neobyčejně silný příběh, podpořený výbornými hereckými výkony a nádhernou výpravou. Poslední čtvrthodina pro mě představuje jeden z nejsilnějších filmových zážitků, jaké jsem kdy prožil... Ano, i díky hudbě Trevora Jonese. (02.07.2007)

"Rozejděte se, děti Lenapů. Hněv Manitouův dosud nepominul. Proč má Tamenund dále vládnout? Bledé tváře jsou pány země a čas rudých ještě neprišel. Žil jsem příliš dlouho. Za jitra jsem viděl syny Želvy štastné a silné a přece, než nadešla noc, dožil jsem se konce posledního bojovníka moudrého kmene Mohykánů." (15.11.2011)

Tak v rámci opakování starých klasik ke kterým doplňuji komentáře jsem se dostal i k tomuto kousku, který patřil mezi moje dětské srdcovky a musím říct, že nezestárnul v mých očích ani o den. Možná by to měli dnešním filmařům dávat jako vzor jak natočit pořádný dobrodružný film. Nádherná příroda peckovní hudba a skvěle a přirozeně zahrané postavy ke kterým si vytvoříte vztah. Navíc z toho Mann neudělal pohádku a nebál se ani drsnějších scén a tak stvořil svůj nejlepší film. Tragické finále při kterém polovina hlavních postav zemře mě pak i po letech dostalo. Při tom famózním hudebním doprovodu jsem zamáčknul slzu za každého padlého hrdinu fakt neskutečně emotivní. Jo a Wes Studi a jeho Magua je ďábel i když na konci dopadne neslavně.95% (02.02.2018)

Příběh s vysokým výpravným číslem, který nevypovídá o ničem menším než o radosti z čistokrevného dobrodružství a o kráse divoké přírody. Esence romantiky. Jakkoli má do nejlepšího filmu Michaela Manna daleko, v jedné věci je naprosto geniální. Mann v něm bravurně uplatnil ekonomické ovládání filmového času. Veškeré zbytečné a zpomalující odbočky jsou osekány na přímočaré torzo základní příběhové linky, která je sama o sobě dále seřizována na absolutně nutné minimum. Ačkoli se to do jisté míry podepsalo na logice vyprávění, Mohykán díky tomu nemá jediné hluché místo, jediný propad a bez ustání uhání vpřed jako splašený Daniel Day-Lewis. Závěrečná (bezmála operní) konfrontace patří a navždy bude patřit mezi nejúchvatnější scény světové kinematografie. (14.02.2009)