Čas probuzení

K filmům, jejichž zdejší hodnocení se pohybuje v závratných výšinách, blízko 90%, přistupuji raději s odstupem. Již několikrát jsem se velmi těšila a byla zklamána. Možná proto mě také Čas probuzení vlastně nezklamal. Celý snímek se snaží vzbudit v divákovi pocity lítosti a dojetí. U mě to však nedokázal. Spousta scén je výborně udělaných, ale že bych při nějaké vyloženě cítila hluboké duševní rozpoložení, dojetí či snad slzy, to se filmu nepodařilo. Robin Williams je v roli doktora skvělý a jeho výkon se mi líbil mnohem více, než výkon Roberta De Nira. Myslím, že se do této postavy příliš nehodil. Možná je to tím, že Robert má prostě "ksicht" protřelého gangstera a většina jeho rolí čítá převážně chlapíky tohoto ražení, mafiány, zločince, policajty a vůbec osoby angažované v kriminálním prostředí. Takže pro mě bylo těžké uvěřit mu, že je skutečně tou postavou, kterou ztvárňuje. Ani jeho výkon mi nepřišel nějak fenomenální. Často jsem měla pocit, že trochu přehrává. A vůbec sledovat ho v takovém "bezmocném" stavu bylo prostě nezvyklé. Ale, jedná se pouze o můj dojem. Většině zde zřejmě jeho kreace zaimponovala. (18.11.2012)

Tohle se podařilo. Film staví na velmi kvalitním scénáři, kterým nám zde odkroutili Robert De Niro, Robin Williams a další. Takže o nějaké špatné herecké výkony film nemohl ani zavadit. Výborné uvěřitelné provedení a rovněž působivé poselství, které ovšem mně neřeklo nic, co bych nechápal už dříve. Film je zasazený do pěkného prostředí a má silnou tendenci útočit na emoce diváka, což se mu relativně podařilo. Párkrát jsem měl zimomriavky. Přes všechna pozitiva však ve filmu neshledávám nic zapamatovatelného, nic nového a nic převratného. Přesto času, který jsem filmu obětoval nelituji ani trošku. Lepší * * *. (13.09.2011)

Awakenings bola jednou z vôbec prvých drám,ktoré som videl. Takže je pochopiteľné, že ma neuveriteľným spôsobom oslovila. V tom čase, teda niekedy v štrnástich bol jej zásadný obrat číslo jedna a zásadný obrat číslo dva pre mňa prejavom čistého filmového umenia. Dnes by som už bol kritickejší, jedná sa predsa o čistý didaktický hollywood, ktorý ale keď akceptujeme aj s jeho pravidlami, tak niet tomuto filmu čo vyčítať. (25.09.2012)

Drama, dojímavé a poetické, tragické a úsměvné, přátelské a skutečné. Víte, tenhle film mě prostě dojme pokaždé, kdy se na něj podívám. Osudovost, předurčení, nemožnost se vymanit, ať už uděláte cokoliv, tyto věci se mnoha lidí včetně mě dotýkají více, než bychom si byli ochotni přiznat a mě osobně to někdy dosti vadí. Robin Williams by si zasloužil za tuhle roli Oskara. Je to jedna z jeho nejdramatičtějších rolí, ale zároveň nejpřátelštějších a nejrealističtějších. Doktor Sayer je svou láskou k lidem, přesto osamělostí a jistou odtažitostí tak strašně sympatický, že by si ho prostě člověk musel oblíbit. Robert DeNiro je dobrý, jen v jeho případě nedokážu říct, jestli je to jeho hraním, či jen tím, že ty trhavé pohyby v křeči zrychlili o jednu třetinu. Je škoda, že Probuzení pokaždé uvádějí tak pozdě v noci, jako by chtěli dostát jeho názvu a zastihnout diváky za čerstva. Ale když jde člověk spát v pět ráno, moc se nevyspí, jenže nepodívat se na tento skvost, to přece nejde. Tato nemoc je neléčitelná i dnes, i když jsem někde četl, že by to snad nemělo už moc dlouho trvat. Dnes se ale experimentuje s jinými způsoby léčby. Zatímco doktor Sayer používal chemické látky, které nahradily a opravily vypálená chemická spojení v mozku, novější výzkum míří k biologickým způsobům a sice vstříknutím kmenových nervových buněk prasat do lidského mozku. V jednom dokumentu jsem viděl, že mají opravdu dobré výsledky, přestože to zatím funguje u lidí, kterým mozky vypálily pouze nekvalitní léky. U těch, jimž to způsobily nemoci, ať už Alzheimer (úbytek neuronů a návazně acetylcholinu v mozku potřebného pro přenos nervových vzruchů) či Parkinson (poškození mozkových center vyrábějících dopamin, který přenáší nervové vzruchy), to nefunguje trvale, protože ty nemoci postupně zničí i nově vstříknuté kmenové buňky. Nemyslete si, nedělám chytrýho, prostě jsem si o tom něco zjistil, protože mě to zajímalo. (27.12.2005)

1990 byl očividně pro Robina Williamse úspěšný ročník, po výborné Společnosti mrtvých básníků dokázal zaexcelovat i v Času probuzení a když přihlédneme ještě k pozdějšímu Willu Huntingovi vyjde nám, že tyto citlivé role mu sedí nejlíp a zvládá je opravdu bravurně. Roberta De Nira není třeba ani komentovat, ten přeci neumí hrát špatně. A právě na bezchybných hereckých výkonech a silném scénáři je postaven celý film. Citlivě divákovi prezentuje dojemný příběh "spících" lidí v ústavu, které dokáže chytrý doktor po letech zázračně probudit. Bohužel jen proto, aby je záhy musel zase "uspat", jelikož léčba není vůbec ideální... Film nás nejen dojme (troufám si říct, že nejedno oko nezůstane suché), ale také donutí k zamyšlení, co takový "spící" člověk vlastně prožívá. 9/10 (16.04.2008)