Predátor

Poprvé když jsem ten film viděl, bylo mi kolem deseti a totálně mě to odrovnalo. Něco tak děsivého jsem nikdy nečekal a pár let to ve mně zůstalo zaseknuto, neřekl bych že bych se toho zpětně bál, spíš jsem nemohl zapomenout na to, co se ve filmu všechno odehrálo a jak jsem u toho nemohl popadnout dech. Ten film jednoduše zůstane jedním z těch nejlepších, ale především nejsilnějších filmových zážitků, co jsem kdy zažil. Arnie a jeho banda v džungli proti neznámému monstru z kosmu. Bomba. Největší nážezZ! Geniální atmosféra! Postupem času, kdy se počet zhlédnutí značně zvýšil, film samozřejmě omrzel, ale pořád je to krutá a napínavá jízda, která navěky zůstane tím, čím je. Také vynikající hudba si zaslouží vyzdvihnout. Kéž by někdy vzniknul podobný film, pochybuju... 100% (23.12.2007)

Co mám napsat, když už se tu veškerá chvála vyskytuje ve všech možných a sebelepších obměnách? Myslím, že když to shrnu do 3 slov, tak nic nepokazím! A ta slova? KLASIKA, NÁŘEZ, BRAVO! Snad bych ještě mohl připojit větu: "Arnie v obdivuhodné, úžasné a dokonalé formě". Tvůrcům se bravurně podařilo vykreslit narůstající strach "supermanů" z budoucnosti v pekelné džungli, do níž bych se osobně bez doprovodu Dutche Schaefera a Johna Ramba nevydal. (10.11.2006)

Atmosfera je napata a husta od uvodnych tituliek az po uplny koniec.Stale mate pocit, ze ON je niekde nablizku.Hudba vyzenie vas adrenalin na maximalnu moznu mieru. Arnoldove hlasky s neopakovatelnym rakusackym prizvukom nestratia na originalite ani za 100 rokov:) a scena "ako sa rube les" vojde do zlatej siene kinematografie. Ked som to videl asi 5x krat ako maly fagan bolo to za 6*, ked som to videl teraz ako velky:) je to za 4*, logicky mi z toho vychadza cista 5*. (23.03.2004)

Je čas vyndat bezbolestnou! Fascinace džunglí, fascinace vytuněným zlem z kosmu, fascinace Arnoldem ve vrcholné formě. Jeden z typických osmdesátkových kultů, který stále nabízí fascinující atmosféru mystického a krvelačného zla, ukrývajícího se tam někde ve stromech. Skvělý soundtrack, skvělá atmosféra. (25.12.2006)

Hudba jak z pera Arama Chačaturjana, ale když k tomu přidáte džungli, všelijak zbarvený Khméry, tajemného zabijáka z kosmu a partičku testosteronových vojenských gum, dostanete story, které vezme za srdce každého kluka. Právem se to stalo kultem a předlohou mnohých pokračování a nástaveb, kombinací a zpracování v dalších mediích (např. komiks, PC hra). Tehdy poprvé, v postokomunistickém kině Alfa (dříve Karpinsk, a kolují dohady, že v určitém mezidobí se dokonce jmenovalo Čalfa), mě sebrala ta atmosféra neviditelného nebezpečí, kterému podlehnou i ti nejostřejší chlapi planety s Mr. Universe v čele. Protože jsem do té doby viděl pouze Kauza Králík a Zítra to roztočíme, drahoušku, byl jsem plně paralyzován a ani raději nemrkal, abych nepřišel ani o jeden bombastický záběr. Dodnes v suchých letních obdobích prakticky nevidím. U finálního souboje člověk vs. predátor jsem už jen mírně fibriloval v extázi, v jaké takový kluk může být. Kdykoliv si Predátora pustím, obklopí mě jakési fluidum obrovské nostalgie a takové to pálení na břiše, jako když se zamiluješ. Mnozí ten pocit určitě znají. Hrdě si tento snímek dávám do topky, abych mohl světu vykřičet svou lásku. (16.05.2013)