poster

Rozmarné léto

  • EN název

    Capricious Summer

Komedie / Poetický

Československo, 1967, 74 min

Komentáře uživatelů k filmu (293)

  • Houdini
    ***

    Křišťálový glóbus(15.5.2007)

  • Lima
    ****

    Milé a hřejivé....Tento způsob léta, tedy..ehm...pardon, nikoliv léta, ale komentáře, se mi zdá poněkud stručný, ale zato zcela výstižný.(11.5.2003)

  • Tosim
    ****

    Chvílemi mi přišlo, že tenhle jazyk se do filmové řeči ani moc nehodí. To ostatní je ale kutivovaná zábava. Viděl bych to tak na 70%.(9.5.2003)

  • Radyo
    ****

    Věta, kterou tady cituje Anglie, je opravdu skoro kultovní a taky dědeček Záhorský je opravdu úžasný. :) Za pět hvězd to nedám jen proto, že se mi zdá onen skoro básnický jazyk, jímž spolu promlouvají hlavní postavy (včetně zmiňované jedinečné věty) pro film snad až nevhodným, čímž nechci říct že je ten způsob mluvy špatný, ale v knize zkrátka má své nezaměnitelné kouzlo, kdežto ve filmu trochu méně vyniká. Škoda, přesto jde o výbornou podívanou a díky za ni.(22.8.2003)

  • gouryella
    **

    Samotny film nema chybu - to jak se mu povedlo prenest atmosferu knizni predlohy na filmove platno je az neuveritelne - ale bohuzel kniha me naprosto nudila a film na tom nic nezmenil.(25.7.2002)

  • Marigold
    *****

    Jak se tohle Menzelovi podařilo, dodnes nechápu. Přenést na plátno hřejivost, laskavost a rozšafnost Vančurovy předlohy je čin hodný blázna, ale světe zboř se, ono to funguje! Vančurova "nadpozemština" v ústech velkých jmen českého filmu nezní násilně, ani nepatřičně, zní přesně tak, jak znít má. Navíc takřka poetistické kulisy malého města a malého kouzelnického varieté dokonale pasují k původnímu textu. "Humor není smáti se, ale lépe vědět", napsal Vančura a je to koneckonců nejkrásnější motto k téhle komedii, kterou stavím ve svém osobním žebříčku nejvýše ze všech.(25.1.2004)

  • Radek99
    *****

    Když se ze svébytného literárního uměleckého textu vyklube dobrý scénář, je to zázrak. A když se tenhle dobrý scénář ještě navíc podaří kongeniálně natočit jako v případě Menzelově, je to zázrak o to větší, o co méně takovýchto počinů můžeme v dějinách nejenom české kinematografie najít. Problémem je, že Vančurově náročnému textu mnoho lidí patrně vůbec neporozumí a v případě filmu je to ještě horší ... vědomá rezignace na dějovou složku je z dnešního pohledu téměř hřích. Ale ve Vančurově Rozmarném létě jde přeci spíše o paradox souboje hyperumělecké formy s nicotným a malicherným obsahem, z čehož pramení komika textu. Text je navíc poklonou a ódou na krásu bratrské (biblokralické) češtiny, o ni a poetiku jde v knize především. Jak tohle všechno převést do světa obrazu a pohybu, když je to naprosto nepřenositelné? Jiří Menzel to kupodivu malinkou odbočkou dokázal. Hlavně všichni zúčastnění herci podali obdivuhodný výkon a zvláště ústřední trojice ctihodných (a tak různorodých) občanů vystihla ducha Rozmarného léta kongeniálně. Každý z nich reprezentuje ve filmu jeden svět - plavčík Důra svět materiálna, touhy a chtíče, ctihodný Abbé svět duchovna a ctností a světaznalý Major svět kosmopolitní, svět zkušenosti a rozumu. Do jejich poklidného místa plného pseudofilosofických pří o nicotnosti, byť tak překrásně a poeticky podávané, vtrhne jako průtrž mračen cizorodý element, jenž přinese i dějový impuls - příjezd kouzelníka Arnoštka a zvláště jeho nádherné pomocnice Anny rozjitří postupně ve všech třech pánech erotický žár a následky jsou ...tragikomické:-) V celém tak konverzačně poeticky laděném příběhu jde vlastně jen a jen o věci nejpokleslejší - o jídlo, pití a sex... Jiří Menzel za tenhle svůj bravurně ledabylý režijní (i herecký - i když on sám své tehdejší herectví dnes kritizuje...viz bonusové rozhovory na DVD) počin sice nemohl dostat Oskara, jelikož tenhle film je přes své silné jazykové zakotvení do cizí řeči nepřenosný, ale zasloužil by si bezpočet Českých lvů, kdyby tehdy takovéto ocenění existovalo. Takhle mu alespoň někteří jeho diváci prostřednictvím csfd mohou poděkovat...(13.2.2007)

  • AngelAngie
    ***

    Shlédnuto na střední škole v rámci literatury. Film si mě nikdy nezískal.(3.6.2008)

  • Karlos80
    *****

    Top 10 Českého filmu. Druhý celovečerní Menzelův film. Film natočený podle předlohy V. Vančury. Lázeňské městečko Krokovy Vary. Plovárna na řece Orši je místem setkání tří starých dobrých přátel : mistra Antonína, majora a abbého kteří tu tráví chladné a deštivé dny nevydařeného léta v přátelském hašteření až jednoho dne mezi ně zavítá potulný komediant Arnoštek (Menzel) s jeho krásnou společnicí Annou (Preissová v té době ještě studentka Damu J. Drchalová) a všem se tak náhle od základu změní život a vůbec názory na něj a ty tři pánové jsou náhle jako opaření a každý z nich by rád skončil v obětí této mladé slečny. Vynikající hřejivý a laskavý film (nebo spíše próza, pozoruhodného parodického humoru, jiskřícího napětí mezi patosem přednesu a malostí látky s typickou Vančurovským stylizovaným jazykem bravurně převedeným na filmové plátno. Dále bych upozornil na výraznou, malebnou až téměř až idylickou kamerou Jaromíra Šofra. Po Oskarových Vlacích další mimořádně zdařilé dílo. Které snad ani nenudí ale zas uteče jako voda. Moje oblíbená a všem známá hláška z tohoto filmu :"Tento způsob léta se mi zdá poněkud nešťastný"doslova zkultovněla.(20.5.2006)

  • B!shop
    ****

    Mno tak nevim, mam z tohohle filmu takovy rozporuplyny pocity. Hlavni problem je v tom basnickem jazyku, kterej mi prisel, ze se misty absolutne nehodi a postavy ho rikaj, protoze musi a navic sem misty ani nerozumel, co tim chteli rict. Ale jinak ma film takovou milou atmosferu, i kdyz se vlasne nic moc nedeje, navic je sem tam docela vtipnej a hlavni postavy nemaj chybu. Delka filmu je tak akorat a i tak mi tohle prislo jako maximalni delka. Mirne zklamani, ale presto docela fajn film.(31.5.2006)

  • Boss321
    ****

    Příjemně zfilmované dílo Vladislava Vančury, které ve mne zanechalo velmi milý a okouzlující pocit. Jiří Menzel je bezesporu jeden z nejlepších režisérů jakého kdy naše země měla, ale nemohu se ubránit dojmu, že natočil lepší snímky. Samozřejmě, že tohle poetické dílo, hlavně díky skvělým hercům a bravurní atmosféře, má svoji nepopiratelnou kvalitu, ale na jeho další filmy např. Ostře sledované vlaky či Vesničko má středisková, to zkrátka nemá (nechci srovnávat, protože to nemám rád, ale zde se nějak nemohu ubránit). Jana Preissová alias asistentka Anna je zde opravdu překrásná a do role se přesně hodí. O hereckých výkonech Hrušínského či Brodského se ani nemá cenu bavit, zkrátka to nejlepší co můžete v českých filmech vidět. Na závěr snad jen dodat legendární větu: "Tento způsob léta, zdá se mi poněkud nešťastný"......(29.5.2008)

  • genetique
    ****

    Veľmi príjemne pozerateľný, roztopašne rozmarný film. Krásne prepísaná poetickosť a hranie sa s dialógmi. K negatívnejšej stránke a značnému poklesu hodnotenia však prispieva neznalosť a následné peripetie v oblasti porozumenia českých básnických výrazov a prostriedkov, a privítal by som aj menšiu absenciu humoru. 75%.(18.12.2008)

  • StarsFan
    ****

    Knihu bych kvůli jazyku asi nikdy nepřečetla, film mi přišel roztomile poetický, laskavý a hřejivý. Více podobných knižních adaptací!(7.2.2010)

  • berg.12
    ***

    Tento způsob poetiky, zdá se, mě poněkud minul.(15.10.2005)

  • viperblade
    ***

    Jsem nejspíš příliš mlád na to, abych pochopil krásu tohoto filmu…(27.10.2009)

  • sportovec
    *****

    Když se kdysi diskutovalo o povaze a podstatě rozdílů mezi tzv. civilizovaným a divošským člověkem, případně barbarem, upozornil jeden nejmenovaný francouzský osvícenec, že jedním z nejprokazatelnějších rozdílů je skutečnost, že zatímco civilizovaný člověk pojídá svůj pokrm vidličkou a nožem, volí divoch ke stejné činnosti přímou pomoc svých horních končetin. Potřeba sytit se zůstává v obou případech stejně naléhavou. Zhruba tak lze popsat i rozdíl mezi básnickým jazykem Vančurovým, k němuž člověk musí naprosto "neklipově" dozrát, aby ho mohl nejen pochopit, ale i ocenit a náležitě vychutnat a následně pak domyslet a docítit neúprosnou laskavost nesmlouvavého Vančurova pohledu na banálnost maloměstské idyly. Idyly, která se právě snovou básnickostí své formy stává nadčasovou poetizací té jinak tolik všední skutečnosti. Příběh, jehož filmovou osnovou je luční řeka Lužnice, je nadán vynikajícím scénářem, který je minimálně adekvátním přetlumočením Vančurovy předlohy, skvostnými výkony Hrušínského i Brodského, ale rovněž nesporně sympatickými kreacemi Myslíkové, která vydrží bez svého manžela "neuvěřitelné" tři dny a nanejvýš křehkým dívčím projevem Jany Drchalové, jejímuž sladce mámivému kouzlu lidskému i hereckému v budoucnu podlehne jeden z gigantů soudobého českého i československého herectví Viktor Preiss. Stranou není možno ponechat ani nedoceňovaného Františka Řeháka a skvělý výstup Vančurova současníka Bohuše Záhorského. Pohled na tré mlsných kocourů i kritický odstup pragmaticky vstřícné kouzelníkovy schovanky víc než dokonale ilustrují dva následně citované výroky. Pragmatická Anička na Důrovy svody věcně odpovídá: "Arnoštek je kouzelník sice jen prostřední, ale je to dobrý pěstoun." Ke klerikálním spádům abbého podotýká plebejsky nesmlouvavý Důra: "Lékař by vás, abbé, roznesl po hospodách, protože jste neztratil svého ucha, háje církevní pravdy." Básnivá básnickost prvorepublikové nebo pozdně monarchické rakousko-uherské skutečnosti nikde nepopírá realitu, k níž se vztahuje. Dějovost podobně jako koncentrovanost vančurovského vyjadřování pro někoho banálních předmětů LÉTA je vlastně akční: příběh tří filmových povídek nezabere víc než hodinu času; nikde nenajdeme hluché místo, které by děj retardovalo nebo dokonce zcela ničilo. Film, jehož nechtěným neštěstím je nepřenositelnost vzácného vína specifické českosti do jinojazyčného prostředí, byl ve své době dalším potvrzením uměleckého génia mladého režiséra, nositele Oscara, který teprve krátce před premiérou dosáhl na své třicátiny. A známkou toho, že česká kinematografie je bohatší o další osobnost světového věhlasu. Pro ty, kteří se propracovali svou životní zkušeností k nesnadnému docenění těchto sladkých, zralých plodů, to je stejně nepochybné jako tehdy, před dlouhými čtyřiceti lety.(2.12.2007)

  • Skejpr
    ****

    Klasický hravý Menzel postrádající výraznější katarzi...(27.2.2009)

  • sud
    *****

    Slunce pálí, komáři štípou, voda má ideální teplotu ke koupání a tři pánové středního věku si užívají života a sladkého nicnedělání. Ovšem tuto idylku nezčeří jen náhlý déšť, ale i příjezd komedianta a především jeho krásné asistentky. A těmto třem chlapíkům se začnou zapalovat lýtka a probouzet obyčejný lidský chtíč. Jenomže věk a čas nezastavíš! Je až neuvěřitelné, s jakou lehkostí a bravurou se povedlo Jiřímu Menzelovi převést Vančurovu předlohu na plátno. Postavy mluví archaickým básnickým jazykem, přičemž to působí naprosto normálně a přirozeně. Hvězdné herecké obsazení je pak už jen třešinkou na dortu. 95%.(25.5.2011)

  • Eddard
    *****

    Rozmarné léto dýchá Hrušinským, Brodským, Menzlem i Vančurou. Totální poezie jak v jazyce dialogů, tak v obraze. Krásná podmanivá atmosféra, která mě osobně zahřeje u srdce (někteří lidi od toho mají Caprův Život je krásný). Takhle nějak si představuju kouzlo první republiky na venkově. Bože jak já bych rád přes den popíjel víno a ládoval se utopencema na plovárně s pánama H, B a Ř, zaplaval si s nima v dešti a po nocích chodil lichotit krásné slečně Preissové... No jo, ale člověk holt nemůže vždycky mít co chce, tak se aspoň může podívat, jak by to bývalo vypadalo. Tenhle způsob filmu zdá se mi převelice šťastným.90% P.S.: Schválně si zkuste pustit na DVD anglické titulky... tenhle film si dokáže plně vychutnat jenom rozený Čech (eventuálně Slovák :-) )(18.7.2006)

  • TheDarKnig
    ***

    přiznávám se, nepochopil jsem pořádně, o co tam vlastně šlo, a přes tu pohodu a klidek, který je znatelný z každého záběru a přes výkony naších elit, mně film žel proto nezaujal. Tento způsob filmu zdá se mi poněkud nešťastným(24.2.2012)

<< předchozí 1 2 3 4 5 8 12 15