Barbar Conan

Tak takáto heroic fantasy mi tu chýba už roky . To sa vážne nedá nič tak nekompromisné, priamočiare, bez blbých kecov, s poriadnou hudbou a rúbačkou ako sa na fantasy patrí v dnešnej dobe natočiť? To sa vážne musia točiť len predigitalizované sračky, infantilné spevavé animáky a romantické - podla jednej šablony 1000 x natočené filmy?. Parádna hudba. Poriadny masaker. Kult. (01.04.2011)

Do země prosáklé krví chce promluvit také legendární Arnoldova postava, která musela nejprve snést, jak vůdce hadího kultu s gustem setne hlavu jeho matce (v dětství jsem u té scény seděl jak opařený), aby pak všichni okolo ochutnali ostří jeho meče. Chápu hodnocení od jedné do pěti hvězd, sám se přikláním k vyšším metám, protože tahle monumentální fantasy dobře funguje i dnes. Arnold tradičně herecky ztuhlý, přesto svým způsobem dokonalý. Hlavně na velkorysou výpravu nicméně padla většina rozpočtu a je to jenom dobře. S hudbou Basila Poledourise (vážně mimořádná epická kompozice) je tak zaděláno na atmosféru, které se dá lehce podlehnout. (16.06.2013)

Fantasy, která je brutální, syrová, přímočará a úchvatná plus mínus stejně, jako její titulní hrdina - celkový zážitek tedy závisí na tom, nakolik dokážete akceptovat Conana. Žádné velkolepé triky, žádné komplikované postavy a vztahy mezi nimi. Jen krvavá cesta meče a pomsty, doprovázená fantastickým Poledourisovým soundtrackem. A ještě něco - v Conanovi se moc nemluví. Jeho schopnost vyprávět skrze obrazy a jednoduchá gesta je nádherná. (25.12.2006)

Když mě krátce po revoluci nalákal bratranec do kina, nadšeně onanující... pardon - opěvující úchvatnost "Barbara Conana", odcházela jsem z filmu poněkud rozpačitá. Byla to sice výpravná fantasy, mávalo se tam mečem, stříkala krev, kouzlilo se, nechyběl uhrančivý padouch a různé obludné potvory - hlavně Arnold, jeden z dávných smrtelných hříchů mého vkusu, jenže zároveň to celé bylo tak nějak divné a jiné, než knížky pana Howarda, tehdejšího literárního guru pubertální Phobie. Ale ta hudba, týýý kráááso, ta hudba! Basil Poledouris pozvedl fantasy béčko na vyšší level. Čím jsem starší, tím trapněji se cítím při toporných "hereckých" kreacích mistra Universe (pravda, tady byl ten konstantně yntelygentňý výraz nejspíš žádoucí), tím odpudivější mi přijde jeho přemrštěně se boulící svalstvo a stále méně toho v příběhu nacházím, co by mě oslovovalo. Jen jedna složka filmu zůstává naprosto geniální: soundtrack si můžu pustit kdykoliv a pokaždé mě spolehlivě dostane, zaplaví heroickými emocemi, až mám pocit, že bych zvládla vzpírat železniční vagóny (i s nákladem samozřejmě) a ještě s nimi laškovně žonglovat! Za tu hudbu jedna poctivá hvězda nahoru. 70% (13.11.2012)

Nikdy jsem nemusel moc fantasy a je tomu tak i v dnešní době. Barbar Conan mě jako dítě u "vhs videa " příliš nenadchnul. Ovšem o nějakou tu desítku let později je tomu zcela jinak. Ten film podle mne svým věkem zraje jako víno , což se o filemch 80. let obecně říct nedá. Je tam naopak opačná tendence. Tohle je pro mne nejlepší fantasy, jeden z nejlepších filmů o pomstě a nakonec i jeden z nejlepších filmů podle komixu. Začínající Arnold se zde vyloženě na svoje poměry překonává a to, že většinu času promlčí mi ani příliš nevadilo. Technicky naprosto dokonale zvládnutý film, kterému se jinak nedá absolutně nic vytknout. Od příběhu, kamery, výtvarné stránky, atmosféry, choreografii soubojů (spolupracovali japonští mistři), stříkance krve, usekané končetiny, šílené Conanovo utrpení a strádání v první polovině filmu a jeden z nejlepších "vyhlazovacích soubojů pomsty" v závěrečné části filmu (mezi šutry připomínající Stonehenge). Absolutní skvost korunovaný jedním z nejlepších soundtracků všech dob. (10.09.2008)