Barbar Conan

Solidně natočené, velkolepě vypadající fantasy, disponující famozní výpravou a jednou z nejlepších hudebních kompozic. Basil Poledouris stvořil podmanivou epickou hudbu, která se řadí mezi nejvyšší vrcholy jeho tvorby. Legendární Arnie je jako Conan poměrně snesitelný. Lépe vypadá ve scénách bojových, než dialogových, ale to není žádná novinka. (11.09.2005)

Upřímně, nebýt Arnodla asi bych se na tenhle film nikdy nepodíval. Prostě to není moje krevní skupina, tenhle žánr mi nesedí a existuje jen velmi málo snímků, které by se mi z něj líbily. Každopádně je Conan zklamáním, nebavil mě. Pokud zapomenu na pár nadějných scén není vlastně o co stát. Dokonce jsem nebyl unešen ani z toho chváleného hudebního doprovodu, tak nějak jsem čekal něco víc. James Earl Jones je k smíchu a jako záporák mi připadal nedostačující a vlastně je tu toho mnohem více. Možná tu nese částečnou vinu i dabing, neboť některé postavy mluvily řekněme dost nevhodně - hlas se prostě nehodil ani do děje, ani k tělům, ale nemyslím si, že originální znění celkové vyznění tohoto filmu nějak více změní. Na druhou stranu Barbar Conan ukazuje, že souboj proti posile může být natočen i mnohem záživnějším způsobem, než jakým jej podává 300: Bitva u Thermopyl. Praotec žánru, ze kterého se ještě bude hodně dlouhou dobu čerpat... [TOP 19/13 75%] (05.04.2007)

I po letech opravdu poctivé, fungující fantasy ve stylu "sword and sorcery". Vnímám u tvůrců velkou snahu oživit dílo Roberta E. Howarda a nejspíš se i inspirovali tehdejšími populárními komiksy. Máme tu spoře oděné ženy, krvavé bitky i nějaké to ohavné monstrum (obrovský had). Mile mě i překvapily dobrá hudba a výprava. Opravdu to funguje dobře i dnes, zastaralo jen několik speciálních triků. Každopádně skvělá atmosféra zůstává. Musím však podotknout, že Arnold vypadá jako Conan dobře, ale hrát moc neumí (v některých scénách je to lepší, v některých horší) a především jeho rakouský přízvuk působí u Conana fakt zvláštně. Možná jedna z mála výjimek, kde si film užijete víc s dabingem. I když možná ne - Thulsa Doom v podání Jamese Earl Jonese je impozantní. Skvělé. (8/10) (10.08.2022)

Jo tak tohle je vyborny drsny fantasy. Samozrejme se v zanru fantasy najdou lepsi kousky, ale Conan je proste cool. Nikdo jinej by ho nezahral tak jako Arnold. Sice je pravda, ze Arnie jen tupe cumi, ale jelikoz hraje barbara tak se to k tomu skvele hodi. A James Earl Jones je fakt skvelej zaporak, akorat skoda, ze nedostal vic prostoru a taky moh svest s Conanem nakej poradnej souboj. Ono by to v celym filmu chtelo vic souboju, i kdyz nich tu je docela dost, tak nakej navic by vubec neskodil. Jediny co bych filmu vytknul je nekolik hluchejch mist, ale tech je skutecne jen par a navic to zachranuje naprosto dokonala hudba. Oproti druhymu dilu, kterej je spis jako komedie, se tohle bere docela vazne, ale nejakou tu hlasku a forek tu taky najdeme. Tohle je jeden z Arnoldovo nejlepsich filmu se spoustou nezapomenutelnejch scen. (04.08.2005)

První filmový Conan se svého času stal hitem a rozpoutal vlnu osmdesátkových fantasy filmů. Přičemž ale žádný z nadcházejících titulů už obdobně neuspěl a jestli se dnes těší nějaké popularitě, tak coby campově nahlížené artefakty. Oproti tomu "Barbar Conan" sice dnes působí lehce zastarale svým tempem, ale pořád fascinuje unikátním uchopením nejen žánru heroické fantasy, ale i samotné její nejikoničtější figury. Důvodem pro to nepřekvapivě je režírující scenárista John Milius, který byl Spielbergem, Lucasem a Coppolou vyzdvihovaný jako nejlepší vypravěč generace nového Hollywoodu. On stvořil málomluvný epos vyprávěný především obrazem a fenomenální mýtotvornou hudbou Basila Poledourise. Když už se figury vyjadřují verbálně, tak hlavně v monolozích obtěžkaných melancholickou poetičností (Osric, Valerie) či surovou filosofií (Thulsa). Jak naznačuje jeden z mála dialogů filmu, navíc vzácně odlehčená výměna mezi Conanem a Subotajem, Milius vyprávění prošpikoval vulgární teologií a celý étos barbarského hrdinství postavil na opozici lidského a božského světa. Hlavní linie pak nevyhnutelně směřuje k brutálně manuálnímu svržení poloboha ovládajícího mysl svých následovníků. Miliusův Conan není žádný ctnostný rek, ale náležitě přízemní požitkář. Sice jej párkrát během filmu vidíme v zasmušilé myslitelské póze, ale za jeho výrazem cítíme spíše prázdno, než existenciální hloubku. Jeho život je zasvěcen okamžitým požitkům a sžíravé pomstě bez rozmyslu  ne kontemplování života či smrti, které rozsévá. Lze pak i domýšlet, že některými kritizované herecké výkony představují úmyslnou součást Miliusovy nekompromisní vize koherentního pohanského světa. Casting jednotlivých figur se naopak ukazuje jako skvostně ambiciózní a typově přesný - od mastodontích naturščiků, přes sošné, ale nikterak prvoplánově pohledné ženy po impozantně mnohoznačného Jamese Earla Jonese. "Barbar Conan" v jádru představuje typicky milliusovskou, a tedy sveřepě paličatou i drze přízemní opozici vůči high concept blockbusterům nového Hollywoodu, ale při tom je nejen jejich souputníkem, ale také jedním z nich. Náleží mezi ně nejen životopisem a konexemi svého režiséra, ale také coby autorsky osobitá moderní revitalizace starého žánru. Jen Milius na staré dobrodružky nehledí s naivní nostalgií jako Spielberg či Lucas a nechce vytvářet moderní ekvivalenty okouzlujících bijáků se šviháky typu Errola Flynna. Naopak divákům servíruje bestiální barbarský epos s humpoláckým dobyvatelem, kterému bylo předurčeno, že se vlastním přičiněním stane králem (Hollywoodu). ___ PS: Nemluvě o tom, že Milius koncipoval "Barbara Conana" pro kina. Nikde jinde jeho surový epos o střetu hrubé síly a náboženství nemůže adekvátně vyznít. Teprve na velkém plátně lze plně docenit zdejší pompézní viněty, kde se v novo-hollywoodském duchu zrcadlí vizuální inspirace (fantasy) eposů od "Kaidanu" Masakiho Kobajašiho až k "Iljovi Muromcovi" Alexandra Ptuška. (17.04.2022)