Lust for Life
Smäd po živote
Scénář:
Norman CorwinHudba:
Miklós RózsaHrají:
Kirk Douglas, Anthony Quinn, James Donald, Pamela Brown, Everett Sloane, Niall MacGinnis, Lionel Jeffries, Jill Bennett, Henry Daniell, Laurence Naismith (více)Obsahy(2)
Společnost MGM vlastnila práva na populární román Irvinga Stonea o životě holandského postimpresionisty Vincenta van Gogha "Žízeň po životě" (1934, česky 1957) už od roku 1946, ale projekt neustále odkládala jako příliš riskantní. Její názor změnil úspěch životopisného snímku Johna Hustona o malíři Toulouse–Lautrecovi Moulin Rouge (1952) a také ohlas mezinárodní výstavy, jež v padesátých letech představila van Goghovo dílo široké veřejnosti. Režií byl pověřen Vincente Minnelli, jehož výtvarná minulost byla zárukou, že malířovy obrazy budou ve filmu představeny v plné kráse. Zachycení vlastních pláten na filmový pás nebylo přes ochotnou spolupráci největších světových galerií vůbec jednoduché. Tvůrci se museli vyhnout nadměrnému osvětlení, a proto nejdřív vyfotografovali van Goghovy obrazy speciální portrétní kamerou a náležitě zvětšené diapozitivy pak nasnímali znovu s použitím silného zadního osvětlení a speciálních objektivů. Film vznikal prakticky celý v evropských exteriérech, na skutečných místech, kde van Gogh pracoval a žil. Obsazení postavy psychicky labilního umělce, trýzněného neustálými pochybnostmi, bylo poměrně jednoduché, neboť Kirk Douglas, který o roli projevil zájem, byl umělci dost podobný. Za svou kreaci, která patří k nejlepším v jeho dlouhé kariéře, dostal mj. Cenu newyorských filmových kritiků, Zlatý glóbus a oscarovou nominaci. Snímek obdržel ještě další tři nominace (herecký výkon ve vedlejší roli, scénář podle předlohy, barevná výprava), ale zlatou sošku si domů odnesl pouze Anthony Quinn za ztvárnění van Goghova přítele, malíře Paula Gauguina. (Česká televize)
(více)Videa (1)
Recenze (108)
Umělecký duch se musí vyjádřit, nikoliv pochopit. Život a lidé bývají krutí k těm, kteří se světu otevírají celou svou duší. Báječný film o komplikované osobnosti, která musela trpět, aby jiní se mohli těšit z její tvorby. Jak trpké je vědomí, že ten který se nesmazatelně zapsal do historie lidstva, byl za svého života tím samým lidstvem odsuzován a vysmíván. Bylo by krásné myslet si, že Van Gogh nyní shlíží z planoucího nebe již bez trýzně, jelikož vidí, že díky svému dílu nebude už nikdy osamělý. A že byl přijat tím Bohem pro kterého tvořil, Bohem života a krásy. ()
Scénář je úžasně a pečlivě napsanej (skoro všechny věty mají největší možný smysl a význam a žádná není přebytečná, což je jev co se hodně málo vidí). Práce stojící za tímhle filmem ve formě background checku sběru informací a následné prezentace je vydatná a podmanivá jako van Goghovy obrazy. Film úžasně splnil, co měl. ()
No nevím nevím-Poslední-dramatická-třetina to dost zachraňuje ale do té doby je to minimálně nepřesvědčiivé.......Ve své době to možná mohl být vrchol herectví a špička biografických snímků ale dnes už to prostě vypadá staře=Kirkovo herectví je přehnané/afektované, příběh je zkratkovitý, bez jasných motivací.......neurazilo ale rozhodně ani nenadchlo ()
I literatura faktu může mít - a má - svá nadčasová díla. Stoneova goghovská biografie dala příležitost pro vytvoření její adekvátní filmové podoby. Jména jejích tvůrců byla sama o sobě zárukou; odvedený výstup je nezpochybnitelným pozitivním zodpovězení řečnické hypotézy, podané v úvodu tohoto komentáře. Výrazný tvůrčí ruch modernistické výtvarné komunity v tehdejším "chrámu uměn", jímž se na dlouhá desetiletí stala Paříž tolerantní francouzské Třetí republiky, měl v poslední třetině 19. století několik nepřehlédnutelných osobností. Mimo Rodina, Renoira či Cezanna to byli i dva nepřehlednutelní, zvláště osobití protagonisté: výrazně exentrický Vincent van Gogh, tak trochu připomínající pověstného "chuďáčka božího" Františka z Assisi, a někdejší burzovní makléř s peruánskými kořeny Paul Gauguin. Ponor do jejich duševního světa, rekonstrukce tvůrčí metody, prolínání tvůrčí reflexe a sílících pnutí, to jsou základní interakce nejen Goghova života, ale i filmu, který nám jeho životní tragédii a nadčasový umělecký úspěch přibližuje. Jména hereckých gigantů Douglase njst. a Quinna mluví za jiná, která jsou neméně dobrá. Žízeň po životě se tak již více než půl století mění v naplnění permanentně uspokojované touhy filmového diváka po nevšedním trvalém zážitku. ()
Vincent je tu vykreslený ako neurvalý, labilný mladík so sebadeštruktívnymi sklonmi. Škoda, že scenár odignoroval verziu (fakt), že bol postrelený. Na druhej strane kvitujem reálne exteriérové lokácie, v ktorých Vincent žil a maľoval. Krásne korešpondujú s jeho obrazmi. PS: horkokrvnému Kirkovi to nesporne sadlo, ale oscarový Quinn ťaží z minima maximum. ()
Galerie (61)
Zajímavosti (5)
- Herec John Wayne, predstaviteľ mužných charakterov vo westernoch, bol zhrozený, keď tento film videl. Kirkovi Douglasovi vtedy povedal: "Preboha Kirk, ako si mohol hrať vo filme ako je tento? Zostalo nás len pár skutočných chlapov. Máme hrať silné, drsné postavy, nie slabošské buzny ako bol ten Vincent van Gogh." [Zdroj: Scott Eyman, John Wayne: The Life and Legend (2014), str. 293] (Tvrdolín Veliký)
- Přestože se často píše, že Anthony Quinn získal Oscara za nejlepší herecký výkon ve vedlejší roli za 8 minut, ve skutečnosti je na plátně 23 minut a 40 vteřin. (Kulmon)
- Část filmu byla natočena v Auvers-sur-Oise, kde Vincent van Gogh žil a zemřel. (Kulmon)
Související novinky
Zemřel herec Kirk Douglas
Ve 103 letech zemřel herec a ikona klasického Hollywoodu, Kirk Douglas. Herec byl třikrát nominovaný na Oscara za snímky Champion, Příběh tří lásek, nebo Žízeň po životě. Čestného Oscara přitom… (více)
Reklama