Kukačka v temném lese

Očakával som trochu viac, nejaké hlbšie prežívanie príbehu a osudu postáv, ale to sa nedostavilo. Výkony hercov nie sú zlé, ale niečo tomu chýbalo v dramatickosti a uveriteľnosti. Nacistický dôstojník s dvomi tvárami a dvomi povahami oproti jednoduchému mladému dievčatku, ktoré sa nenechá spracovať mašinériou ríše. Keby to takto mohlo fungovať aj v skutočnosti, svet by asi vyzeral inak. V závere, keď sa mi už zdalo, že film bude zakončený surovou scénou pomsty, radšej sa zopakovala vízia slobody v morskej hladine a bola nahradená skutočnou slobodou obyčajnej moravskej rieky. (29.01.2014)

Nezmazateľné obrazy: hajlujúca mníška, rozložité kričiace matróny výchovného tábora, nordické vzorkovníky očí a vlasov, štekajúci samopal, macocha- tyranka na vozíku a ako bezvládna troska s vypúlenými očami a slizké úsmevy Tabakova ako veliteľa lágru fungujú i po rokoch. Ikonicky zrežírovaný príbeh o dievčati zavlečenom na prevýchovu do naci rodiny sa vydaril. Režim zmagorených predstáv o pravej rase sa ukázal v plnej paráde. Nie opisom štátnických rozhodnutí, lež dopadom zvrátených ideí a rozhodnutí moci na bežného človeka. Poznámky: 1. Biele pieskové duny sú pri meste Łeba, tvoria súčasť Słowińského národného parku. 2. Rasová identita sa neskúmala iba meraním tváre, farbou očí a vlasov. To bola len časť. Podrobne sa popisovali najmä defekty (odstávajúce uši, veľkosť a početnosť znamienok, ochlpenie uší nosa a znamienok, zrastené obočie, krivé zuby, škuľavosť, krivé nohy, bradavice atď.). Čím viac zlyhaní tela sa našlo (prípadne jedno výrazné) o tým väčšiu rasovú deformáciu šlo. Každý sympatizant Tretej ríše by sa teda mal najprv dôkladne prezrieť, či náhodou nie je nehodný pre takýto "ideál krásy tela a rasy". (30.01.2014)

Ani nevím proč, nějak jsem se Kukačce vyhýbal. Bál jsem se roku vzniku a dalšího filmu o partyzánech a rudoarmějcích... A to byla převeliká chyba. Je to totiž velmi silný film, řemeslně perfektně zvládnutý. Začátek nás zavádí kamsi na Moravu do vesnického stavení, kde gestapo provádí razii. Při té je Emilčin prchající otec zastřelen a matka zatčena. Emilka je odeslána do třídírny dětí shromážděných z gestapáckýchz razií. Zde se pod odborným dohledem lékařské komise určuje, kdo je vhodný na převýchovu a kdo bude odeslán do koncentračních táborů. Zde se rozhoduje, kdo bude poněmčen ztratí identitu a kořeny )ale přežije) a kdo bude posléze v koncentráku jako nedostatečná pracovní síla zplynován. Emilka má štěstí, podle zvrhlé nacistické nauky o nadřazenosti nordické rasy (a nacisty vypracovaných tabulek) splňuje nordická kritéria ve všech bodech. Tvar hlavy, velikost nosu, brady, barvy blau očí a blond vlasů. Je to zkrátka mädchen erste klasse ačkoliv je aus protektorat Möhren a dcera čechyše švajne. Z třídírny je odeslána na zámeček, kde je spolu s dalšími dětmi určenými k převýchově intenzivně vzdělávána německými řádovými sestrami. Cvičení, němčina a okamžité bití rákoskou mají zatlačit jakékoliv vzpomínky na domov a blízké. Zde si Emilku po roční internaci zakoupí za 50 říšských marek velitel koncentračního tábora. Jeho žena je po pádu z koně ochrnutá a nemohou mít děti. Bezohledný esesman, kterému činí potěšení mučit a zabíjet vězně je náhle konfrontován s citem k Emilce. Tím více film zdůrazňuje jeho zrůdnost. Emilka se snaží víceméně rezignovaně přežít a přizbůsobuje se novému prostředí. V nitru jí však zůstává vzpomínka na domov a hromadí se v ní vzdor, který si její esesácký adoptivní otec plete s hrdostí.... Také já obdivuji sílu filmu, jednoduché znázornění prostředí a ztvárnění násilných scén nebrutálním způsobem. Obdiv je o to větší, že jim to nikterak neubralo na síle. Jak vidno i s minimem se dá natočit perfektní válečné drama, založené na perfektních hereckých výkonech (Součková, Tabakov) a hutné atmosféře. * * * * (08.04.2013)

Moskalykova doména je predovšetkým televízna tvorba, ale treba uznať, že sa mu aj pomocou kvalitnej predlohy vytvoriť kompaktné dielo hodné povšimnutia. Prím hraje predovšetkým Oleg Tabakov, jeho kontrast medzi dvomi tvárami ako obetavého, láskavého otca a veliteľa koncentráku, je obdivuhodná a povyšuje celý film. (18.07.2020)

Už jako malý jsem si tento film dost oblíbil. Přestože neobsahuje mnoho násilných scén, sálá z něj válečná syrovost, především v chování postav, a to i kladných, které občas dělají věci, které v jiných filmech nevidíte. O to je to reálnější. Film je také velmi úsporný co se týče načrtnutí povahy nebo situace. Nepotřebuje k tomu sáhodlouhé polopatické popisy, ale vystačí s jednou dvěma scénami a dialogem. To je zásluha scénáře a hereckých výkonů. V první řadě musím vyzdvihnout Miroslavu Součkovou, která zde předvedla na svůj věk neuvěřitelně charakterní výkon. Kromě ní také Vilém Besser jako německý učitel-humanista a samozřejmě Oleg Tabakov. Herr Kukuck je zcela jiná postava než jaké v podobných rolích obvykle bývají. Krutý nacista i člověk, který si užívá své nové role starostlivého otce. "Přimět někoho, aby vás měl rád dobrovolně." Nebo hajlující jeptiška Míla Myslíková (v naprosto netypické roli). Tohle není film o nacismu špiček třetí říše, ale o tom, jak se nacismus projevoval v běžném životě. (15.01.2009)