Třetí princ

Aniž bych chtěl srovnávat zřejmě nesrovnatelné, vzpomínám si velice živě, že měl Třetí princ TV premiéru také na Štědrý večer, tuším že v roce 1983, a ohlasy byly tehdy přesně tak záporné, jako je tomu u premiér už několik let v současnosti. Pohádka ale mezitím uzrála jako víno a to, co jí bylo nejvíc vytýkáno, se stalo její předností. U mne se stala právě pro svojí jedinečně ponurou atmosféru jednou z nejoblíbenějších. Režisér Moskalyk se opět dokázal vzdálit průměru zažitých forem a prosadit svou uměleckou výpověď, zasazenou do rámu perfektního řemesla. Monolog krále, kdy učí syny u ohníčku vládnout, by měli pouštět ve Strakově akademii od rána do večera! (25.12.2008)

Je mi až záhadou, proč tato pohádka má tak nízké hodnocení. Kvalitativně se nijak neliší od ostatních, ba co víc, Třetího prince mám raději než některé z nich. Pohádka je zajímavá, napínavá a skvěle herecky obsazená. Nebudu se rouhat a tvrdit, že se rovná třeba Třem oříškům pro Popelku, ale rozhodně se jedná o skvělou podívanou, která by si zasloužila být v červených číslech. (04.01.2021)

Snažil jsem se, několikrát, ale k srdci mi, přes všechny nepopírané kvality, tato pohádka nepřirostla. Není to ani temnou náladou, ani nehonosnou výpravou, které obé mohlo být i kladem, ale spíš podivným odstupem, který tu cítím, a nejspíš taky Trávníčkem, protože už jednou ho mívám plné zuby a tady je hned dvakrát. To je možná na jednu pohádku až příliš. (27.05.2011)

Příběh o dvou tajemných obrazech, dvou tajemných dívkách, dvou milujících bratrech a pochopitelně také o lásce. Scénář : Ota Hofman a Antonín Moskalyk. Kamera : Jiří Šámal. Hudba : Ivan Kurz. Hrají : Pavel Trávníček jako princ Jaromír nebo princ Jaroslav) a Libuše Šafránková jako princezna Milena nebo princezna z Diamantových skal. CHYBA VE FILMU - Když Jaromír poprvé uvidí princeznu ve skalách, začne ji pronásledovat na koni. V jednom záběru je vidět, jak mu spadnul plášť, v dalším ho má zpátky. Nakonec, když se dostane před hrad princezny, je opět bez pláště. (29.04.2011)

Někdo má rád holky, někdo zase diamantové vdolky, aneb Jaroslav je děvkař.. Nepříliš veselá, rozložením sil docela netradiční pohádka o kapří klinice reprodukční medicíny, bohatství zatemňujícím mysl a eticko-morálních otázkách klonování. Když se dvojitému Trávničkovi motá v Adršpachu škopek i jehně pod nohama, působí to na některé psychedelicky až depresivně. Nechápu. Mě mnohem víc psychicky rozkládá kozelce metající šašek Krytinář a jeho chichot.. (21.12.2015)