Vlk

Vlk je čisté psychologické drama a one man show Jacka Nicholsona. Z hororu si bere jen motiv lykantropie, strašidelný však není. Nicholson předvedl uvěřitelnou proměnu člověka ve vlka, což s jeho charismatem nebylo zas tak těžké. Zdárně mu sekunduje Michelle Pfeifferová a trojici doplňuje slizký James Spader. Co je člověk ochoten udělat pro to, aby získal co nejlepší pozici ve firmě? Někdy všechno! Hororovou atmosféru má úvod, kdy se Nicholson vrací domů noční krajinou, kde na silnici srazí vlka, a pak až samotný závěr. Souboj vlkodlaků ctí žánr a patří k nejpovedenější části filmu. Pfeifferovou pak kromě zdokonaleného čichu prozradí žloutnoucí panenky... Zajímavost - k zabití vlkodlaka nebylo potřeba stříbra. Speciální efekty měl na starost mistr Rick Baker, který se proslavil nejen prací na Americkém vlkodlakovi v Londýně či Vytí vlkodlaků. K původním třem hvězdám jsem nyní přidal čtvrtou. (11.08.2018)

Je hanba, že niektoré ukrutne béčkové hororové pokusy z osemdesiatych rokov sú na podobných stránkach vyššie hodnotené ako tento film. Pretože tu nejde len o bezduché zabíjanie nejakým štýlovým nadprirodzeným záporákom, ani tu nejde len o vyčínanie človeka meniaceho sa na vlka. Sú tu vykreslené ľudské vlastnosti a ich ekvivalent s pridaním neľudskej odvahy, nielen zvierací pud v človeku, ale aj ľudský pud vo zvierati, ktoré vie aké je to byť človekom. Ide tu aj o herecké výkony a myšlienku, to sú prvky, ktoré predtým spomínané záležitosti nepoznajú. A potom sú tu ešte oči Michelle Pfeiffer... Jediné, čo mi vadilo, boli spomalene natočené akčné scény, ale to tiež nie vždy a bude to asi tým, že Nichols nie je režisér akčných filmov (našťastie). 85% (30.01.2012)

Ač hollywoodský biják, přesto film s inteligentním scénářem, který využívá formát hororu velmi důmyslným způsobem. Nadpřirozené jevy zde neslouží ani tak k vyděšení diváka, jako spíše k zachycení strachu hlavních postav z vlastních nekontrolovatelných instinktů. Proměna ve vlka je tu symbolem pro podlehnutí zvířecí vášni a zatímco u postavy Jacka Nicholsona je tato transformace spojena na jednu stranu s osvěžením, vyvolává v něm též strach o dobře zavedený rodinný a kariérní život. James Spader naopak své zvířecí podstatě dává dobrovolně celou kontrolu, čímž se jeho jediným morálním kompasem stává zákon džungle, kde vyhrává pouze ten nejsilnější. Jeho postava slizkého kariéristy nemá chybu. Celkově bych vyzdvihl herecké výkony. Michelle Pfeiffer mi pravidelně bere dech a tento kousek není výjimkou. (20.11.2016)

Tedy žádná sláva. Tohle je přesně ten druh hororu, který mě nijak výrazně nezasáhl. K dispozici byli zajímaví herci, ale dohromady nepředvedli nic tak výjimečného, ale na vině je především necitlivá režie Mikea Nicholse, kterému se nepodařilo za celou dobu navodit hororovou atmosféru, a je dost znát, že to není žádný hororový specialista. A tak se film tak nějak nesnesitelně vlekl a ožíval ve scénách, kdy za úplňku Jack Nicholson absolvoval svou proměnu a ulovil i nějakou tu srnku v lese, pak zase nuda, a zase ta obvyklá proměna. A takhle se to střídalo, až do celkem ucházejícího finále, ale ani na okamžik to nebyl horor, ale film o chlápkovi, co se proměňuje ve vlkodlaka. 60% (07.02.2009)

Nicholsova sofistikovaná lykantropní hříčka umně kličkuje mezi žánry, přičemž se nejvíc opírá (a taky tak trochu otírá) především o starou dobrou hororovou klasiku. Kromě zajímavého námětu se film může pochlubit bezchybně budovanou atmosférou, zajímavou hudbou Ennia Morriconeho a dokonale padnoucím obsazením. Při pohledu na řádění charizmatické smečky ve složení Nicholson, Pfeiffer, Spader si kdekdo možná začne myslet, že být vlkodlakem může být docela fajn. PS Nemusím snad dodávat, že nejlépe se na „Vlka“ kouká pod vlivem úplňku. PPS Pozornému divákovi by neměl uniknout David „Ross“ Schwimmer v pidiroličce lehce zmateného policejního pochůzkáře. (27.08.2008)