Reklama

Reklama

VOD (1)

Obsahy(1)

Nehrdinský hrdina příběhu, čtyřicetiletý Bohouš Burda, je věčný idealista, který je nespokojen s tím, jak žije. Manželství nestojí za nic, jeho žena žije zcela v zajetí počítačů a nemá pochopení ani pro jeho recesní vtípky. Život ve velkoměstě ho otravuje doslova i v přeneseném smyslu, touží po rodné hájence v čisté přírodě. Radost ze života chce hledat jinde než v technickém pokroku a vyjádření tohoto názoru mu vynese dokonce i několik dobře mířených ran pěstí. A tak přichází vzpoura - proti všemu a proti všem. Do cesty se mu navíc připlete i mladá půvabná dívka Terezka, která má podobné názory jako on. A tak Burda končí v horách s pojízdnou zubní ordinací a s dívkou, která chce žít jen s ním. Zdá se, že idylka může začít. Jenže... (oficiální text distributora)

(více)

Recenze (173)

Karlos80 

všechny recenze uživatele

Útěk před ne-všední realitou do vysněného idylického světa v přírodě..Na Olmera vynikající záležitost, což se o pozdější jeho tvorbě už bohužel říct nedá, nikdy nenavázal na úspěch tohoto filmu. Film můžu kdykoliv a opakovaně, pořád mě jeho psychologická stránka, hořkost, i jistá tématická nadčasovost, stejně tak jako zcela necimrmanovský a velice přesvědčivý optimistický Svěrák dokáží zaujmout. Film z jehož jakésiho poselství by si měli vít příklad všichni ti co už jen třeba vlastní pitomé auto a ne-chtějí ho prodat:-) "Chci žít tak, abych dělal-a radost sobě i druhým"..Nádherná to věta, která leckomu otevře i oči.. Podobné filmy: Jako jed. ()

Big Bear 

všechny recenze uživatele

Tohle mělo všechno. Perfektní mix komedie a drama o nástupu krize středního věku ve víru čím dál více nastupující kybernetiky a snaze tomu všemu nějak uniknout. Když je splín, hlásí se navíc nostalgie, hlavně v časech kdy se Bohouš Burda čím dál více odcizuje emancipované manželce. A tak vzpomíná na dětství a na časy, kdy se sice žilo tvrdě, ale mnohem klidněji. Jak sám říká - moje máma prala v neckách, ale času na nás měla i tak mnohem více než dnes má na mně manželka co pere v pračce. Není naštěstí sám, kdo se v tom chaosu moderního světa, který jiným vyhovuje tak trochu ztratil... Ačkoliv obklopeni lidským pulzujícícm sídlištěm, cítí se tito ztracenci velmi osamělí. Naštěstí Bohouš najde spřízněnou duši, která má pochopení nejen pro jeho povahu, ale i nahlížení na čím dál zmatenější a jemu se vzdalující svět.  --- Musíme si uvědomit v jaké době se film natáčel. Staré, mnohdy několik set let vlhké roubené chaloupky ustupovaly novým chatám nebo šumperákům a jejich modernějším verzím , mnohde se bouraly celé historické čtvrti aby se udělalo místo panelákům. Průmysl vyrábějící často neupotřebitelné a nikde nechtěné věci nehleděl na ekologii a tak u každého závodu nebo i JZD tikala časovaná puma v podobě skládek či kontaminované půdy, nehledě na čmoudy se sírou a popílkem co chrlily na naše lesy komíny fabrik. Zdálo se, že nemůže být hůře a téma ekologie začalo být velmi často zmiňováno už i na stranických schůzích. Pád režimu, alespoň tohle zastavil nicméně nástup kapitalismu a čím dál rychlejší zavádění počítačů a internetu do našich životů nebylo nám myslím jen ku prospěchu. Národ začal hloupnout, konzumovat, bavit se až k smrti. Ačkoliv jsme všichni vzájemně propojeni sociálními sítěmi, e-maily atd... leckdo se cítí osamělejší než dřív. Ne každému totiž vyhovuje (zejména těm starším) místo návštěvy nebo zavolání krátká zpráva přes třeba whatsapp - jak se máš? A tak leckoho dnes včetně mne tak skutečně dokáže vrátit k normálu jen vypnutý mobil, šumící les bez wifiny s nějakou opuštěnou chatkou či jen s oblohou nad korunami smolou vonících borovic. To je ta jediná pravá nabíječka našich z civilizace vyhořelých baterií. Ten únik. Návrat někam zpátky kam jsme patřili, ale z čeho jsme vývojem vpřed vypadli... Nebudu tu lhát, i já se pak zase rád po čase vrátím, dám si horkou vanu a přečtu na mobilu zprávy. Přesto si říkám co by bylo tu možnost vypadnout do přírody nemít ?  Toto téma se ve filmech objevuje zas a znovu, vzpomeňme třeba na Vorlovu Cestu z města i s jejími pokračováními. Dávám za 5 řezů Orient z Vitany. * * * * * ()

Reklama

farmnf 

všechny recenze uživatele

Z nadhledu r. 2021 je to nesmírně pitomý film. Hvězdně obsazený, dobře zrežírovaný a velmi dobře zahraný.  Mudr. Burda je naprostý idiot, co vyčítá lidem, že jezdí auty. Taky to svoje pod cenou prodá, bez znalosti zákona, že se jedná o společné vlastnictví. Za svý kecy dostane po právu přes držku od podřízeného Hraběty z divadla Járy Cimrmana. Ten příběh by šel jako běžná story o rozpadajícím se manželství. Jenže ta ekologie se tam sere všemi děrami a působí to hloupě! Copak by Štrougal něco s ekologií udělal? Byl rád, že je rád. Navíc na mě jako programátora působilo velmi debilně řešení nějakých úkolů ala IT, co dávno popsal Mr. Scott a prof.  Šmiglevskij z Moskvy.  Ve světě v roce 1986 již vše bylo vymyšleno. A tady parta idiotů sepisovala zprávy, jak řídit přes computery výrobu.  Je to podobné jako řešit pandemii covidu s trotlem Hamáčkem a defraudantem Babišem. Vždy to dopadne špatně. ()

Compadre 

všechny recenze uživatele

K neuvěření...Vít Olmer kdysi točil docela dobré filmy a tenhle je z nich určitě nejlepší. Svěrák je prostě úžasnej, ta scéna s prodejem auta, to je špička a takových pěkných scén je tady víc. Dokonce se tady objeví i Svěrákův věčný kolega Smoljak. Pěknej kousek. Nechápu co pak tomu Olmerovi přelítlo přes nos, že žačal točit takový sračky. ()

MM_Ramone 

všechny recenze uživatele

Tento český film, ktorý v roku 1984, natočil režisér Vít Olmer mi vôbec nesadol. Námet a scénar ma nezaujali a hlavný hrdina, stomatológ Bohouš Burda, mi bol silne nesympatický. Nechutný, slizký, strelený chlap. Herecké kreácie pána Zdeňka Svěráka sa mi zdali neznesiteľne kŕčovité. Milenecká dvojica Svěrák Krajčovičová mi bola protivná. Ani ďalší zúčastnení herci mi typovo nevyhovovali. Hudba Jiřího Stivína bola rušivá. Réžia Víta Olmera tradične podpriemerná. Neviem, neviem či aj tie dve hviezdičky čo tomu dávam nie sú priveľa. ** ()

Galerie (6)

Zajímavosti (15)

  • Natáčení v prostředí počítačů probíhalo ve výpočetním středisku tehdejší firmy Geoindustria Praha, jenž se nacházelo na Barrandově. Ve filmu je vidět prostředí v té době nejvýkonnějšího sálového počítače EC 1040 s centrální feritovou pamětí o velikosti 512 Kb, periferní jednotky, tj. páskové jednotky, děrnoštítkové datové pořizovače, velmi hlučné rachotící tiskárny, atd. Zkratka EC neznamenala "Electronic Computer" ale bylo to označení řady počítačů RVHP, kdy EC byla odvozena od názvu v ruštině "Jedinstvjěnnaja sisťéma", nebo-li "jednotný systém". (Lasskoun)

Reklama

Reklama