Nahota na prodej

V hodnocení jsem se nemohl rozhodnout mezi plným počtem a nulou. Opravdu těžko říct, kde je pravda. Pokud se podíváme na starší Olmerovi snímky Jako jed a Co je vám, doktore, nelze si nepovšimnout určité formální podobnosti s Nahotou na prodej. Olmer má tendenci vše dovádět do absurdních zkratek, hlasitá hudba mu neslouží ke gradaci ale k propojování jednotlivých scén a v jakýsi ztřeštěný slepenec, který vypovídá o době a atmosféře víc, než o samotných postavách příběhu. A to není nutně špatně. Film je tak jakousi koláží, která drží pohromadě jednotným stylem. Zatímco ale Svěrákovské film jsou v první řadě hořké komedie a podobný styl snesou celkem snadno, u "akční drsné krimi" to jde hůř. Pokud by to bylo celé míněno vážně, pak se to hrubě nepovedlo. Ale nemohu se zbavit dojmu (s přihlédnutím k Olmerově minulosti, a odvrácením se od jeho režijní budoucnosti), že ta absurdita a jakási nepovedenost je do velké míry záměr. Už jen ta scéna, ve které Krampol sleduje v televizi drsnou kriminálku je skoro jako z Muže z Acapulca! Všichni ve filmu si na něco hrají - čeští gauneři z Václaváku po revoluci přitvrdili a koukají se po západních trzích, média jsou na povrchu svobodná a nezávislá a přitom je ovládají ti samí gauneři, Krampol je nejtvrdší policista a kouká na kriminálky v televizi...a samotná Nahota na prodej se tváří jako akční film a přitom jím evidentně být ani nechce. Nastavuje zrcadlo nevkusu svou vlastní formou a obsahem. (27.02.2013)

Začátkem devadesátých let konečně i hodně žen se mohlo naplno věnovat nejstaršímu řemeslu. Praha byla pro tyhle aktivity nejideálnější. Co jim komunisti zakazovali, a považovali za nemorální, to ženy rozjely naplno. Zajímavý je monolog Lukáše Vaculíka, jak seznamuje s životem v Praze neherečku Třískovou. Je plný temných vizí o Praze, líčí jí ho jako město divochů, divošek, kteří za komunistů nedělali nic, a v nové době šahají po nejsnadnějších řemeslech. (19.09.2010)

Je to tak 2 a půl... Na jedné straně velice ojedinělý projekt v historii české kinematografie s výtečnou hudbou a na české poměry velkým množstvím akčních scén, avšak se silně nedotaženým scénářem, chatrnými hereckými výkony a hrozně špatnou kamerou... Panu Olmerovi rozhodně nemůžeme upřít snahu, že snad jako jediný český tvůrce se snaží natočit něco nového a originálního, ovšem jako režisér většinou selže na celé čáře a jeho jinak dobré nápady vyšumí do prázdna... (11.03.2006)

Je to už šestý semestr co se dvořím Aněz, půvabné medičce z lékařské fakulty Masarykovi univerzity. Během této doby náš vztah nikdy nedospěl k žhavému erotismu. Aněz je křehká blondýna s oduševnělou horní polovinou obličeje a ručně šitou pestrobarevnou květinovou rouškou. Vždy měla jen samá áčka, já céčka a co by chudý student nevlastním sportovní vůz, ale mám jen elektrickou koloběžku značky Xiaomi. Aněz, já tˇa mám rád aj bez peněz!......Abych se v nuceném celibátu ještě trochu více potýral, zkouknu Nahotu na prodej slovutého to rejži Olmera. Slovo Soukup jakoby bizarní zážitky přitahovalo samo od sebe - tak hudba byla děsivá a byl jsem vtažen do divokých devadesátek, rasistické nekorektnosti, americké skoroakčnosti, krampolova polobelmonda a filmové amatérštiny. Sakra to bylo zas jednou eklhaft. Ó Aněéééz. (11.07.2020)

Na Jonákových pařbách v kožených sedačkách pod plastovým fíkusem se tehdy sypalo to nejžlutější párníčko na rozdivočelá prsa přiblblých ofin. Není pak čemu se divit, že v takovém opojení vzniklo ideální prostředí pro to natočit film "vo tom všem co se tady děje a jaká hrůza", zkrátka být kontroverzní, radikální a tnout do živého, přesně tou formou, jak to dělají kluci na západě. Výsledek je přirozeně naprosto nekoherentní kolekce telecích scén, z nichž si zkrátka nejde vybrat tu nejlepší. Má to být Vaculík, co v tričku a slipech smaží rybí prsty? Třísková, která seřve několikrát všechny, že se jí snaží dostat do kalhotek přes nohavici vytahaných džínů, aby najednou nevysvětlitelně postkoitálně vrněla ve Vaculíkově posteli? Nebo snad nebohá oběť závěrečné přestřelky, kdy si tvůrci všimli, že když na hostině mají tolik jitrnic, tak by mohli udělat třeba scénu jak někomu lezou střeva z břicha? Nejzábavnější na tom je ta zřetelná zfetovaná netrpělivost, jak se Olmer už během natáčení jedné těší na další scénu, takže je očividně všechno odmakaný hrozně rychle, i záběry kamery jsou rychlejší než by měly být. Není jak to vyhrát, takže místo toho zahajme večírek. __________Nahota na prodej drinking game: 1 panák vodky kdykoli někdo někomu řekne "píčo", 1 panák zelený za každou aktivaci vystřelováku, 1 cosmopolitan kdykoli Třísková někomu řekne, že je "šovinist seksist pik", 1 decku ferneta, kdykoli Krampol udělá to samý, malou vodku za každou Krampolovu pěsťovku totálně vedle, 1 sklenka martini za každý kozy, pořádnou čáru perníku kdykoli se otočí v záběru Ivan Jonák. Že už jste totálně na mrdky? Tak to byla vážení jen taková šolíchanice před velkým finále - pivo brčkem, kdykoli někdo přepadne přes stůl s jídlem, drátěnku za každýho nonsensovýho mafiána, co vykoukne se samopalem z okna zámku, proložíme griotkou za každý záběr na to jak někdo střílí, ale není nám ukázáno na koho, pikslu bělidla když německý buržoust zastřelí cikána Lugerem (!!!!!!!!!!!!!!!!!) a na závěr pane Creosote ještě wafličku, tenounkou jako hostie a účet za Pomejeho sřílejícího z bazuky. Um um je mi nějak těžko. Bon appetit! (14.10.2018)