Tankový prapor

Temnější, méně vtipný a politicky hodně vyhrocenější starší bratříček Černých baronů, mnohdy spíše drama nebo tragikomedie než komedie. Vděčný výraz "Cožee?!" se objevil ocitovaný Jiřím Kodetem v Pelíškách ve scéně setkání Kodeta ve škole s Jaroslavem Duškem a vyvolal ve mně i v kině lavinu smíchu. Jiné sousloví "Jak je to možné?" používám s úspěchem dodnes zase já. Ukázka: http://www.youtube.com/watch?v=GvueoKTTPrg (17.02.2009)

Při vší úctě k panu Škvoreckému (zvlášť teď) si pamatuji, když prohlásil po premiéře Olmerovo pokusu o zfilmování jednoho z jeho románů, že takhle to v té knize nějak myslel a že je to to pravé. No, devadesátá léta byla hodně zvláštní. Knihu jsem v tom případě pochopil úplně jinak. Snad jen abych nekřivdil, Lukáš Vaculík byl vybrán, dle mého soudu, dobře, jako představitel mladého Smiřického, Škvorecký zamlada jak vyšitej. Z filmu si pamatuju jen uřvaného a přehrávajícího pana Skamene, nějaký kozy frajtryně (kurva, to je slovo) Babinčákový a Donutila na tankový věži....jinak nic. Kniha pro mě výborná záležitost, ostatně jako vše od pana Škvoreckého. Olmer naproti tomu filmová katastrofa, která od dob filmu Bony a klid, filmu v ČR jen škodí. Howgh (06.01.2012)

Taky spíš cejtím, že tři by byly málo. Každej rok aspoň jednou chytnu tenhle filmovej román v telce a každej rok aspoň jednou se zasním, jaký to vlastně na tý vojně muselo bejt. Tankovej prapor pro mě má o to větší kouzlo, že táta byl tankán a já těmhle ocelovejm monstrům tak trochu propad, ačkoliv v duši jsem odjakživa spíš blátošlap než cokoliv jinýho. No a když přičtu skvělý herecký výkony, zkultovnělý hlášky a peprnej humor, nemůže mi vzniknout míň než čtyři hvězdy. Byť Barony mám o kousek radši :) (07.01.2012)

Výborná knižní předloha, která se navíc na první pohled přímo nabízí ke zfilmování. Přesto určitě platí, že snažit se udělat celovečerák na základě románu je vždycky o hubu, protože obsah románu o nějakých 150 až 300 stranách, se do cca 90 filmových minut městná velmi obtížně a za cenu výrazné redukce. Přesto to mnozí zkouší a dost často si i natlučou. Radek John si s tímhle problémem jako scénárista poradil relativně obstojně, i když na druhou stranu, nejde ani o žádné scénáristické veledílo. S předlohou pracoval velmi volně, mnohé vypustil, mnohé změnil, aniž by ovšem bylo jasné proč, některé postavy sloučil, některé scény zpřeházel, téměř úplně vymazal "pražskou linku", která zůstala pouze v retrospektivách, jiné dějové linky potlačil, a tak jde do značné míry jen o neúplný fragment a zároveň o příběh tak trochu ohlodaný až na kost a zbavený všech těch košatých popisů vojenského absurdna, roztomile poťouchlých vtípků, většiny dialogů, z nichž zůstaly ve filmové adaptaci pouze kratičké zlomky. Naprosto zmizela atmosféra, za což ovšem jistě nemůže John, nýbrž Olmerova režijní neschopnost... Velmi slušná je kamera. kameraman sám přitom přiznal, že mu Olmer dal zcela volnou ruku, což je poměrně signifikantní. Tahle zdánlivá výhoda je totiž ve skutečnosti veliký průser, neboť ne každý je tak talentovaný aby se obešel bez režiséra... Pod režijním (ne)vedením Víta Olmera zkrátka dobří herci obstojně hrají, špatní sice ještě nevyrábí nechtěné trapasy (jako v mladších "opusech" páně režiséra), ale také nic moc nepředvedou (Chytrová je ovšem herecky naprosto tragická už zde). Kromě lépe či hůře hrajících herců ve filmu citelně chybí daleko početnější herecký komparz... Když jsem Tankový prapor viděl poprvé, připadal mi velmi (a zbytečně) vulgární. Dneska vím, že taková je i předloha a v tomhle punktu tedy nikdo nic "nezefektňoval". Takové věci holt k vojně, zvlášť k té socialistické, evidentně patří. Přesto mám silný pocit, že se z předlohy vybíralo poněkud pubertálně, snad s pocitem že to tak "bude vtipnější" a "divácky přitažlivější". Pokud by kromě románku s "paní důstojníkovou" zůstaly už pouze dosluhující ruské tanky, buzerák, bláto, déšť, řvoucí lampasáci, vojenský dril v kontrastu se zjevnou nesmyslností, šlendriánem a absurditou, tak by to byl nepochybně daleko dospělejší film... Přesto je to i tak dílko vcelku koukatelné. Stojí za to, nehledat v něm primárně srandu a soustředit se spíše na to bláto... Jo a určitě si přečtěte knihu, je lepší alespoň o deset koňských délek... Celkový dojem: 60% Zajímavé komentáře: golfista, dewy, Ivoshek, Uhložrout (12.09.2006)

Josef Škvorecký se svým jemným sarkasmem a sebeironií dokázal ve vzpomínkách nenuceně vzletnou elegancí glosovat minulost a odhalit absurditu doby i života v příčinách a důsledcích. Tankový prapor ve filmové adaptaci Víta Olmera zachytil jednoznačnou rozpolcenost života padesátých let dvacátého století, kdy osudový cynismus v absurditě společenského uspořádání dosáhl jednoho z vrcholu krutosti. Čas dokáže období omezenosti reflektovat v jemných tazích, proplétat nadsázku s tragikou a strachem a v několika vrstvách uchopit a zapůsobit. Ve výpovědi doby, ve varování i v úsměvu shovívavosti a vstřícnosti. Filmová podoba Tankového praporu je oddechnutím z konce nesvobody a v nakažlivém nadšení chtěla v první řadě pobavit. Hlavní postavou krasosmutnění je rotný Daniel Smiřický alias Danny (velmi zajímavý Lukáš Vaculík) v autobiografické ozvěně dvojí tváře života, který slibuje i hrozí, odměňuje i trestá. Zpřevrácená struktura uspořádání dokáže ponížit i zlomit, ale také přináší velkolepé okamžiky, kdy je dovoleno dotknout se i vzdušných zámků. Vše má své příčiny a výsledky dostávají absurditu doprostřed všeho dění. Bezcitná tvář života je major Borovička alias Malinkatej ďábel (dobrý Roman Skamene), zlomyslný diktátor nad osudy vlastních podřízených, které se s uspokojením snaží na duchu zlomit. Přívětivější tvář rozpolceného života je Janinka Pinkasová (zajímavá Simona Chytrová), osamělá citlivá duše, která se chce přiblížit ke hvězdám. V rozverné nadsázce si atmosféra pohrává s kapitánem Matkou (dobrý Vítězslav Jandák) i nadporučíkem Růžičkou (dobrý Miroslav Donutil) a přirozená neschopnost stranického vedení je zábavně znevažována škádlivostí. Škodolibost života je Lizetka Neumanová (pozoruhodná Ivana Velichová), symbol povrchnosti dysfunkčního uspořádání. Z dalších rolí: tělesná četařka Babinčáková (sympatická Martina Adamcová), zklamaný, ostražitý a laskavý Janiččin manžel a nadporučík Pinkas (příjemný Jiří Kodeš), lehkovážně chybující podporučík Malina (zajímavý Vlastimil Zavřel), svědomitý a nadšený osvětář poručík Prouza (příjemný Martin Zounar), snaživý poručík Hospodin (sympatický Martin Hron), brumlající rotný Josef Soudek (příjemný Milan Šimáček), Dannyho spolutankista četař Žloudek (Zdeněk Vencl), ležérní řidič tanku desátník Andělín Střevlíček (příjemný Michal Kocourek), odevzdaný vojín Bamza (Bohdan Tůma), příkladně uvědomělý a angažovaný straník a neschopný rotný Maňas (Stanislav Aubrecht), přátelský vojenský lékař svobodník Mlejnek (Václav Vydra nejml.), či rozverný vojín Mengele (Michal Suchánek). Schizofrenní atmosféra doby je ve vzdušné nadsázce cynismu života přes vzepjetí absurdit vykreslena citlivě a vkusně. Baví, rozesmává, je jiskřičkou naděje a nádechem osvobozujícího uvolnění. (18.11.2017)