Všichni prezidentovi muži

Ještě teď slyším klapání psacího stroje, vytáčení telefonních čísel a zamlžené hlasy ve sluchátcích. Mravenci taky střádají jehličku za jehličkou, aby vznikl lesní Krak de Chevaliers. To samé novináři píšící o aféře Watergate, to samé filmaři v tomto strhujícím dramatu. Tuctový divák se unudí k smrti. (21.07.2019)

Politické drama o jedné z největších afér v dějinách spojených států si zaslouží pořádný film. Tím určitě Všichni prezidentovi muži jsou, ale nesou také všechnu odpovědnost a problematiku tématu. Herecké obsazení nemá chybu a v podstatě ani Alan J. Pakula nemohl pro film více udělat. Problém je spíše v látce samotné, která se snaží přiblížit a rekapitulovat celý proces "hledání pravdy" dvou reportérů. Pro neamerického diváka tak vyskakuje otázka, zda opravdu chce všechny detaily vidět a znát a nebo by mu stačil dokument o délce 45 minut, o tom "proč a jaké byly důsledky" bez vaty a čekání. Politická dramata obecně to mají složité a tak je větší otázkou než zda je tento film opravdu kvalitní (to totiž určitě je) zda divák opravdu chce vidět dvouhodinovou snahu reportérů o nalezení pravdy... Já to vidět chtěl, ale neubránil jsem se velkému počtu hluchých míst a po skončení snímku jsem neměl dostatečný pocit uspokojení ani skvěle strávených dvou hodin... Možná to byl ten televizní ořez nebo dabing, ale nepůsobilo to nijak intenzivně... (14.08.2009)

Tak trochu jsem nepochopil ten humbuk, který se okolo tohoto snímku nadělá. Ne že bych se při něm nudil, ale koukat 130 minut na to, jak Dustin Hoffman a Robert Redford někomu telefonují, je na mě trochu moc. Je navíc zobrazena jen malá část watergateského procesu, což na konci snímku vyvolává mírný pocit neuspokojení. Na sedmdesátá léta je to sice možná dobrý thriller, ale nemohu mu dát víc jak tři hvězdy, protože jsem se zkrátka dostatečně nemohl ponořit do děje. Co se týče podobných politických thrillerů, doporučil bych spíše JFK s Kevinem Costnerem, to pro mne byla plnohodnotná podívaná. (22.01.2012)

O Watergate jsem věděl zhruba tolik, co se dočtete v prvních dvou větách oficiálního textu distributora. Myslel jsem, že mi to bude pro sledování filmu stačit, ale nestačilo. Všichni prezidentovi muži na mě valili jedno jméno za druhým, po nějaké půlhodině jsem se v tom ještě vyznal, po hodině už vůbec ne a neměl jsem ponětí, kdo, s kým, pro koho nebo proti komu... Před koncem se sice leccos vyjasnilo, ale pořád jsem si připadal jako ztracené dítě v černém lese, no a samotný závěr jako by úplně chyběl. Nebo se mi to jen zdálo? Každopádně nemůžu filmu upřít působivou atmosféru a uvěřitelné herecké výkony (velmi se mi líbil šéfredaktor v podání Jasona Robardse). Až se někdy odněkud o Watergate dozvím více, rád se na film podívám znovu. Zatím dávám tři a půl hvězdičky. (21.11.2014)

"To si chcete klidně napsat, že bývalej Ministr spravedlnosti, ztělesnění zákona v týhle zemi, je gauner?" Kdyby jen on. Aféra Watergate jasně ukazuje, že Republikáni jsou svině, protože upláceli, odposlouchávali a vyhrožovali. Jenže oni Demokrati i ostatní politici jsou vlastně úplně stejní, takže se těším na to, až je jednou LID nakope do zadnic a převezme zpátky moc. Jenže ono to bude těžký, protože ani novináři už nejdou po těchto svinstvech a místo toho píší dle přání těch, kteří je platí. A když už se najdou, tak si jako třeba Gary Webb dvakrát v sebeobraně prostřelí hlavu. Přesto doufám, že se zase narodí, neodradí je hromadný "no comment" ani zastrašování a nebudou psát opatrně. Pak si zase zaslouží mý uznání a svůj první dodatek Ústavy. Woodward s Bernsteinem to zvládli skvěle, vtáhli mě do děje, fandil jsem jim, ale přesto mi přišlo podezřelý, že jsem nezaslechl ani jednu zmínku o prodejnosti novin. Vždyť o prachy jde přece až v první řadě. (16.07.2018)