Maratónec

Hodne dobrej, hodne drsnej a hodne pomalej thriller. Schlesinger nikam nepospicha, postupne predstavuje jednotlivy postavy a pomalicku odhaluje o co ve filmu pujde, takze prvni pulku neni vubec jasny, o co ze to tu jde. Nehraje moc hudba, vsechno pomalu plyne a pritom si to stale dokaze udrzet napeti, ktery perfektne graduje. Navic se tu sesla fakt lahudkova sestava, mladej Hoffman tradicne paradni a hodne me potesil zaporak Olivier, toho sem zas v tolika filmech nevidel a je tady fakt skvelej. Mozna bych sel i do ty paty hvezdicky, ale misty je to tempo ve spojeni s zbytecnou delkou filmu fakt uz moc pomaly a film ma tak par hluchejch mist. (29.01.2010)

Thrillery 70. let měly vynikající herce, výborné scénáře a točili je nejlepší režiséři. Maratonec k nim patří. Už jen pro slavnou zubařskou scénu a legendírní hlášku "Je to bezpečné?". Mimochodem zde se povedl i dabing - Ladislav Mrkvička, Jiří Holý, Eduard Cupák, Vladimír Šmeral, Eva Hudečková a další. (08.09.2010)

Dříve jsem měl na staré americké filmy takový názor, že jak jsou starý, tak jsou senilní. Ze začátku jsem tomu moc nedával, ale po čase mě ony filmy začaly docela zajímat. I mezi nimi se najdou zajímavý kusy se zajímavými příběhy a hlavně jsou plný kvalitních herců a dobrých režisérů. Ale to asi v každém období kdekoliv na světě. Jenže dřív jsem to nechápal a házel všecko do jednoho pytle. Problém amerických filmů je hlavně v tom, že se hrozně dlouho táhnou a pokud mě nedokážou během začátku zaujmout, většinou to u nich protrpím. Maratónec měl na to aby mě chytnul. V hlavní roli má vynikajícího Dustina Hoffmana, zajímavý námět, tehdá ještě velice kvalitní český dabing a brutální začátek. Jenže i přes pár naprosto bezkonkurenčních scén se obrací k pomalému průběhu a táhne se to s ním hůř než chlapská nemoc. Nakonec jsem film dokoukal, ale připomněl mi, že ne každý americký film je pro mě. A nezáleží to moc na námětu, ale hlavně na náladě a umění režiséra mě vtáhnout do příběhu, se kterým se mi zpomalí tep tak o deset čísel. (11.10.2010)

Paraguay, maraton, nůž z Jamese Bonda a finále ve vodárně. Totální scenáristické peklo, diamanty, náckové a židé, konspirace, zlý cikán, scéna v opeře. Co půl hodiny nová postava, výbušný kočárek a slavný zubař. Naprosto nevypočitatelný vývoj vzniklý dějovou roztříštěností, přemírou vedlejších témat a absencí nosné zápletky. Bavila jsem se. (+ mám dojem, že jsem na stopě Schlesingerova trademarku zmatenosti) (06.01.2013)

Scénář je děravý jako cedník a stejně tak inteligentní. Nudný film se změní v parodii sebe sama od chvíle zabití bratra. Pak Hoffman předvede několik nezdařilých hereckých kreací a celý snímek se poroučí. Protrpěla jsem to až do hořkých konců, jak toho trapného v domě, v němž nezkušený student zastřelí zřejmě jednou dobře mířenou ranou dva ze tří zkušených zabijáků. Další komediální vložka nastala ve vodárně. Předpokládám, že v té něco zkazila i klapka, protože ta je špatně od scénáře, přes režii až po herecké výkony. Tenhle film musel být špatný již v době vzniku, je extrémně naivní, zbytečně dlouhý, poprvé jsem viděla Hoffmana špatně hrát a režisér místo toho, aby se alespoň pokusil budovat atmosféru, zařazuje jednu frašku za druhou. Hodně výbornou parodií je i ta část, v níž po jedné straně běží stařenka a křičí, aby zadrželi zlosyna, ten peláší po druhé straně ulice, pak stařenka hupsne pod auto, ale naštěstí je nesmrtelná, takže nezraněná pokračuje v názorných ukázkách ze hry Lijavec. Musím podotknout, že tak extrémně lomit rukama zřejmě umí jen tato nesmrtelná stařenka. Mohla by se v parných letních dnech používat místo klimatizace, protože tím lomením určitě dělala pořádný průvan. (25.06.2019)