Homolka a tobolka

Je to znova trefné (čechíčkářství je nevyčerpateľný zdroj všetkého, na čo si len spomeniete), je to celkom vtipné, aj keď situácie sú zjavne ovplyvnené groteskou a tým pádom nereálne, ale je to v podstate bez deja a v akomkoľvek momente by film skončil, na jeho vyznení by sa nič podstatného nezmenilo. Nakoniec sa tak aj stalo, záverečná scéna dojmom záverečnej vôbec nepôsobí. Každopádne tu máme ukážku, prečo je český skok na lyžiach tam, kde skoro celú svoju existenciu je (štyri mostíky v jednom areáli, to snáď nemajú ani v Nórsku) a prečo vám môžeme my, junáci spod Tatier s legendárnym FIS areálom, iba ticho závidieť. (30.04.2013)

Smutný doklad toho, jak destruktivní vliv na český film měl nástup normalizace - tenhle film neměl nikdy vzniknout a představuje v podstatě zpronevěru vůči všemu tomu, co představoval původní snímek ECCE HOMO HOMOLKA. Oproti předchozím dvěma filmům o osudech klanu Homolků zde Papoušek své satirické ostří otupil na minimum, přibylo naopak postav a politiky - ze všech těch soudruhů a soudružek a povinného optimismu kolektivní rekreace mi je na blití, stejně jako z postavy vedoucího zotavovny (v hereckém podání Stanislava Dytricha), který nechá ostříhat "kulturního referenta" (Jiří Hrzán), protože ho irituje jeho "chuligánský" účes. Scéna, v níž ti dva přihlížejí bavícímu se davu a vedoucí vysvětluje svůj přístup k jejich práci, je symptomaticky příznačná pro ducha nejen této komedie, ale v podstatě i celé normalizační filmografie: "Lidi se chtěj' smát. Starostí maj' dost doma. My jim musíme tady dát zábavu, i kdybysme u toho měli krev potit, člověče." Bože, to je tak dokonalý boží čůrák, že postava fotříka Šebka (Miroslav Donutil) z filmu PELÍŠKY je proti němu doslova sympatickej chlápek odvedle! Na filmu rovněž zamrzí použití barevné kamery, už to prostě není ono, a ačkoli je Miroslav Petříček mistr svého řemesla, barevný film zde jednoduše nemá žádné opodstatnění. Při sledování tohoto pokleslého dílka si nelze nevzpomenout na to, co o Papouškovi píše Jan Žalman ve své knize UMLČENÝ FILM: "Žádný z filmů, který natočí poté, kdy po Formanově a Passerově odchodu přestane působit tlak jejich příkladu, nesnese srovnání s jeho předchozími pracemi. I když odečteme to, co tu bude spadat na vrub znormalizované kulturní politiky, zbude pořád dost důvodů pro názor, že to byla hlavně absence těch dvou, co způsobilo, že Papouškovy filmy ztratily srdce i ducha a utonuly v šedi běžné produkce." (s. 146). (01.04.2013)

Každej civilizovanej člověk přece ví, že když tluče a někdo na něj zatluče, tak na něj tluče proto, aby netlouk. Tomu přece rozumí každej magor a Vám jako extramagorovi to extra říkám, ale naposledy.Závěrečný díl povedené trilogie. Známé postavy z Homolkovic familie doplňuje kulturní referent alias "to bude horor" , kterého hraje Hrzán. A bude na co koukat ! (21.12.2011)

Nejslabší a nejméně promyšlený ze tří příběhů o rodince Homolkových, který bhyl natočen zajisté na základě úspěchu prvních dvou. Možná se na něm podepsala už počínající normalizace, ale gagy, které se tam objevují, jsou už většinou primitivní taškařicí o Pražácích, kteří si zakoupili zimní (fujtajbl, to bych nikdy nedělal, víte, co je na horách sněhu a mrazu?) rekreaci do Špindlerova Mlýna a jejich slibovanou pohodu naruší dva manželské páry, které by si s nimi rádi vyměnili svůj pokoj za dva pokoje Homolkových. Dost trapná mi připadá dětská role mladého skokana stejně jako role vewdoucího hotelu, shodou okolností jeho tatínka. A Hrzán, tak o tom už ani nemluvit, Co je směšného na tom, když kufry podrážejí lidem na cestě nohy nebo si Mistr rozsedne své epochální dílo... A tu tobolku už ani nikdo nenajde. Její ztráta má být asi potrestáním pýchy, ale počkejte, až se to stane vám, mně se tyhle ztráty dějí několikrát do roka. (27.08.2019)

Ovšem, mně se teda jeví nejsolidnější ten Burda. On je takovej dlouhej, ale... šaramant! Pod dohledem krásné kamery Miroslava Ondříčka, dokončil režisér Jaroslav Papoušek svou trilogii o Homolkových, tím jednoznačně nejlepším filmem, který si bere všechna nej z dílů předchozích a navrch přidává svou vlastní porci čecháčství. Tohle je jedna z nejzábavnějších československých komedií vůbec. Ježíšmarjá paní, přece se mi nebudete bavit na zádech?! (31.03.2017)