Režie:
Jaroslav PapoušekScénář:
Jaroslav PapoušekKamera:
Miroslav OndříčekHudba:
Karel MarešHrají:
Josef Šebánek, Marie Motlová, Helena Růžičková, František Husák, Petr Forman, Matěj Forman, Jiří Hrzán, Iva Janžurová, Věra Křesadlová, Eugen Jegorov (více)Obsahy(1)
Komedie Homolka a Tobolka je závěrem trilogie o slastech a strastech rodiny Homolků. Tentokrát se s pražskou rodinou setkáváme na zimní rekreaci v Krkonoších, kterou si sem přijeli (s předsevzetím, že na sebe budou po celou dobu hodní) za své peníze jaksepatří užít. A jak už titul nasvědčuje, peníze se jim na dovolené stanou hybnou pákou veškerého jejich počínání, o němž tvůrci vyprávějí se satirickým, až sarkastickým akcentem. (Ateliéry Bonton Zlín)
(více)Videa (2)
Recenze (301)
Normalizace postupovala rychle, a když došlo na třetí díl homolkovské epopeje, režisér Papoušek už evidentně musel brát nemalý ohled na pokyny pánů soudruhů. Výsledkem je povinná, normalizační satira. Homolkovi jsou zredukováni na sotva víc než neslušné a chamtivé maloměšťáky, jimž se třídně uvědomělý divák právem směje. --- Už začíná ta proslulá jinotajná hra, kdy politbyro nařídí, tvůrce naoko poslouchá, politbyro ví, že je to jen naoko, diváci to vědí a potichu se chichtají, ale výsledky jsou otupující a tristní: namísto umění, kam se podíváš, už jen samé sračky. --- Třetí díl Homolků je časově i kvalitou tak někde uprostřed svahu. Cosi z původní kvality ještě dožívalo a co přišlo potom, to bylo vesměs ještě horší. ()
Oproti prvním a druhým Homolkům si tenhle třetí díl hodně pomohl barvami, radikálním rozšířením hereckého ansámblu a v neposlední řadě zasněženými Krkonošemi. Tím se ovšem Homolka a tobolka značně odchyluje od prvního dílu, který naopak značně vybočoval z tehdejší produkce. Tohle už spadá do řádu normalizačních komedií, nicméně nadprůměrných, nutno dodat. Stejně jako u Anděla s Jaroslavem Marvanem mě děsí rekreační organizovanost. Děj (stejně jako u předchozích Homolků) nehraje zas tak velkou roli, protože postavit film na dohadování o výměně pokojů si může dovolit jenom kvalitní scénář. A ten tu je, protože dokonalé hlášky ani po čtyřiceti letech nestárnou. ()
Nemám rád homolkovské filmy, tak mě za to zabijte. Přijde mi to jako nějaká trapná pardodie na sama sebe. Sice je v tom nějaká ta lyrika a všechno, ale více jak jednu hvězdu tomu dát nemůžu. I když bych se méně vyjímal mezi ostatními kritiky... moje svědomí by prostě vědělo, že jsem to udělal jen kvůli nevybočení z řady. Prostě se mi to nelíbí a já to dávám najevo. ()
Je to znova trefné (čechíčkářství je nevyčerpateľný zdroj všetkého, na čo si len spomeniete), je to celkom vtipné, aj keď situácie sú zjavne ovplyvnené groteskou a tým pádom nereálne, ale je to v podstate bez deja a v akomkoľvek momente by film skončil, na jeho vyznení by sa nič podstatného nezmenilo. Nakoniec sa tak aj stalo, záverečná scéna dojmom záverečnej vôbec nepôsobí. Každopádne tu máme ukážku, prečo je český skok na lyžiach tam, kde skoro celú svoju existenciu je (štyri mostíky v jednom areáli, to snáď nemajú ani v Nórsku) a prečo vám môžeme my, junáci spod Tatier s legendárnym FIS areálom, iba ticho závidieť. ()
Treti dil je opet perfektni, ale humor je misty krapet odlisnej, protoze i kdyz tu jsou opet hadky, rodinka daleko vic drzi po hromade. Navic nic moc neresi mezi sebou, ale dohadujou se s jinejma rodinama a podobne. Nicmene vtipy a hlasky jsou opet perfektni, taky zasluhou obsazeni dalsich rodinek. Navic tu je perfektni noumovitej Hrzan a na okamzik se tu mihne Smoljak. ()
Galerie (23)
Photo © Filmové studio Barrandov / Jaromír Komárek
Zajímavosti (15)
- Vedoucí zotavovny Radost je pan Stanislav Dytrich, původním povoláním číšník, který byl zaměstnancem rekreačního domu Dukla v Praze. Tam se s ním seznámila a objevila ho filmová parta Miloše Formana, Ivana Passera, Jaroslava Papouška a Miroslava Ondříčka. Před kamerou se poprvé objevil jako prodavač piva u hořícího domu ve filmu Hoří, má panenko (1967). (alonsanfan)
- Zotavovna Radost se nachází ve Špindlerově Mlýně, č. p. 16. (M.B)
Reklama