Hořký měsíc

Romantická, sexuální i drtivě depresivní vztahovka. Jedna z nejsilnějších, co jsem viděl. A Seigner je neskutečně žhavá. (03.04.2021)

Moc mě bavilo poslouchat a sledovat Oscarovo uhrančivé vyprávění plné vášně, sexu, lásky a také trpkosti, vystřízlivění, mučení. Velmi se mi líbila ta netradičně vzrušivá a provokativní atmosféra, která voněla jako vzduch po dešti, kterou jsem hltal a užíval si ji každým okamžikem. Scény z plavby sice už nebyly tak dobré, i když taneček dvojičky Thomas-Seigner, dychtivý a nadržený Grant či závěrečné vyústění příběhu stáli zato. Takovýhle příběh lásky se moc často nevidí a myslím si, že na něj jen tak nezapomenu. Dávám 5* a Hořký měsíc hodnotím jako nejlepší režisérův film. Výstižný komentář: Enšpígl (19.02.2011)

Poučení pro ženy: v každém, i harmonickém vztahu dřímá tragédie i fraška. Poučení pro muže: vše, co umíme, umí ženy taky a lépe. Poučení pro všechny: pissing je sexuální Rubikon. Polanski poutavě demytizující ideální vztah vás přesvědčí o tom, že stejný Měsíc každému dle nálady a rozpoložení zdá se jiným.. Skvělý Peter Coyote, i když v jeho roli původně zamýšlený James Woods by taky určitě nezklamal. „We were developing a narcotic dependence on television - the marital aid that enables a couple to endure each other, without having to talk.“ Abyste podobně nedopadli s vaši drahou polovičkou, držte se co nejdéle manuálu N.Kidman ze závěru Eyes Wide Shut.. (11.08.2009)

Vzrušující, okouzlující, podmanivá, ponižující, depresivní, špinavá, (sebe)vražedná...touha! Roman Polanski a destrukce mýtu o věčné, čisté a nezištné lásce. (20.06.2008)

Emanuela byla naprosto, ale naprosto famózní. Erotikou a smyslností doslova prošpikované drama jednoho neúspěšného spisovatele a mladé tanečnice, které celé vyprávěl on sám úplně cizímu spolupasažéru na výletní lodi. Postupně mu řekl o svém, víceméně ujetém, soužití se svou ženou. Ze začátku vášeň, pak pohrdání až zvrácená nenávist, jenž se v agonické křeči dostala až do trochu očekávaného závěru. Na konci jsem se přistihla, že pokud bych se něčeho podobného účastnila já, (což by se mi asi nestalo, ale kdyby jo) tak by mi bylo ze sebe samé nevolno a toužila bych tohle všechno vymazat ze své paměti. Pro mě velice příjemnými vedlejšími postavami byli indická holčička a její moudrý a klidný otec. Drobet mírnili určitou pachuť z jejich komplikovaného vztahu. Takže úklona až k zemi před tím, jak skvěle to bylo natočeno a zahráno. (31.03.2016)

Se stejnojmenným románem Pascala Brucknera jsem ještě nepřišla do styku, ale s filmem, jakým je Hořký měsíc si komparaci určitě zaslouží. Neb hlubiny a zákoutí patologických mileneckých vztahů jsou vždycky výzvou ke zpracování a k dialogu se čtenářem či divákem. Teprve až nyní si uvědomuju jak přepestrá je Polanského tvorba a někdy v klidnějších časech se k ní spokojeně budu vracet. Je věčná škoda, že jeho jméno je více kauzou nežli synonymem pro jeho tvorbu. Ostatně zde jako jediná pochybení vnímám obsazení Hugh Granta a Kristin Scott Thomas, což už v té době byly příliš výrazné hvězdy na to, aby hrály jen vedlejší role. Dobrý je rámec oné silvestrovské noci, sevřené prostředí lodi i vykreslení celé té zničující romance jako zpovědi adresované nové oběti. A jako pouto mezi starým a novým světem ideálně funguje onen glosující Ind, což je velmi moudré rozhodnutí. (08.06.2017)

Už od prvního záběru. Ďábelsky sofistikované klamání tělem a grandiózně vyobrazená čistokrevná dehonestace vztahu mezi dvěma lidmi. To celé v depresivních kulisách lodi, či potemnělých uličkách Paříže. Typické neo-noir Polanskiho na přelomu osm/devadesátých let. Fascinující jak emocionálně komplexní freska to je a přitom plyne s lehkostí a mrštností dravého erotického thrilleru. Jeden z nejlepších filmů režiséra, kterému se přichází na chuť postupně, časem, přes tvrdou slupku. (18.11.2016)

Protivné lpění na polocelcích, splachovací kamera, takřka nijaká režijní invence, barevné tónování bez života, toporně odporný Hugh Grant a rigorózně obstarožní Vangelisova hudba (představující jeden z jeho nejhorších výkonů), souhrnně tedy jeden neduh vedle druhého. Následkem tohoto "kvanta" pasiv nedokáže zajímavé (a mnohdy i vtipně podané) téma celkovou průměrnost vybalancovat, a to navzdory celé škále životních jakože polopravd. A přitom by stačilo jediné, načež by vše bylo napraveno: dosadit ke kormidlu kohokoliv kromě dýchavičného Polanského. Minimálně ovšem děkuji za tu milou kosmickou alegorii s výhledem skrze kruhové lodní okénko. S domýšlivostí lze tento obraz uplatnit i na samotný profil filmu. Moře klidu a na něm se ztrácející zapšklý opilý koráb, jehož pohár hořkosti jsem si byl nucen protrpět až do dna. Před spuštěním jsem si navíc namlouval, že v rámci mého seznamování s dílem Romana Polanského snad konečně dojde řada i na těch prvních "five twinkle little stars". Omyl je, jak se praví, bez viny. (12.10.2008)

Excentrický tvůrce polského původu se tentokrát zaměřil na psychologicky laděný vhled do okoralosti manželského soužití na straně jedné, a do pouta smyslného, záhy přesyceného na straně druhé. Britský bezdětný pár se totiž náhodou seznamuje s postarším americkým invalidním spisovatelem Oscarem a jeho vyzývavě smyslnou ženou Mimi, francouzskou tanečnicí. Ti dva se seznámili v Paříži, kam s velkými spisovatelskými ambicemi Oscar přichází, jenže jeho osudem se stane vztah s Mimi, plný vášně a sexuálních fantazií, který však velmi brzy vystřídá cynické přesycení a tragická nehoda. Právě o tom všem začne Oscar podrobně vyprávět naivně konzervativnímu Nigelovi, který si nechce přiznat, jak moc ho jeho mladá žena přitahuje. Erotické napětí na co nejmenším prostoru (zámořská loď), úchvatná kamera, destrukce jednoho mýtu, partnerské neštěstí a do toho všeho filmařsky velmi obratný Roman Polanski, který nechává diváka na pochybách. Osudovost dvou manželských párů, ve kterých jsou prověřovány základní hodnoty charakterů zúčastněných, je bezchybná. Patologický pozorovatel Polanski se mohl navíc opřít o herecké představitele (nesmělý kokta Grant, výtečný Coyote i osudová Seigner). Nemilosrdný režisér v nemilosrdné sondě.. zřejmě nejlepší Polanski. 85%. (03.08.2009)

Je podivně fascinující sledovat manželský pár, který se hádá. Nechcete se do toho zapojovat a už vůbec ne určovat, kdo je v právu, ale je to fascinující pozorovat a říkat si sami pro sebe, kdo si to v ten a ten moment "zaslouží". I když víte, že byste neměli. Jeden z filmů, který si za pár let musím pustit znovu. 80 %. (06.06.2014)

Wormboy to vystihol. Veľmi dobre nakrútený príbeh o príšernom vzťahu, z hereckých výkonov bol pre mňa najvýraznejší a najlepší ten Petera Coyota. Hlavné postavy boli sado-masochistickí (a nemyslím to len v sexuálnej rovine) psychopati, ktorí si veľmi rýchlo presexovali vzťah a vďaka tomu, že sa stretli dvaja narušenci, prešli až do roviny vzájomného ubližovania si i závislosti na utrpení a ubližovaní... Odporný, úchylný začarovaný kruh, v ktorom si jeden zaslúži druhého. (23.12.2007)

Polanski je pro mě lehce čitelným tvůrcem. Jeho poťouchlé kochání se zvráceností mě baví. (01.02.2016)

Zatiaľ žiaden erotický thriller u mňa nefungoval tak perfektne ako Horký mesiac. Konkurovať mu môže akurát Základný inštinkt, v ktorom ale erotika funguje trošku ináč. V horkom mesiaci je ňou pretkaný takmer celý film, každý záber, každý detail. Hlas rozprávača a zároveň hlavná postava, ktorú výborne zahral P. Coyote sprevádza celý film a postupne zasväcuje do príbehu diváka ako aj poslušného poslucháča, ktorému sa zdôveruje. Príbeh osudovej lásky, od ktorej sa už nemohol odtrhnúť, ak by aj chcel, je majstrovsky zrežírovaný R.Polanskim. Vangelis urobil hudobnú zložku, ktorá tento príbeh dokonale dopĺňa. V rámci žánru erotický thriller 100%. (26.05.2009)

Až na krev? Pche, mnohem hlouběji dokáže se až zavrtat žena. (26.08.2008)

Hořký příběh s hustou atmosférou a drsnými scénami. Roman Polanski rozhodně umí, mě sice nijak moc neoslovil, ale drama je to vskutku prvotřídní. 60% (17.06.2008)

Geniálna trpkokontroverzná psycholahôdka! (02.01.2007)

Film, který už nikdy nechci znovu vidět. Psychicky dost náročné a pocitově nepříjemné 2,5 hodiny, které vás donutí přehodnotit, jestli onen kouzelný pocit zamilovanosti, stejně jako vzrušení z něčeho nového, vůbec stojí za to povětšinou nevyhnutelné omrzení a následnou nenávist mezi dvěma lidmi v milostném vztahu (i když zde je vše dohnáno do extrému). (03.03.2013)

Miike se v Oodishon přiblížil dokonalému romantickému thrilleru. Polanski ten dokonalý natočil. (23.04.2007)

Tri dôvody, prečo považujem Bitter Moon za Polanskiho najlepší film (obsahuje spoilery): 1. Dvojplánovosť filmového zážitku je elegantne prevedená do procesu rozprávania a prelieva sa medzi oboma líniami i celistvou formou, teda tvorí zaujímavý a zároveň pohlcujúci konštrukt, obozretne narábajúci s diváckou dôverou a empatiou. 2. Kamera upriamuje pozornosť na labilnosť a nejednoznačnosť, naznačenú aj v rozhovoroch medzi Nigelom a Oscarom; prevládajúce rozkolísané zábery z vnútra lode reflektujú pomyselnú sypkú pôdu pod Nigelovými nohami, filmársky čisté a precízne stabilizované zábery z Paríža zasa odrážajú pevnú vieru Oscara v jeho životné rozprávanie; divák je však vedený prijímať "súčasnú" líniu ako skutočnú a Oscarovu spoveď (zloženú výhradne zo silne esteticky štylizovaných momentiek, v ktorých postavy divoko exhibujú svoje vnútro spútavané neinvenčnou réžiou) ako pochybnú. 3. Rafinovanou psychológiou postáv predvádza Polanski nové obzory svojich možností, ktoré postupne odhaľujú svoje korene - záverom, ktorý uvádza pochybnosti diváka na pravú mieru, nadväzuje na rozuzlenie systému hrania nebezpečných hier o ženy zo svojho debutu Nóż w wodzie, ale volí omnoho drastickejšiu metódu, logicky dopĺňajúcu erotické dusno a komornú uzavretú fabulu v jasne ohraničenom čase a priestore. 90% (04.12.2014)

Musím se k něčemu přiznat. Po zhlédnutí tohoto filmu jsem se zamiloval do Emmanuelle Seigner. Škoda, že mě předběhl režisér tohoto snímku Roman Polanski. To, co předváděla Emmanuelle, se nedá nazvat jinak, než erotickou explozí. Už jenom kvůli jejímu skvělému výkonu stojí za to si toto výborné drama zasazené do krásné Paříže pustit. (13.05.2011)