Icarus XB 1
Voyage to the End of the Universe
Režie:
Jindřich PolákKamera:
Jan KališHudba:
Zdeněk LiškaHrají:
Zdeněk Štěpánek, Radovan Lukavský, Dana Medřická, Miroslav Macháček, František Smolík, Jiří Vršťala, Svatava Hubeňáková, Otto Lackovič, Jaroslav Mareš (více)VOD (5)
Obsahy(1)
Je 2. polovina 22. století a kosmická loď Ikarie XB 1 putuje k Alfě Centauri za průzkumem mimozemských forem života. Její posádka, složená z vědeckých kapacit různých oborů, je daleko od sluneční soustavy vystavena neznámým, nepředstavitelným hrozbám. Ale veze si s sebou i řadu svých všedních lidských starostí a radostí. (NFA)
(více)Recenze (348)
Neporovnávejme proboha tento film se zahraničními sci-fi filmy pozdějších dob! V té době v porovnání s (nejen) americkýma sračkama naše produkce tohoto žánru neměla konkurenci. Netýká se samozřejmě toho, kdo pokud nemá ve sci-fi filmu nějaké vesmírné obludy, tak usíná. Tohle je na svou dobu parádní psychologické sci-fi. Říká člověk, který tento žánr jinak nijak zvlášť nemusí. Na druhé straně je ale fakt, že na mé hodnocení měl nemalý vliv výkvět tehdejšího herectva. ()
sci-fi která dala název časopisu který čtu dodnes, povedená a to je základ ()
Kdyby mi někdo někdy řekl, že v našem tuzemském prostředí (natož v prehistorické době šedesátých let) vznikne sci-fi film, který naprosto předběhl dobu a ještě k tomu inspiroval mnoho zahraničních vědecko fantastických snímků asi bych mu nevěřil. Ale naštěstí je opak pravdou a my tak můžeme být svědky zázraku s názvem Ikárie XB1. Celému filmu kraluje hlavně scénografie Ester Krumbachové a různé kamerové nápady a na svou doby neobvyklé žánrové předpovědi (jiný tok času ve vesmíru, vetřelec na lodi či nalezení a následné prozkoumání neznámého objektu). Jediná vada na kráse tohoto snímku je poté zmatený scénář, který se podle mě snaží věnovat až moc věcem najednou místo uchopení jednoho tématu. ()
Vďaka dokumentárnemu seriálu RTVS "Československý vesmír" som sa dopočul o tomto filme. Predstava budúcnosti a cestovania vesmírom vo veľmi optimistickej verzii. Efekty poplatné dobe vzniku, ale súdržnosť posádky a vzťahy úplne iné ako je možné vidieť v hollywoodskych predstavách na túto tému (výnimka je asi film Marťan). Čierna hviezda ma dosť vydesila, a hrozne som sa tešil na mimozemšťanov. Vyzerá, že by to mohli byť celkom fajn "ľudia". ()
Odhledme od dnes úsměvných tricich (kterym digitalizace spise ublizila) a od velmi spatneho odhadu vyvoje techniky. Mimochodem, od Startreku tos zase tak daleko nebyli. Ale dej byl po vetsinu filmu strasne nudny a herci, s cestnou vyjimkou Lukavskeho, prehravali. Problemem pro mne taktez bylo prilis velke mnozstvi podobnych hercu, kteri v cernobile mlze splivali. Rozeznat od sebe pany Lackovice, Machacka, Marese ci Deyla, to vyzadovalo velkou davku soustredeni se. Zenske postavy s vyjimkou Medricke a Kacirkove jskbysmet. Ano, zaverem (poslednich 20, 30 minut filmu) se kvalita filmu i hereckych vykonu zvedla, ale naivita tvurcu zustala. Urcite lepsi nez 2001 od Kubrika. 4/10. ()
Ikarie XB 1 rozhodně patří mezi klasiku československé kinematografie a ano, jsem ostuda, že jsem se k jejímu zhlédnutí dostal až dnes. Nicméně ani dnes nevím, jak vyjádřit genialitu tohoto díla. Myslím, že to dobře ukazuje už fakt, že autoři nepotřebují velké množství fantaskních světů, s ještě větším množstvím mimozemských příšerek k tomu, aby dokázali rozvinout napínavou atmosféru. Pravda film obsahuje trikové sekvence, které mohou místy vypadat trochu jednoduše a směšně, nicméně připomeňmě si, že toto vzniklo skoro 14 let před Star Wars, v malé socialistické zemičce uprostřed Evropy. Navíc na uvěřitelnosti jim rozhodně přidává kamera Jana Kališe, která komponuje většinu záběrů tak, že nechává v obraze dostatek prostoru vedle hlavy herce i pro propracovanou mizanscénu. V neposlední řadě pak musíme zmínit hudbu Zdeňka Lišky, ale to je génius sám o sobě, tam by byla chvála nošením dříví do lesa. Myslím, že díky tomuto filmu má naše země světové sci - fi kinematografii co říci a máme být právem na co hrdi. ()
Zajímavé české sci-fi ()
Filozofická sci-fi. ()
na svou dobu a zemi...prostě velice parádní atmosférické sc-fi.......docela mě překvapila tahle us verze...ty zvláštní titulky...poamerčtění tvůrci..je to zajímavé.....chtěl bych vědět víc...aha, koukám v zajmavostech, že americká verze byla vlastně celá nějaká...."vylepšená", nj, Amíci nemaj úctu..hehe................jinak tohle byla věc sakra dobrá na export, Američani točili spoustu sci-fi, ale často pěkný kráv*viny do béčka...Ikarie je vážná záležitost...je tam spousta věcí, co velmi předběhly svou dobu..........taky si řikám, že to Američany mohlo inspirovat kde čemu...i k tomu Star Treku....ikdyž Star Trek vychází z více věcí....třeba ze Zakázaný planety atd. Tady je to video - opening subtitles us verze... http://www.youtube.com/watch?v=3sl8fnFeTTs&feature=related ()
Jediná skutečně hardcore sci-fi české provenience. Natočená na motivy - tedy ne podle - románu Stanislawa Lema "K mrakům Magellanovým", dnešní generaci už románu neznámého. V době, kdy Lem román psal, byl mladým autorem a psal stylem poplatným době, což je v knize dobře znát. O to větší hodnotu má verze českých filmařů, kteří 1) dokázali příběh oprostit od ideologie doznívajícího stalinismu; 2) bez ztráty hodnoty příběhu vypustili filosofii, která většinu Lemových prací činí téměř nezfilmovatelnými 3) vytvořili strhující mezihvězdnou odysseu. Díky režiséru Polákovi má Ikarie dodnes silný dramatický náboj. A je nesmyslné srovnávat ji s filmy, natočenými o tři čtyři desítky let později. Speciální efekty byly na tehdejší světové úrovni, ani Američané nesvedli výrazně kvalitnější triky (jedinou vadou je, že Ikarie není barevná), o čemž svědčí fakt, že pro USA byla natočena speciální verze jen s nepatrnými úpravami. Triky, interiéry i kostýmy tvůrci vymýšleli doslova za pochodu během natáčení. Se SF žánrem měli totiž nulové zkušenosti. Mě jako fanovi se mj. líbí vizionářství Lemovo i Polákovo ( v té době!), že mezihvězdná loď bude muset být obrovských rozměrů, s posádkou čítající desítky, ne-li stovky astronautů. Bude to malý svět, odkázaný dlouhá léta sám na sebe. Skvostné dílo, které ve své kategorii (a zemi vzniku, bohužel), dosud nebylo překonáno. ()
Zajímavost: Podle filmu byl pojmenován český magazín zaměřený na sci-fi - Ikarie, který se později přejmenoval na XB1 ()
klasicka ceskoslovenska fantastika, som rad, ze toto robilo predlohu pre kulisy startreku, dodnes pozeratelne, dobri komentar ma Isherwood, niet co dodat... ()
" Jací budou lidé za padesát let? A jací ještě později, za sto, za dvěstě roků? Sci- fi příběh nechce a nemůže odpovědět beze zbytku, nicméně se pokouší vytvořit obraz budoucího světa, tak jak si jej představuje současná věda. Soudíme, že pak bude člověk člověkem, bude soupeřit a bojovat o štěstí, o uznání, o přízeń, o ženu, i když třeba v jiné rovině a bez nečistých úderů " ()
Na svoju dobu priekopnický a inšpiratívny film (podobnosť z neskorším Star Trekom a jeho klonmi nie je vôbec náhodná). ()
Skvělé sci-fi popisující dlouhý let k nejbližší hvězdě mimo Sluneční soustavu. Z dnešního pohledu měli netradiční složení posádky (překvapivě mnoho žen a do toho pár staříků). Dal bych plný počet, ale na konci jsem se už trochu nudil. ()
Československá sci-fi klasika. Loď s lidskou posádkou se vydávává na misi mimo sluneční soustavu, k nejbližší hvězdě, s nadějí, že nalezene jinou civilizaci. Hutný obsah by dnes vydal na několik epizod seriálu. Tady se příběh odvíjí natolik rychle že se člověk nestíhá nudit. Přesto dochází k vývoji jednotlivých postav a někteří o úspěchu mise pochybují. Posádka jako celek je ale vylíčena jako společnost ideálních lidí, představitelů dokonalého budoucího člověka (přesto působí uvěřitelně, zejména díky hereckým výkonům a modernímu stylu kamery). Na své cestě se astronauti setkávají s nebezpečím, které může být původu jak lidského (dědičného zatížení), tak neznámého, z hlubin vesmíru. Na dnešní dobu chabé kulisy a jednoduchý příběh. Na divákovi je ponecháno domýšlení otevřených zápletek. Celý film proto působí jako by zůstaval na povrchu a hlubin vesmíru se jenom lehce dotýká. Přesto se jedná o dotyk příjemnný. ()
Výborný film s jedinečnou atmosférou vesmírné lodi, kterou se mu daří přenášet na diváka. Atmosféra nevzniká akčním vyprávěním sci-fi příběhu, ale naopak místy až lyrickým vyobrazením galatického plavidla. Co se týče příběhu, tak se asi nejedná o dokonalou psychologickou studii postav, ale přesto je zajímavé sledovat, jak se lidská posádka vypořádává s nástrahami vesmíru, aby ji nakonec byla podáná v dobré víře pomocná ruka jinou rasou. ()
Jako dětský čtenář sci-fi jsem nad filmem ohrnoval nos, byla to pro mě dost nuda. Dneska bych si jednu fláknul, kdybych se viděl :-) Volnější adaptace Lemova románu K mrakům Magellanovým sice neoplývá strhujícím dějem, ale obávám se, že ani dnes by u nás nikdo lepší scifárnu nenatočil. Na svou dobu majstrštyk, který si s různýma měsíčníma destinacema vytíral levou zadní zadek. ()
Nebýt tohoto filmu, dodnes by amíci neměli Star Trek...vím, že se najde skupina, která bude křičet, že Star Trek je někde jinde...možná rozpočtem a počtem dílů...ale pokud dáte tyto dvě díla vedle sebe, je zřetelné, že někdo opisoval (a Jindřich Polák to rozhodně nebyl)...jen to ve svých podmínkách poněkud rozvinul...škoda, že před americkou premiérou si naši tvůrci nenechali dát na tuto značku ochrannou známku (vím, byl přeci socialismus)...představte si ty titulky ve Star Treku...inspired by czech film Icarus XB 1 by Jindřich Polák... ()
Hrecky dokonalé, dejovo nápadité, hudobne adekvátne žánru a dobe a efekty sú čarovné, asi v porovnaní s dnešnými možnosťami pre mnohých budú povedzme neuspokojivé., ale pre ozajstného milovníka filmu sú určite dfostatočné. Až ma po zhliadnutí tohto skvostu zmarzelo, že také filmy sa u nás už netočia. ()