Režie:
Jindřich PolákScénář:
Ota HofmanKamera:
Josef VanišHudba:
Angelo MichajlovHrají:
Žaneta Fuchsová, Jiřina Bohdalová, Josef Dvořák, Daniela Kolářová, Jaromír Hanzlík, Jiří Pleskot, Hana Maciuchová, Mahulena Bočanová, Dáda Patrasová (více)Obsahy(1)
Bylo nebylo někdy někde... Lucie se ve svých představách stává postrachem ulice. Černým děsem, královnou pralesa, vládkyní všech moří. Je fantómem města, po němž usilovně pátrá policie všech zemí světa. Jinak je to šestiletá holčička, která se už těší, jak půjde poprvé do školy. Téměř celé léto strávila u dědečka, který pro ni vymýšlel ty nejbáječnější hry. Ale všechno má svůj konec. Lucie se vrací s rodiči domů do města. To ještě neví, že její nejlepší kamarádi jsou dosud na prázdninách, a že si nebude mít s kým hrát... (Lucernafilm Video)
(více)Recenze (180)
Nedávno jsem si natenhle film vzpomněl. Už jako dítě jsem z něj vždy měl takovou podivnou nostalgickou náladu. Dětství na sídlišti, dědeček na venkově, jo to je ideální model (nejen) socialistického dětství, z jehož neútěšnosti vzejdou přízraky formující se z plastelíny ukradené v obchoďáku. Figurky jsou doslovným ztvárněním hrdinčiny dětské fantazie, a je v tom něco z božského stvoření, uhněteny z hlíny, no dobře z plastelíny, vnášejí lehkost do předškolních dní, které zotročují malé děti několikahodinovým mučením v lavicích. Nechte je vyrůst jako plevel na skládce, jak by vám možná řekl Kafka. Ať se mysl osvobodí. ()
Dětská kultovní klasika... ()
Lucka je zpět a tento film viděla snad většina náctiletých té doby :) ()
V dětství jsem to neskutečně hltal, ale přeci jenom v dnešní době už euforie není taková, ale vždy se na to s radostí podívám znovu...... ()
"Jdeme se podívat na tuleně. Jeden je zelenej a druhej oranžovej." V době nástupu malé Lucie jsem už byl velký chlapák, který už si dávno hrál s Merkurem a Legem, takže mě ta plastelínová mánie poněkud minula. Nicméně moje děti v období nástupu do školy Lucii se zájmem sledovaly, takže mám podezření, že to pořád funguje. ()
Svého času bylo na IMDb nejpikantnější, že si tam pletli Dádu Patrasovou s Lucy Lawless (!). ()
Díky tomu, že Lucie vznikla objednávku západoněmecké televize, působily dříve některé momenty hodně exoticky. Díky nim ale mohou film bez problému sledovat i dnešní děti, což o všech dětských filmech made in socialismus rozhodně říci nejde. Spolu s "Chobotničkami" kult dětského filmu. ()
Bývalá česká detská filmová hviezda Žaneta Fuchsová sa ešte pred tým ako zažila dobrodružstvo s "Chobotnicami z druhého poschodia" objavila vo filme s podobnými oživlými plastelínovými postavičkami. Stvárnila postavu šesť ročnej Lucie, ktorá sa za pomoci modrého a zeleného formeláka snaží zapadnúť do partie mladistvých výrastkov. Film "Lucia, postrach ulice" natočil v roku 1984 v československo-západonemeckej koprodukcii režisér Jindřich Polák. *** ()
Nadherny koemdialni rodinny film. "Zelenej! Modrej!" ()
Tohle mě nikdy moc nebavilo ()
V dětství jsem to miloval, a když jsem si to teď po letech osvěžil, jen jsem se utvrdil v tom, jak je to dokonalé. Zaráží mě zde ale postava Luciiny matky, která se ke své dceři po celou dobu chová nesnesitelně chladně a přísně, neustále ji kritizuje, sekýruje, komanduje, peskuje, a za vzorné dítě vydává sígra Osvalda žijícího o patro níž, který Lucii v minulosti tyranizoval, a jehož skutečnou povahu vidí pouze Luciin otec, který představuje chápavý a laskavý protipól své ženy. Dnešního diváka přesto musí zarazit, že oba filmoví rodiče bez starosti nechávají své předškolní dítě celý den doma samotné - člověk odchovaný americkými filmy s jejich kulturou au-pair hlídání dětí musí nad něčím takovým prostě užasnout. Nelze se pak divit malé Lucii, že se doma samozřejmě nudí, a touží po kontaktu s vrstevníky, kteří jsou ještě na prázdninách v zahraničí, a proto se chytne party starších dětí (mezi nimiž nejvíc zaujme tehdy 16 letá Mahulena Bočanová s čerstvě pučícími prsisky), jejichž vrcholnou klukovinou je krádež nějaké sladkosti v obchodě. Nejen ve srovnání s o 2 roky mladším snímkem My děti ze stanice Zoo je zřejmé, že Lucie mohla dopadnout daleko hůře, a film mi přijde nejzajímavější právě v úvodní části, kdy na něj lze pohlížet jako na trudné zpodobení tehdejší středoevropské rodiny s jedním dítětem, na něž pracovně vytížení rodiče nemají čas. Od chvíle, kdy do děje vstoupí nadpřirození formeláci, s vysvětlením jejichž původu se film nijak neobtěžuje, už mi to tak zajímavé nepřijde, a jejich kousky se mi zas tak zábavné nezdají (snad s výjimkou toho vytopení bytu, u nějž jsem ale nepochopil, jak se jim povedlo odstranit všechnu tu vodu). Přesto mám ten film spolu s jeho pokračováním velmi rád, protože je to velká nostalgie z dětství a dnes už taky dokonalé osmdesátkové retro, s nádherným exemplářem prvního Golfu (typ 17), kterým jezdí Luciini rodiče, fascinujícími budovami Koospolu a Kotvy (kde předabovaná Dagmar Patrasová obviní Lucii z krádeže šály), a překrásnou hudbou A. Michaljova, mého velkého oblíbence. A taky mě tam strašně baví ty všudypřítomné německé nápisy a německé SPZ na autech, což kupodivu není ne filmu nijak tematizováno (Luciina matka dokonce česky předčítá z německé knihy o rybách). ()
Friedrich und Friedrich action Geselschaft. Díky tomu, že Lucie byla produkována pro západoněmeckého diváka, měl divák československý možnost vidět něco neskutečného: svůj vlastní život na adrese Růžová 15 bez komunistů. Ale depka šťastného dětství v betonu mezi světelnými křižovatkami a výkladními skříněmi je táž. Emanuelo nečtěte ten dopis! ()
Československý trikový kumšt i svět dětské fantazie v západoněmeckém hávu. Nic netušící vize do budoucnosti českého národa plná mercedesů, nákupních center (vybavených hlavně persilem) a všeobecným nadstandardem obyvatelstva. V českých podmínkách (které zde připomínají jen doboví plyšáci) by mě snímek oslovil určitě více. ()
Damy a panove, profesor Hartmann! ()
Dopĺňanie kúskov z československej fantastiky znamená vo veľkom dopĺňanie tvorby pre deti a mládež. V tomto prípade pre tú na základných školách a treba povedať, že Lucie je bez problémov pozerateľná aj dnes. Dievčatko trápi samota a zmena prostredia, čo sa prejavuje na jej chovaní. Hofman a Polák tak nemieria iba na prvú signálnu. Inak ide o reklamu na stomatológiu, respektíve mohla fungovať ako odbúravač strachu detí pred zubármi. Len tí mohli byť sklamaní z toho, že pri vyplachovaní úst nevideli žiadne plastelínové tulene. ()
Zřejmě jsem měl tento snímek vidět někdy před 20 lety, aby se do mého hodnocení podepsala troška těch nostalgických vzpomínek. Bohužel jsem film viděl dnešníma očima a bylo to něco strašného. Hlavní hrdinka Lucka je nepopsatelně otravný tvor s nepopsatelně nepříjemně vysokým hlasem. Jediné, co se mi v tomto případě líbilo, byl hudební podkres ke scénkám, kde formeláci řádili. Byl použit velmi netradiční styl a skvěle to k tomu sedělo. A vůbec celkově byla hudba moc pěkná. Škoda, že to nelze říci o příběhu, který nudil ve velkém stylu. [10 %] ()
Aj tak ma najviac zaujímali len tí formeláci. ()
Lucie si našla dva kamarády z formely. Nejlepší je Osvald a jeho komixy: "Bang, bang. Vzdejte se ubozí pozemšťané." :D ()
Pro mě poměrně kultovní záležitost, jako malej jsem na tom vyrůstal, a formeláky jsem miloval. Plastelína ve filmu je moc pěkně zanimovaná, jen mě trochu mrzí těch pár zbytečných scén. Viz. rodiče. ()
Klasika dětského filmu, tehdejší dětská superstar Žaneta Fuchsová přímo exceluje, duo Hanzlík a Kolářová zdatně sekunduje a Fridrich a Fridrich či Ferda a Ferda jsou prostě super.... ()
Reklama