Mank

David Fincher patří k největším režisérským esům a už dávno si vybudoval pozici, kdy víme, že cokoliv, co natočí, bude přinejmenším zajímavé. A jeho Mank zajímavý je. Přesto jsem u něj jako divák docela trpěl. Výlet do Hollywoodu čtyřicátých let je bez pochyby dobrý film a zachycení doby, politikaření studií a života jednoho scenáristy, který sice hodně chlastal, ale o to upřímnější dokázal být, rozhodně stojí za pozornost. Ačkoliv já jsem se u něj od půlky regulérně nudil. Všechny ty objektivní a technické kvality chápu a podepíšu. Fincher ví, co dělá a dělá to zatraceně dobře, jenomže tentokrát se mi netrefil do noty ani tématem a vlastně ani formou. Jednoduše mě nebavilo koukat se na jeho nový film. A on mi to nechtěl nijak usnadňovat. Výtečná atmosféra, perfektní Gary Oldman, skvělé kulisy i hudba, ale za tím vším je až příliš obyčejný příběh příliš obyčejného člověka. Od Finchera pořád čekám něco progresivnějšího. Možná, že když režíroval scénář svého zesnulého otce, chtěl sám sebe držet malinko na uzdě. Chápal bych to. Ale nejsem si jistý, jestli to za to stálo. (08.12.2020)

,,DĚJOVÁ LINKA JDE DOKOLA, JAKO ROLÁDA. NENÍ TO ROVNÁ ČÁRA K NEJBLIŽŠÍMU VÝCHODU. LIDSKÝ ŽIVOT VE DVOU HODINÁCH NEOBSÁHNEŠ. MŮŽEŠ SE JEN POKUSIT ZANECHAT TEN DOJEM....“… /// Návštěva světa starejch filmů, který by filmovej blázen měl znát. Filmová atmosféra a vzhled 30 – 40 let, parádní Oldman a Občan Kane. Miliarda dialogů o věcech a lidech, který (při vší úctě) neznám… takže se dá očekávat, že to nebude zábava asi pro všechny. Mankiewicz byl svéráznej a zajímavej člověk. O něm a jeho nejlepším „kusu“ je tohle krásný filmový retro. Na podruhý by mě to asi nebavilo, ale teď… /// NĚKOLIK DŮVODŮ, PROČ MÁ SMYSL FILM VIDĚT: 1.) Knihu „Mank: The Wit, World, and Life of Herman Mankiewicz“, kterou v roce 1978 napsal Richard Meryman, neznám. 2.) Neznám ani podobenství „O flašinetářovu opičákovi“. 3.) Zajímá mě, jak vypadá dokonalá manželka. /// Thx za titule „Tomáš Lenikus“. /// PŘÍBĚH ***** HUMOR * AKCE ne NAPĚTÍ * (19.12.2020)

Zákulisní starý Hollywood, Občan Kane, mediální magnát Hearst a guvernérský klání 1934, tedy žádná žhavá témata pro divácký mainstream - což tím spíš od Finchera cením. Do jisté míry platí, že to "oslní kritiky a cinefily, zbytek nijak příliš". Je to vizuální retro paráda, od začátku do finále poutavý a vyžaduje maximální pozornost, polovit si kontext kolem (x) (y) a něco mi říká, že bude ještě lepší na další přehrání. (04.12.2020)

Netflix má na svědomí dalšího režiséra a je velká škoda, že to musí být zrovna Fincher. Kdysi největší talent své generace si splnil sen a natočil film podle scénáře vlastního otce, ale divák přes dvě hodiny trpí. Mank je pouze sterilní konverzačka, humor nefunguje, děj je nepřehledný a obsazení no name koštěte do role největšího pojmu klasického Hollywoodu je poslední hřebíček do rakve. (03.12.2023)

Cinefilní porno. Nic menšího jsem od Finchera neočekával, ale naštěstí se neomezuje jen na to - film o vzniku snad nejuznávanějšího filmu všech dob není ani jednoduchou poctou, ani kopií filmařských technik které Kane zacementoval, ale spíš jejich mixem s kritikou Hollywoodu a hlavně sociálních poměrů s parafrázemi na jejich současnost. Škoda že v tomto nebyl Fincher ještě o kus ostřejší a nadčasovější, pak by byl Mank skutečně facinujícím dílem i pro širokou veřejnost, a ne jen pro ty cinefily. 8/10 (06.02.2021)