Rebelové

Nebýt ucházejícího závěru, jednalo by se o nestoudný výsměch šedesátkám, parazitující na dobových skladbách. Vše podtrhuje neskutečně stupidní humor, kýčovitá, nešťastná love story dvou lidí znajících se pár dní a hlavně kulisy připomínající dětské varieté. Nakonec se vlastně jedná o klasickou "renčovinu". (20.08.2014)

Ač občas rebel jsem a v šatníku by se nějaké to starší smog tričko REBEL našlo, Rebelové Filipa Renče mě nijak zvlášť neoslovili. Ano, je to retro, je to stylizované, jsou tam barvičky i písničky, je to muzikál - ale nedokážu se při sledování bavit. Asi je mi to celé cizí, i Zuzka Norisová. Skládat písně jí nebudu, snad mi odpustí. 40% (11.08.2006)

Jeden z nejlepšíCh filmů Filipa Renče, kterého sice jako člověka moc nemusim, ale musim uznat že tenhle muzikál se mu povedl. Nic podobného a tak zajímavého zatím v poslední době nikdo nevytvořil. Atmosféra 60. let byla působivě navozena slibnými hity, slušivými kostými a dobovým interiérem. Herecké obsazeni je lákavé, ale herecké výkony nejsou nijak zvlášť dobré. Ale v té době se ještě neznámá Zuzana Norisová docela snaží a zpívaní jí jak lze slyšet jde. Ostaní nejsou se svými hereckými výkony niajk zajímaví, ale to se dá v muzikálu lehce zamaskovat třeba právě zpěvem nebo tancem. Děj je sám o sobě jednoduchý, ale o to historicky osudovější. Choreografie je povedená a svižná. U diváků tento film určitě uspěl, protože návštěvnost v kinách, alespoň co si pamatuju, byla slušná. (06.04.2008)

Spíše přeceňovaný než adekvátně hodnocený muzikál zrcadlí především fatální absenci dějinného povědomí o dnes už jasně historických šedesátých letech. Vezmeme-li vážně syžet i sporé náznaky děje, obsažené v tomto pseudorevolučním filmu, ukazují jednoznačně do roku Pražského jara - a to nezávisle na vůli svých tvůrců (míra tohoto propadu se projeví nejvýrazněji srovnáním Hřebejkovými PELÍŠKY). Písničkový mišmaš sahá od počátku do konce šedesátých let a věrohodnosti nezvádnutého díla neprospívá ani přenesení kauzy bratří Mašínů do zenitu šedesátých let, kterým je právě osmašedesátý. (Mimochodem: pokud by se v té době konaly svobodné volby - svobodné znamená v měřítcích doby - získala by v nich KSČ podle tehdejších nezávislých sociologických průzkumů kolem 65% hlasů.) Hranice v té době byly otevřené (bez nesnází, spíše s mírně udiveným ohlasem ve veřejném mínění tehdy svobodně emigroval např. Vladimír Pucholt). Doba uvolnění, prezentovaná tvůrci jako čas despocie a totality, ponechává filmu pro jeho klady minimální prostor: víření mladých těl (to je jediné, co má společné se STARCI NA CHMELU), některé herecké výkony ... a pak už jen úžas nad tím jak lze zmarnit tak atraktivní námět (za to málo je zřejmě co děkovat spoluscénáristovi Zdeňku Zelenkovi). Stručně shrnuto: příliš málo skutečných perel v neskutečně přemnožené hlušině. (05.11.2007)

Tak to byly doby Renčovy soudnosti. Pod jeho taktovkou vznikl na české poměry ojedinělý snímek, kýčovitý a jednoduchý - ovšem vyčítat něco takového muzikálu je asi jako stěžovat si, že je Plzeň hořká. Choreografie možná mohla být nápaditější, ale jinak samé libové masíčko. Vynikající výtvarné a kostýmní řešení, chytlavé dobové songy, přesní herci, malebné Týniště (skoro bych řek, že další herec filmu) a je znát i Zelenkova ruka na celém díle. Nakonec není to jen love story zasazená do šedesátých let, ten příběh ztělesňuje metaforicky sen roku 68, je extenzí lidských přání a jako správný sen je náležitě idealizovaný, což muzikálu sluší nejvíc. (29.12.2008)