Poslední propadne peklu

Klasik děl pro děti a mládež Ludvík Ráža má ve své filmografii celou řadu úspěšných titulů (nejvíce mi v mysli utkvělo OCELOVÉ MĚSTO). Téma této inscenace je atraktivní i neobvyklé zároveň: válka pasovských, poslední zoufalé mocenské vzepětí pokořeného Rudolfa II., je skvěle zasazeno do prolnutí pohádkových a reálných prvků. Jejich kombinací se vystupňovává napětí a ponor do doby, v níž se krok za krokem prosazovala krutost v činech a drsnost v dosavadní toleranci až k rychle se blížící tragédii patové třicetileté války. Poněkud zaráží její určení mládeži nebo dokonce rodině, ale v době akčních filmů s jejich protlakovým krveproléváním je vlastně i to nepodstatná maličkost. Televizní tvorba této doby přinesla řadu podobně komponovaných historických inscenací. Jejich celek (početně jdou do desítek) by dnes zasloužil hlubokou analýzu. Určitě se tu totiž jedná o pozoruhodnou kapitolu dějin naší dramatické tvorby. (29.06.2008)

Někteří uživatelé (namátkou Malarkey či honajz) by si měli zopakovat dějepis na základní škole, když označují 17. století za středověk. Na počátku 16. stol. bych to ještě toleroval, ale od nástupu Habsburků na český trůn již nelze mluvit o ničem jiném, než o novověku. Oceňuji zachování staročeského slova "píšťala" jako pojmenování pro pistoli, vzniknuvší již v době husitské, které po obměnách v ostatních jazycích, jež je převzaly, dalo světu označení, které užíváme i my, tedy onu "pistoli". (07.12.2017)

Vcelku špinavě drsný historický příběh s lehkou mysteriózní zápletkou, ze kterého jsem měl jako dítě vždycky hrozně nahnáno. Televizní formát se nezapře, i když na něj je to i na tehdejší dobu velmi slušná práce, se zástupem dnes už z velké části nežijících herců. Snad jediný případ, ve kterém mi vůbec nevadí Michaela Kudláčková, která mi vždycky byla hrozně nesympatická, až protivná. Tady je naopak až skvělá. (01.12.2014)

----- "A co je to štěstí ? Mít hodně peněz ?" ----- To se tak jednou dalo dohromady pár převelice malebně vyhlížejících postav, jejichž úbor ani myšlenky nebyly z těch nejčistších, něco omšelých, patrně již několikrát použitých a tím pádem i adekvátně (ne)důvěryhodných dobových kulis ... a jedna maličká - leč důležitá "čarovací" rekvizita s neprůkaznými schopnostmi. V úzké spolupráci s omezeným rozpočtem pak stvořili dokonale stylovou středověkou atmosféru, za kterou by se nemusel stydět žádný historický velkofilm. Myslím, že děti to vyprávění nepoberou - nebudu rozebírat jeho poněkud drsné způsoby, ale přece jenom je maličko náročnější na orientaci v ději. Zato já jsem nadmíru spokojená ... jak to, že jsem ten neupejpavý, trochu cynický příběh nikdy předtím neviděla ? Navzdory svému zevnějšku i svému nitru - a přes všechno, čím prošel, podobá se pramínku živé vody uprostřed nehostinné pouště ... to proto, že si uchoval naději - či víru ... v sebe - a snad i v nás ... i když si to nezasloužíme. (27.06.2016)

Tedy mně se to moc líbilo už jako puberťákovi, a to i přes účast naprosto nesnesitelné Michaely Kudláčkové, kterou jsem měl opravdové problémy rozdýchat naprosto v čemkoli, neboť její projevy frackózní vyvolávaly ve mně nálady fackózní (onehdy jsem s ní viděl v bedně rozhovor a je z ní příjemná a docela sympatická paňmáma). Navíc to byla doba, kdy ještě i Ivan Vyskočil uměl docela slušně hrát. Zato ovšem Bruno O´Ya, to byl hukot, někdo tak charismatický měl být slavný aspoň tak, jako Max von Sydow, nebo Michael Caine. Ráža uměl točit napínavé věci, ale tohle se opravdu vymklo v kladném slova smyslu kontrole. Rád se znovu podívám na jakoukoli televizní reprízu. Až 85%. (12.05.2010)