Maratónec

Docela fajn atmosféra New Yorku jako pekla na zemi ve kterém existují v podstatě jen zloději, vrazi, špioni, a přeživší holokaustu, a Roye Scheidera uvidím rád v čemkoli, ale ten příběh je zmatený a za vlasy přitažený nonsens. Zvlášť to finále je bolestivě debilní. Kvalitnějších sedmdesátkových thrillerů by se našly desítky. 5/10 (09.06.2023)

Vlastně výborně natočený film, který už v dnešní době nevypadá tak vyjímečně. Přesto mě udržel až do konce. Líbil se mi okamžik, kdy L. Olivier kráčí mezi Židy a snaží se ovládnout (ta psychika). Dobrý komentář Radek99. ■ Proběhl jsem všechny komentáře a díky Robbimu jsem si uvědomil, že i pro mě byla zajímavá scéna, ve které "ze tmy vyskočí fotbalový míč". (04.09.2009)

90% Na jedné straně perfektní atmosféra, na druhé straně z toho sálá chlad a syrovost 70. let. Perkfektní kamera, zvuk, hudba i střih. Také zajímavý casting i když mi chvíli trvalo, než jsem si zvyknul (hoffman jako akční hrdina?, olivier jako nacistický padouch? zvlastni, ale nakonec jsem jim to zral, nejprirozenejc asi pusobi roy scheider, ktery hraje v prvni hodine hlavní roli spiona). (26.04.2010)

Nedávno jsem psal komentář ke snímku Taxikář a obdivoval jsem, jak film zůstává pořád aktuální a působivý i s odstupem několika dekád. Maratónec vznikl v téže době, ale vyvolává opačný dojem - zatuchlina je z něj cítit na dálku. Za zmínku v jeho případě stojí něco jiného. Silná herecká sestava v čele se slavným Laurencem Olivierem a mladým Dustinem Hoffmanem, kteří jsou obvykle spojováni s umělecky ambiciózními projekty, tady zabraňuje vidět skutečný stav věcí. I ti nemnozí, kteří projevují ve svých komentářích výhrady, činí tak se sebekritikou hodnou příslušníka sekty, který se kaje kvůli nedostatku víry. Maratónec ve skutečnosti patřil k běžnému komerčnímu zboží natočenému k okamžité spotřebě. Němečtí váleční zločinci hráli tutéž roli, jakou v dnešní době zastávají islámští teroristé. John Schlesinger sice nemůže Maratónce považovat za zlatý hřeb své kariéry, nicméně řemeslo je to stále solidní. Zásadní slabina ale spočívá ve scénáři, který místy film stahuje až někam k hranici parodie. Kupříkladu když se smrtelně zraněný bratr plazí městem, aby zemřel hrdinovi v náručí. Motivace postav a jejich duševní pochody u mě často vyvolávaly krčení ramen a kroucení hlavou. Tohle si podle mého zasloužilo 3* v 70. letech. Dnes už musím nevyhnutelně jít níž. Celkový dojem: 40 %. (28.04.2016)

Ptáte se mě, jestli je to bezpečné? Nemám se na toto spíš ptát já vás, pane doktore..? Když se řekne Maratónec, každému se asi vybaví proslulá scéna dentální tortury, někdo si třeba vzpomene i na Babeovu sexuální výdrž, ale pro mne je hlavní devízou temný, místy až mysteriózní feeling, ke kterému výrazně přispívá i to, že Schlesinger dlouho neodhalí karty a kašle na nějakou dějovou sevřenost. Vyzdvihovat herecké výkony ústředního dua je jako nosit nacistické zločince do Jižní Ameriky, ale je na místě ocenit i upozaďovaný talisman pro štěstí, který se používal hlavně v 70.letech a nosil jméno Roy Scheider. Škoda, že „Jewish revenge fantasy“ už nepatrně ohlodal zub času a taky od novely značně odlišného konce, který celkové vyznění zlehka polije hřebíčkovou tinkturou. Dodatek: Všimli jste si, co si postava Hoffmana na sebe navlékla, když vylezla narychlo z vany, aby se skryla před poskoky nacisty Szella? V čem byla mučena a v čem utíkala po ulicích před svými pronásledovateli? Pruhované pyžamové kalhoty nápadně připomínající část vězeňského mundúru (třeba v koncentračním táboře). Náhoda, nebo úmysl? (03.02.2017)