Den kobylek

Schlesinger udělal přece jen alespoň jeden dobrý film. Westův román, stejně jako toto jeho filmové zpracování, možná není ani tolik příběhem, jako obrazem. Obrazem čehosi. Co asi Schlesingera na třicet let staré předloze zaujalo? Jak ho známe, nejspíš se chtěl opět strefit do Ameriky, konkrétně do hollywoodského pozlátka. Nic proti tomu nemám. Velký filmový průmysl je zřejmě opravdu jakýmsi magnetem povrchnosti a pokleslých charakterů, a v tomto filmu se vlastně žádné jiné nevyskytují. Proto je to tak hnusné. --- Ale pokládám za omyl tuhle nemravnou čeládku spojovat konkrétně s Hollywoodem. Ten je bezpáteřný jedině a pouze v tom smyslu, že vyrábí a prodává zboží dokonale šité na míru zákazníkova vkusu. Čím větší show, čím více kraválu, tím větší tržby. --- A v tomto smyslu, takto rovněž zákazníci, bychom asi neměli nad nikým a ničím ohrnovat nos. Amerika je největší, proto když blbne, je to nejvíc vidět a má to největší dopad. To ale nutně neznamená, že ostatní blbnou méně. Je nutné jmenovat příklady efektních a hloupých hollywoodských (a jiných) filmových slátanin, které na těchto stránkách slaví stejné úspěchy jako v té Americe, jejíž pokleslost je zde tak nemilosrdně odhalena? --- Je užitečné si to připomenout: k bezcharakternímu „umění“ nevyhnutelně patří bezcharakterní lidé. Jako tvůrci i jako zákazníci. Tento film to ukazuje. (01.10.2011)

Neviem prečo, ale čakal som úplne niečo iné... Nebol to zlý film, ale nesplnil moje očakávania aj čo sa týka príbehu a tiež samotnej réžie. Jediné pozitívum vidím v hereckých výkonoch. No a možno keby nebol ten záver taký "pritiahnutý za uši", tak by som rozmýšľal aj nad lepším hodnotením, ale keďže mi nesedel, tak je to len priemer. (13.09.2011)

Asi už jsem moc otrlá a pár filmů z prostředí holywoodu jsem viděla, takže tento film, který ve své době způsobil celkem poprask, pro mě byl nuda u ukousání. Jenom zvědavost mi bránila to vzdát, ale ke konci už jsem přeskakovala, až konečně onen kýžený závěr, o jehož zběsilosti jsem slýchala už jako dítě. Aha, tak "jenom" davová psychoza z rozjitřených smyslů, dlouhodobě týraných životem na pokraji bídy a snů. Ne, ani ten závěr už nedokázal vyrobit zimomravky - když člověk sleduje chování davu napříč dějinami, je to jen a jenom smutná podívaná, žádná tragická extáze se nekoná. Film je starý, takže je pomalý, složený z rozličných často ani ne moc nápaditých scének a po mnoha z nich jsem si říkala, pročpak asi vůbec v tom filmu jsou. Chápu, že před lety byl Den kobylek trhák, ale dnes je dnes a dnes je to NUDA. (20.06.2016)

Den kobylek mě vždy podle názvu přišel jako horor. No a nebyl jsem daleko od pravdy, ve finále davové šílenství rozpoutá skoro hororovou apokalypsu :) Jinak je to celkem slušný film z dekadentního Hollywoodu 30. let. Nejsou tu v popředí hvězdy, ale spíše lidi motající se u filmu a jejich okolí. Je tu pár zajímavých postaviček (trpaslík, starší prodavač hadích olejů, příšerný spratek) a v popředí je naprosto fantastická Karen Blacková. Ta hraje přesně tu zábavnou, flirtující a v podstatě bezcitnou mrchu, co si zamilované chlapy motá kolem prstu a šuká s jinýma. Hlavní hrdina (Atherton) je sice milý a slušný mladík, ale není idiot, nenechá se zneužívat a nakonec od ní dá ruce pryč. To Homer (Sutherland) je trouba s přitroublým výrazem za kterého jsem se až jako chlap styděl, který pro ni dělá první poslední a ona si do baráku přitáhne milence. Je to místy nudné, příšerně dlouhé, ale slušně natočené s občasnou výbornou scénou a naprosto ujetým finále. Silné 3*. (18.05.2023)

Hrdinou filmu je malíř scén Tod (William Atherton), který se koncem 30. let minulého století, snaží nalézt štěstí v hollywoodském filmovém průmyslu. Místo do světa filmových iluzí se však dostane mezi zahořklé věčné statisty, znuděné čekáním na úspěch, který nikdy nepřijde. Bezvýznamná herečka Faye Greener (Karen Black), která se snaží protloukat se životem tak, aby uživila sebe i své blízké, se po krátkém románku s Todem chopí příležitosti a opětuje sympatie stárnoucího účetního Homera Simpsona (Donald Sutherland). Postupem času stále víc a víc zneužívá jeho dobroty a lásky. Utrácí jeho peníze, v jeho domě, kam se nastěhovala, pořádá večírky se svými filmovými přáteli, neváhá ani milovat se v Homerově ložnici s jiným mužem. Homer ji bezmezně miluje, její výstřelky se snaží tolerovat. Tod. pracovitý a schopný muž, si postupem času získává stále větší uznání u filmových tvůrců. Úspěch se však nedostaví, při natáčení dojde k tragédii a práce na filmu bude pravděpodobně ukončena. Ve filmovém studiu zavládne frustrace, někteří lidé se stanou pasivními, u jiných roste agrese. Také Homerova trpělivost skončila a po bujarém večírku odchází ze zcela zničeného vlastního domu s nepřítomným pohledem neznámo kam. Přijde však čas a městem vládne nová premiéra. Na místo se sjíždějí známí i neznámi herci, slávě přihlíží každý, kdo ve městě žije. Dav kolem kina houstne a houstne i atmosféra. Tod uvidí v dálce kráčejícího Homera Simpsona, autem se k němu však davem dostat nemůže a Homer díky všeobecnému hluku neslyší jeho hlas. Unavený Homer usedá na lavičku a zřejmě netouží po ničem, než po klidu a pocitu, že někde v davu je i jeho Faye… (22.06.2010)