Reklama

Reklama

VOD (1)

Obsahy(1)

Lhát se nemá! Zvlášť když se to neumí... Odborný asistent Akademie výtvarných umění Karel Klíma vede bezstarostný život. Má úspěch v práci i u své mladičké milenky Kláry, která se právě nastěhovala do jeho podkrovního bytu. Jednoho dne mu však přijde dopis od jakéhosi pana Zátureckého, který urguje odborný posudek své studie o Mikoláši Alšovi. Klíma nemůže rukopis najít, a tak Zátureckého odbude vyhýbavým dopisem. Netuší, jak moc si tím zavařil. Záturecký jej začne systematicky vyhledávat na fakultě i doma. Za každou cenu po Klímovi požaduje slíbený posudek, který má prý pro něj životní význam. Klíma se napřed dotěrnému chlapíkovi vyhýbá. Po čase jeho rukopis najde, ale zjistí, že jde o grafomanský výplod bez jakékoli hodnoty. Každý pokus zbavit se dotěrného autora je však neúspěšný. To, co bylo na začátku drobnou lží, teď pomalu začíná ovlivňovat veškerý Klímův život… Tragikomický snímek vznikl podle povídky Milana Kundery, uveřejněné ve sbírce "Směšné lásky". Film s typicky kunderovskou zápletkou o zcela banální události a o jejích nečekaně velkých důsledcích se stal celovečerním debutem scenáristy a režiséra Hynka Bočana. (Česká televize)

(více)

Videa (1)

TV spot

Recenze (113)

mchnk 

všechny recenze uživatele

I Hynek Bočan se v 60. letech krásně rozvlnil a přitom perfektně podchytil společenský úděl doby. Nikdo se nebude smát, protože maloměšťáctví a soudružství dohromady rozhodně není úsměvná záležitost v životě jednice, který si chce žít po svém. Stereotypní cynik a kunsthistorik, volnomyšlenkářská slečna, která má jasný profesní cíl, veřejné schůze, předsudky a jeden otravný grafoman. Humor, drama, ale i dobová satira. ()

gudaulin 

všechny recenze uživatele

Komorní psychologické drama s tehdy tak populárními prvky absurdního dramatu, které bylo v oblibě proto, že umožňovalo za pomoci metafory kritizovat poměry v totalitní společnosti. Film je součástí proslulé české vlny a stál na počátku uvolňování cenzury v českém filmu. Bezprostředně poté následovala řada podobných filmů, jako např. O slavnosti a hostech, které si braly na mušku postavení malého člověka ve společnosti svázané ideologií a mocenskými institucemi. Nikdo se nebude smát je snímek o lidské přizpůsobivosti, zbabělosti a vůbec o morálce. Vypovídá sice ledascos o socialistickém Československu poloviny 60. let, neblahém vlivu nejrůznějších domovních komisí, odborářských a komunistických schůzí, ale hlavní konflikt je nadčasový a s malými úpravami by mohl vzniknout i dnes. Jenže v současnosti se už takové filmy netočí. Nemají totiž patřičný komerční ohlas. Co horšího, srovnání tehdejší situace s dneškem zdaleka nevyznívá v náš prospěch. Vysokoškolský učitel v roce 1965 dá špatný lektorský posudek práci, kterou považuje za nepůvodní. Dnešní rozvinutý průmysl výroby vysokoškolských titulů na našich univerzitách, jehož pouhou špičkou ledovce jsou plzeňská práva, se může hrdinovým morálním dilematům vysmívat. Z recyklace starých materiálů těží nejen vysoké školství, ale stojí na něm do značné míry i publicistika... Po herecké stránce výborné, Jan Kačer předvádí, jako obvykle, maximální nasazení. Celkový dojem: 70 %. ()

Reklama

dobytek 

všechny recenze uživatele

Předlohou pro film byla kratičká Kunderova povídka. Já jsem tu povídku někdy před pár lety čet a pokud si dobře vzpomínám, tak to mělo asi 20 stránek. Možná ani to ne. Osobně si myslim, že na celovečerní film je v předloze prostě málo materiálu, takže je tu opravdu hodně takový tý "umělecký" vaty, aby se nějak natáhla stopáž. Povídku jsem přečetl jednim dechem za pár minut, u filmu jsem se nudil. Mám pocit, že ta tzv. nová vlna je strašně přeceňovaná. Slabý 3 hvězdy. ()

blixadovan 

všechny recenze uživatele

Jakožto velký obdivovatel knih Milana Kundery jsem byl napjatý, jakým způsobem se s touto brilantní povídkou tvůrci vypořádají. Nutno říci, že se jim podařilo celkem hodnověrně přenést atmosféru knižní předlohy do filmové řeči, lhát se skutečně nemá. Motivace k "sebezapírání" byla v povídce teda poněkud jiná, řekl bych trochu přesvědčivější. Jan Kačer se zhostil své úlohy naprosto přesvědčivě, ve filmu nejsou hluchá místa, ani žádná vata. Nejděsivější scéna je scéna z domovní schůze, ta byla opravdu mrazivá. ()

ivishka 

všechny recenze uživatele

Ano..úplně absurdní totalita. Nepochopila jsem teda proč v tom filmu pořád chodili dokola po jedné cestičce absolutně nesmyslně..asi pro zdůraznění te absurdity. Pobavilo mě hlavně " Jak ta slečna vypadala?" , " No ona měla takovou hezkou hlavu".Milan Kundera psal nadčasově a perfektně takže tomu není skoro co vytknout. Ona srážka s blbcem bolí asi nejvíc. ()

Galerie (4)

Zajímavosti (4)

  • Hynek Bočan chtěl do hlavní role obsadit polského herce Zbigniewa Cybulského, dokonce jel za ním osobně do Krakowa. Herec na nabídku kývl teprve po druhém přečtení scénáře, kdy ho režisér přesvědčil o svém záměru, jak hlavní postavu filmu pojmout. Cybulski se nakonec natáčení z časových důvodů stejně nezúčastnil. Bočan tedy na kamerové zkoušky pozval Jana a Třísku a Jana Kačera, kterého si do role Karla Klímy poté vybral. (mchnk)
  • Odborný režisérský dozor nad filmem držel Karel Kachyňa. V žádném ohledu však Hynku Bočanovi nemluvil do obsazení filmu. S jedinou výjimkou. Původně vybraného kandidáta nedoporučil a díky tomu si Hynek Bočan vybral do role Josefa Zátureckého Josefa Chvalinu. Herec byl nabídkou zaskočen, není divu, v té době měl už šestý rok distanc, a to do té míry, že první natáčecí den vůbec nebyl připraven a neuměl text. Když ho však ujistili, že Hynek Bočan si je svým výběrem jist, podal vynikající výkon. (helianto)

Reklama

Reklama