On the Trail of Blood
Režie:
Petr SchulhoffScénář:
Petr SchulhoffKamera:
Emil SirotekHudba:
Pavel BlatnýHrají:
Rudolf Hrušínský, Hana Brejchová, Vladimír Ptáček, Jana Vaňková, Ilja Prachař, Libuše Holečková, Michal Kožuch, Milada Ježková, Luděk Nešleha (více)VOD (2)
Obsahy(1)
Autorský film Petra Schulhoffa navazuje postavou majora Kalaše na film Vrah skrývá tvář. V naší kinematografii tyto snímky představují zásadní počin v detektivním a kriminálním žánru a to nejen let šedesátých. Všechny detektivky se opírají o skutečné případy a vyznačují se skvěle vybudovanou tíživou atmosférou, umně vykonstruovanou zápletkou i výbornými hereckými výkony, kterým vévodí Rudolf Hrušínský v postavě majora Kalaše. Po stopách krve vypráví o nesnadném pátrání kriminalistů po sexuálně úchylném vrahovi dětí. Film splňuje všechny požadavky detektivního žánru: napínavost, pátrání po vrahovi probíhá po řadě linií a vede k několika podezřelým, zatímco vlastní pachatel zůstává až do samotného závěru skryt a v jeho odhalení nechybí potřebný moment překvapení. Pro většinu postav si Petr Schulhoff cílevědomě vybral méně známé herce, jejichž velmi dobré typy dodaly jeho filmu rys autentičnosti. (Česká televize)
(více)Recenze (264)
Velice slušně natočená detektivka s vynikajícím Hrušínským v hlavní roli. Tady je jen další důkaz toho, že v dobách Československa se dalo dívat snad na všechno (pohádky, detektivky, dobrodružné filmy i komedie) – ne jak v té dnešní době. Ono to ovšem bude i tím, že tehdejší režiséři dokázali vytvořit pořádnou atmosféru, napětí, po ruce měli výborné herce a ne všechno se muselo točit jen okolo rádoby sexuální tématiky a debilních hlášek (viz dnešní komedie a filmy). Takže za mě palec nahoru. ()
Viděno těsně po "Vrah skrývá tvář" a chyběl mi Brzobohatý, který k Hrušínskému skvěle padl a tady zůstala ve filmu po něm znatelná díra. Ani prostředí už není tak atraktivní... Ale protože vše ostatní zůstalo na své obrovské kvalitě (buldočí Kalaš Hrušínský, mrazivá hudba, scénář i širokoúhlá kamera), je tohle jen o krůček za "Vrahem" = jeden z našich nejlepších filmů. ()
Vyborny film, kedy roku 1969 mal Rudolf Hrusinsky hned dva kultove filmy : Skrivanci na Niti a tento Po stopach Krve. Detektivka ako ma byt, Schulhoff /Co je doma, to se pocita panove, Zitra to roztocime, milacku, Diagnoza Smrti/ sa rezisersky fakt predviedol, reziserky masakrozne dobre. Jo, je to ceska odpoved na svajciarsky film z roku 1958. Hrusinsky bol genialny herec, vyborna zapletka : proste nadhera. Krasny dokaz toho, ze v 60. rokoch sa tocili najlepsie filmy ceskoslovenskej kinematografie. 94 % ()
Skoro bych řekl, ještě lepší než minule. Kalaš tentokrát bez svého sidekicka, ale o to s větším nasazením dlouho pátrá a tápe v případu mrtvých dětí. Stejně temná atmosféra jako minule, přesto je dopad mnohem silnější. Možná je to právě pro to téma, které je, myslím si, že pro tehdejší dobu a tehdejší české filmové detektivky až nečekaně odvážné. Napětí by se dalo krájet a slušně graduje, opět se rozehrává hra s řadou podezřelých, kteří se vynořují a zase mizí, aby přesto zanechali podvědomé pocit, co kdyby. Výborný Hrušínský, ale především výborný Schulhoff. Zlatá šedesátá! ()
Viděl jsem to již několikrát a po posledním shlédnutí musím ještě o * přilepšit. Tohle je skutečně mistrovská detektivka! Rudla Hrušínský jako major Kalaš je můj nejoblíbenější český detektiv, kterého je požitek sledovat každou vteřinu. K tomu se přidává velmi dobrá zápletka a dobře zvolený černobílý koncept. No a když se na to člověk rád podívá, ikdyž ví, jaký je rozluštění, to je pro detektivku nejlepší vysvědčení! Škoda, že těch příběhů nevzniklo mnohem víc... ()
Galerie (17)
Zajímavosti (4)
- Natáčení probíhalo především v okolí Dubé – např. v obcích Dobřeň či Jestřebí. Místo činu je Skautská skála u Sosnové. Natáčelo se také v Praze. (rakovnik)
- V momentě, kdy Kalaš (Rudolf Hrušínský) dostane od Vlasty (Hana Brejchová) na stůl pivo, má pěnu až po okraj sklenice. Při střihu kamery a pohledu na dvůr má však pěnu rázem spadlou. (Karkanoid)
- Příběh byl inspirován vraždou jedenáctiletého Josefa Neumanna. Čtyřiadvacetiletý Jaroslav Papež se s chlapcem seznámil v pražském kině Metro, kde muž pracoval jako promítač. Papež chlapce nalákal do promítací kabiny pod záminkou zhlédnutí nepřístupného filmu Komisař Maigret zuří (1963). V kabině pak Papež chlapce zneužil a následně do něj začal bodat. Ve stejný moment sledovali promítaný film i diváci v sále. Protože však během běsnění došlo k přerušení filmového kotouče a nic netušící diváci začali nespokojeně pískat, Papež se k dokonání vraždy vrátil později. Mrtvé tělo dítěte následně schoval v šachtě pod promítací kabinou. Jaroslav Papež byl dopaden pět dní po vraždě a během procesu byl odsouzen k trestu smrti. (eleonnore)
Reklama