Gladiátor

"Chcem, aby ma mali za otca. Chcem si ich pritisnúť na hruď." - "Už si pritískal na hruď človeka nakazeného morom?" - "Nie, ale ešte raz ma prerušíš a ty sbudeš." Gladiátor samozrejme nie je zlý film. Má strhujúce akčné scény, pestrú škálu zvierat (hyena, kôň, tiger), typicky silnú scottovskú audiovizuálnu stránku, charizmu drsného Austrálčana Russella Crowea... a to je všetko. Snímka trpí nevyváženým tempom. 155 minút len preto, že sa to na hollywoodsky epos vraj patrí? No neviem. Pritom dej je naťahovaný a takmer nič sa v ňom nedeje. Druhá polovica je navyše (kvôli nečakanej smrti Olivera Reeda) chaoticky zostrihaná. Gladiátor zároveň dopláca na plytký príbeh; poznať, že na začiatku nakrúcania nebolo hotových vraj ani 20 strán scenára (!). Nepotešil ma ani fádny zloduch (Joaquina zbožňujem, ale toto mu nevyšlo) a vôbec, herecké výkony sú nepriamoúmerné vysokému kreditu daných hereckých predstaviteľov (Richard Harris, Derek Jacobi). K tomu patetické uslzené trápne dialógy, nemastné neslané špeciálne efekty, WTF scény (Crowe slintavo olizujúci špinavé nohy obesenca). Už v kine som z toho nebol nadšený a ani po X desaťročiach äa reprízach) sa na to pravdupovediac môj názor nejak extra nemení. Pri rozpočte 103 miliónov ich snímka každopádne na celom svete zarobila krásnych 457 a vyvolala krátku vlnu historických záležitostí (napr. Tróju alebo ostatne Kráľovstvo nebeské tiež od Ridleyho). Kino Považan NmNV 2000 (24.12.2004)

Z pohledu historika - (Jen pro hnidopichy: Tento film mi byl promítnut na Dějepisné olympiádě! Neznám nic, co by se k této příležitosti hodilo méně. Marcus Aurelius: udušen Commodem! S něčím tak nesmyslným jsem se nesetkal ani v té nejlacinnější brožurce. Film se nám doslova vysmívá do tváře. Ať už svými vlastními provinciemi, nesmyslnými obyčeji nebo způsoby boje. Jedna věc mě ale vyděsila na nejvyšší možnou míru. Bohužel (či bohudík) jsem jej neviděl v originále, a proto nevím, zda se teď neobouvám pouze do diletantského dabingu. To, co mi celou dobu drásalo nervy, bylo oslovení ŠPANĚLI! Co to má znamenat? Samotný název Španělsko se začal používat až někdy po sjednocení Aragonie s Kastilií (po roce 1479). Tak co má toto jméno co pohledávat v období více než o tisíc let starším? Jsou snad všichni diváci tak pitomí?) Proti vizuální, hudební a koneckonců i herecké stránce filmu protestovat nemohu. (09.10.2004)

Ridley Scott dokazuje neustále, že má obrovské schopnosti pro vizuální stránku děje a díky dnes již legendárnímu Vetřelci bude vždycky patřit do učebnic o největších režisérech své doby. Gladiátor je sice mistrně natočené dílo plné úžasných filmových momentů, skvělé a dynamické kamery, ale narozdíl od klasických děl tohohle žánru jakým je třeba Spartakus a jemu podobní mu chybí duše. Moderní doba si žádá tvrdou a nesmlouvavou akci okořeněnou pořádně hutnou výpravou. Tu Gladiátor zaplňuje do nejmenšího detailu, ale divák má pocit, že je to pouhý film pro jeho oko, nikoliv film co by se mohl stát nezapomenutelným. Russella Crowea katapultoval na to největší herecké výsluní současnosti a naopak pro Olivera Reeda byl tím posledním políčkem na seznamu jeho filmů neb ještě při jeho natáčení odešel do hereckého nebe. Příběh nabízí několik situací co mají spád, co mají snahu vyvýšit se nad celkové pojetí filmu, ale bohužel je to asi všechno co může film nabídnout. Snaha vyprávět se mění v snahu neustále překopávat jeden příběh čím dál tím víc bombastickými záběry. Když bych to měl k něčemu přirovnat, tak si zkuste představit zakrslého mongolského šéfa firmy, pro kterého pošlou partneři místo svého firemního triskáče celé jumbo jet. Mohli by ho oslnit krásnou stíhačkou, ale oni musí ultra přebít všechno pompézností a velikostí. Z toho plyne jediné: Gladiátor se snaží být něčím víc než je mu ale ve skutečnosti dáno. Je to na čtyři hvězdičky, protože ta vizualizace je fakticky úžasná. Jen nesmíte zapomenout, že velkofilm se vždycky nerovná filmu nezapomenutelnému. (03.10.2004)

Klasický Hollywoodský velkofilm se vším, co k němu patří. Přesto jsem na konci neměl ten správný "pětihvězdičkový" pocit. Sám přesně nevím, co bych mu vytknul jako největší slabinu. Na plné hodnocení to není, přesto je to pastva pro oči u pro uši........ Po třetí, čtvrté ... (já už nevím :) projekci se musím přiklonit k prostřední části svého původního hodnocení - nemám co vytknout - a musím "přitlačit" :) (14.05.2003)

„What we do in life echoes in eternity.“ Přimhuřte oči nad historickými nonsensy a oddejte se spektakulární žranici od prince filmového vizuálna (nesesaditelným králem je Stanley), která až na úplný závěr umě balancuje na hraně kýče. Při hudebním motivu „setkání s rodinou mezi klasy“ (Lyndhurst Orchestra & Lisa Gerrard - Now we are free) neukápne slza snad jen Vizigótovi. (29.08.2008)