Gladiátor

(1001) Film jsem neviděla v době vzniku, ale teď můžu s klidem říct, že úplně šíleně zestárl. Ani původní "meč a sandály" filmy mě nijak zvlášť neberou, respektive údiv z kinematografie si představuji jinak než jako snahu filmařů postavit co největší kulisy, a Gladiátor není schopen projevit jakoukoliv reflexi, posun či sebeuvědomění oproti svým předchůdcům. Ten recyklovaný soundtrack je pěkná ostuda (i když si samozřejmě uvědomuji, že technicky vzato Piráti z Karibiku vyšli později a tím pádem jsou oni ti vykrádači, ale obecně mi pirátský soundtrack přijde slavnější a znám tu hudbu lépe, ostuda tak prostě padá na Zimmera a Badelta a je jedno, kvůli kterému filmu), plus podle dalších rozčílených fanoušků hudby kopíruje ještě alespoň tři další skladatele: Morriconeho, Holsta a Goreckiho. Navíc se film příšerně vleče, nedovedu si představit, jaké rozhodnutí vedlo k vydání prodloužené verze, která filmu rozhodně víc ubírá než přidává. Začínám mít podezření, že Ridley Scott kromě prvního Vetřelce nenatočil žádný film, za který by si zasloužil status legendárního režiséra. P.S.: Oliver Reed je bůh, Tommy Flanagan je cool, Joaquin Phoenix tady vypadá a mluví úplně přesně jako Jonathan Rhys Meyers a proč má David Hemmings v každém filmu to rozcuchané špičaté obočí? P.P.S.: Aha, tak po krátkém výzkumu jsem zjistila, že je tak nosil v osobním životě běžně a nebyla to maškaráda pro film, proto je tak má tady i v Equilibriu a jinde. (19.12.2018)

Klasický historický velkofilm a la Hollywood, jenž s historickými fakty zachází slovy Svatopluka Čecha "jako opilý ponocný se svou halapartnou." Vzdor tomu, že vypočítávat historické omyly, byli bychom tady dva dny, vzdor podivné gradaci snímku a vzdor poněkud dřevěnému titulnímu hrdinovi a nepříliš uvěřitelné romanci s císařskou dcerkou se na to dá dívat celkem s klidem a snad i se zalíbením. Velkou zásluhu na tom má Joaquin Phoenix a to, že za svou hereckou kreaci nedostal Oscara, je jedním z mnoha omylů Akademie. (01.07.2007)

Prototyp velkofilmu nového tisíciletí. Silně emoční příběh, bravurně snímaná akce a mistrovská režie. Nezapomenutelná hudba Hans Zimmera pak pouze dokresluje onu dokonalost. Děj se sice moc historie nedrží, ale přesto se pro mne jedná o jednu z nejlepších žánrovek, co jsem kdy viděl, nemluvě o brilantním Joaquin Phoenixovi. Na závěr mohu pouze dodat... My name is Maximus Decimus Meridius, commander of the Armies of the North, General of the Felix Legions, loyal servant to the true emperor, Marcus Aurelius. Father to a murdered son, husband to a murdered wife. And I will have my vengeance, in this life or the next! (18.01.2008)

„What we do in life echoes in eternity.“ Přimhuřte oči nad historickými nonsensy a oddejte se spektakulární žranici od prince filmového vizuálna (nesesaditelným králem je Stanley), která až na úplný závěr umě balancuje na hraně kýče. Při hudebním motivu „setkání s rodinou mezi klasy“ (Lyndhurst Orchestra & Lisa Gerrard - Now we are free) neukápne slza snad jen Vizigótovi. (29.08.2008)

Jeden z posledních opravdu velkolepých snímků, které mají potenciál zapsat se do filmové historie. Russell Crowe ve své nejlepší formě a možná také jedné ze svých zásadních rolí ztělesňuje muže jdoucího na smrt, který však musí vyrovnat jeden dluh s vládcem své země. Velmi silné, hudebně a technicky (ach ta kamera) nádherné. Proč tedy nepřichází plný počet? Možná až moc jednoduchý příběh, možná až moc dlouhé, možná to chce jen víc shlédnutí. Přesto si Maximus Decimus Meridius zaslouží pozornost diváků napříč publikem, takových filmů jako Gladiátor moc nevzniká. Bohužel. (05.06.2004)