Režie:
Jiří Sequens st.Scénář:
Zdeněk BláhaKamera:
Václav HanušHudba:
Zdeněk LiškaHrají:
Karel Höger, Slávka Budínová, Jana Brejchová, Martin Růžek, Zdeněk Řehoř, Josef Abrhám, Jaromír Hanzlík, Nina Popelíková, Miriam Kantorková, Václav Lohniský (více)VOD (1)
Obsahy(1)
Strach je silnější než bolest... Stárnoucí profesor Trojan (K. Höger) je šéfem velké pražské kliniky. Neprožívá právě šťastné období života – má spory se synem (J. Abrhám), v nemocnici kolují nepodložené řeči o jeho vztahu s vrchní sestrou (S. Budínová), z bytu kvůli neshodám vyhodil synovce, o jeho funkci má údajně zájem asistent Dvořáček (Z. Řehoř). Když Trojanovi uhyne kočka, vezme ji profesor do laboratoře na rozbor. Zkoušky potvrdí otravu kyanidem. Večer po Trojanovi někdo vystřelí. Muž od té doby podlehne sebezničující hrůze. A začne podezírat každého ve svém okolí… (Česká televize)
(více)Recenze (76)
ACHTUNG - SPOILERS! Po letech jsem na tenhle film změnil názor, celkem solidní práce páně Sequensova, jen jsem si tak říkal, proč katarze profesora Trojana nenásledovala po primariátu i v domácím prostředí, minimálně se švagrovou. Nedomyšlené. ()
To nebyla ani tak kriminálka jako spíš psychologie. Karel Höger se postupně díky počátečnímu pokusu o vraždu na svou osobu mění z normálního člověka v paranoika, který by byl schopen obvinit z pokusu o jeho vraždu snad i Bruce Willise. Ale zase to byla pěkná vyjasňovačka vztahů. Chvílma jsem si připadal jak na celonárodním srazu zmrdů. ()
Celkem obstojný pokus o psychologický kriminální film z dílny Jiřího Sequense, který v tomto ranku natočil řadu zdařilejších kusů, přesto se Pokus o vraždu svým psychologickým ponorem řadí k tomu výrazně povedenějšímu ve fondu československých detektivek, především skvělým hereckým obsazením a do značné míry originálním námětem. Karel Höger prostě byl pan herec a celkový koncept filmu postavený na řetězení a bujení paranoii je hodně originální... ()
Hodně nudná "detektivka" s nesnesitelnym Hanzlíkem v roli fízla a příšerně otravnou ústřední písničkou. Navíc s detektivkou to nemá moc společnýho. Film je akorát plnej hysterickejch hádek, u kterejch jsem si akorát tak řikal, kdo z postav se chová jako větší idiot. Na konci jsem se aspoň dočkal docela překvapivýho rozuzlení, ale celkově nic moc... ()
„Někdo má věnec vavřínový, někdo má věnec na rakvi..“ Lehce sebestředný přednosta kliniky rozjíždí svou Grand Prix zlehčováním, aby postupně přeřadil na podezíravost, nedůvěru a paranoiu. Bambitku, která po něm vypálila žalud, mohl držet prakticky kdokoliv.. Zatímco Höger se svou vertikální rýhou přes čelo jede na okruhu stihomamu herecké bomby, Hanzlík měl zamířit do depa. Vypadalo to, že jen přenesl postavu Karlíčka z kolejí, na kterých čekal vrah.. ()
Tradiční česká krimi s hodobóžovým obsazením, super nasraný Höger, sexy Abrhám a Brejchová jen vystavit do vitrínky. Zápletka je samozřejmě mimo a titulní song je to nejotravnější škrábaní nehtů o tabuli, ale tak už to v téhle éře chodilo. Čili všichni jsme vlastně spokojeni. ()
Rozhodne viac psychologická dráma, než krimi v pravom slova zmysle, pričom postupné gradovanie paranoje u hlavnej postavy, bolo Karlom Högerom zahraté na výbornú. Veľmi slušný film, možno aj na lepšej, než priemernej úrovni .. ()
Podle mého soudu naprosto perfektní film, který kazí snad jen předvídatelnost závěrečného odhalení. Karel Höger je coby postupně víc a víc paranoidní lékař špičkový (při jeho sledování jsem si vzpomněl na výkon Gena Hackmana v Rozhovoru) a předvádí věci (ne)uvěřitelné, po ruce má navíc výtečné spoluhráče v čele s Martinem Růžkem, Slávkou Budínovou, Zdeňkem Řehořem a Josefem Abrhámem, a celé to natočil specialista na napětí Jiří Sequens, jenž si zase přizval oblíbený tým včetně famózního Zdeňka Lišky (ta píseň!). Dost, dost, dost dobré. Začíná to poklidně a závěr drásá nervy. ()
Trochu méně napínavá detektivka s hereckou hvězdou Karlem Högrem. ( Hodnocení: 5/10 ) ()
Skvělé a mistrné herectví Högera, v pozadí skutečně výstřel, otrava kočky a konečně postřelení bývalého soudního rady. Do toho ještě skvělá úvodní píseň s nekompromisním textem a jasným poselstvím. ()
Houby detektivka, ale psychologické drama o člověku, který v pocitu hrůzy a strachu o holý život kope do všeho a do všech. ()
Pokus o vraždu je typickým příkladem špatné žánrové klasifikace. Je to v první řadě psychologický film nebo aspoň pokus o něj, s linií kriminální zápletky. Poměrně slibný a originální námět je však ve scénáři degradován na plytkou a scestnou studii charakterů, že si jím i tak zanícený filmař jako Sequens (o mrtvých jen dobře), pod sebou podřízl větev. Odnesla to plejáda výborných herců, kteří odvedli jen rozpačité výkony. Nestane se každý den, že vám prolétne oknem svého bytu kolem hlavy kulka, ale podezřívat z útoku všechny kamarády, svého syna a snad i matku Theresu a Medvídka Pú, to je sotva k uvěření. Tohle všechno vím, ale jedno nevím: Co na tom filmu tedy je, že si ho občas s chutí pustím..?? ()
J. Sequens st., autor především vynikajícících filmů o HŘÍŠŃÁCÍCH si zde vzal odpočinkový čas. Měl na to právo. Major Zeman byla fuška. "30 případů majora Zemana" končil právě v tomhle období, takže každý pochopí, že když dostal možnost, tak natočil jen tak jako bokovku "Pokus o vraždu", a nedal si s tím moc práce, když na to neměl moc času. ()
Zvláštní, jak je tento film rozdílně hodnocen. Od dvou až po pět hvězdiček. Ironicky zde nějaký hodnotitel napsal "vrcholná forma Jiřího Sequense". To přeci ne. Ani ironicky, ani vážně. Jeho velmi dobře známé kriminální seriály (jeden bohužel politicky zdeformovaný) jsou svým způsobem mistrovská díla. Rozdílným způsobem. Tento film vůbec není špatný. Souhlasím, že je to spíš psychologické drama/krimi, než klasická detektivka. Ústřední melodie není špatná, ale je bohužel moc často použitá, a hlavně moc dlouze... Atmosféra filmu vynikající. Dost dialogů, ale pro vykreslení děje potřebných. Karel Höger výborně, ostatní defacto také, ale Jaromír Hanzlík mi tam také moc neseděl. ()
"A ta písnička se vám líbila, tati.. Neříkejte, že ne !!" Někdo má věnec vavřínový a někdo má věnec na rakvi.. A zkušený Sequens má smolíka, protože rozehrává krutopřísnou detektivku, z níž nakonec uhne.. A že je to neskutečně nabušená depka až do samotného konce, který však nakonec utne happyendem, já osobně jsem dost zklamaný.. Formálně ovšem famózní.. ()
Na kriminálku moc upovídané, na psychothriller málo nabité, snaha o gradaci děje dodává některým scénám až nadbytečnou emoční přeexponovanost. Díky hereckému obsazení se to ale celkem dá. Na rozdíl od jiných zde komentujících mně osobně se ústřední píseň líbí, faktem ale je, že po x-tém opakování jí začnete mít dost. ()
Zdařilý drama o podezíravosti a strachu... Přesný Karel Höger v hlavní roli popudlivého sobce, který se stává ještě popudlivějším, když mu někdo usiluje o život. ()
Jako tradičně ... škoda toho námětu. ()
Velice zdařilá detektivka se zajímavým rozuzlením. Excelentní výkony pana Hogera a Růžka ()
Na úvod svého komentáře musím říci, že film je žánrově špatně zařazen. Nejedná se o kriminálku, což pravděpodobně stojí za zdejším poněkud nespravedlivě nízkým hodnocením. Divák totiž očekává klasický detektivní příběh, tj. úvodní zločin, pátrání kriminalistů, sledování stop a závěrečné poirotovské odhalení. Ničeho z toho se mu nedostane, takže je pochopitelně zklamán. Já dle popisu očekávala detektivku také, nicméně záhy jsem pochopila, že jde o psychologický snímek a vrcholně jsem si jej užila. Navzdory své delší stopáži mne nenudil ani na chvíli. Film sleduje pozvolnou proměnu člověka, jemuž do života zasáhne pokus o vraždu, který vede ke ztrátě důvěry, postupně mění jeho pohled na okolí a ničí jeho (již dříve nepříliš funkční) vztahy. Hlavní hrdina se v životě chová mnohdy jako necitlivý až arogantní a sobecký jedinec, takže motiv by měli mnozí, a možná trochu i podle hesla ,, podle sebe soudím tebe" tak dotyčný začíná pochybovat o všech lidech okolo až na hranici naprosté paranoie. Jak děj postupuje a atmosféra houstne, divák tápe spolu s hlavním hrdinou. Chce ho zabít kolega z práce? Nebo snad jeho zištný syn? Či snad snacha? Přetvařuje se jeho švagrová? Stojí za vším synovec? Že by si s ním hrál jeho dobrácký a neustále nápomocný přítel? Nebo ho snad chce rafinovaně přivést k šílenství onen navenek lehkovážný policista, kterému prý kdysi operoval matku? Co když pátrá jen naoko a zdálky se baví? Je motivem touha po majetku, kariéře, či pomsta? Souvisí spolu kyanid a střelba, nebo jde jen o náhodu? Náhody přece neexistují. A patřila ta kulka vůbec jemu? Komentáře typu ,, zdlouhavý, černobílý, nudný, žádná akce, upovídaný, jen promluvy z denního života" apod. u tohoto i jiných starších filmů nevypovídají ani tolik o kvalitě daného snímku, jako spíše o současné době a ,, kvalitě" filmů, na nichž poslední generace vyrůstala. Mně osobně tedy stačí ,, pouze" dobrý příběh, smysluplné dialogy, skvělé herecké výkony, a klidně se pak spokojím se statickou kamerou a nulovými efekty. Kvalita tohoto filmu nespočívá totiž jen ve vynikajícím výkonu Karla Högera i všech zdejších aktérů, kteří mu sekundují více než zdatně, ale je výborný rovněž svým scénářem a režií. Pod navenek obyčejným povrchem je vcelku promyšlený, je velmi dobře vystavěn, úmyslně drobnými detaily vyvolává pochybnosti a napětí i v divákovi, stačí nevinná věta některé postavy (to jsou ty promluvy z běžného života) či banální akce (vážně zlobí Brejchovou spojka?), aby vyvolaly podezření. Jediná má výtka směřuje k pasážím s písní, které jsou rušivé a svou délkou otravné, navzdory tomu, že odzpívána je dobře a má i jistý význam. Prostě všeho moc škodí. Rozuzlení je možná pro někoho lehce očekávatelné, pro jiného překvapivé, svou prostotou však tvoří dokonalý kontrast k celému předchozímu vypjatému ději. Samotný závěr je dobrý, také bych jej asi ráda viděla se všemi postavami, zároveň si ale uvědomuji, že by to tu pointu na konci příliš rozmělnilo a nevhodně natáhlo. Vizuální stránka pěkná, vedle moderní nemocnice a panelákového sídliště většinu času malostranská zákoutí, Kampa, interiéry zdejších bytů s klenutými stropy a starožitným nábytkem. Navíc prakticky totální absence nějaké agitky či ideologie. Pro mne jde tedy o jeden z nejlepších psychologických snímků, který jsem za poslední dobu viděla. Kam se většina dnešních tzv. psychologických filmů hrabe. Kéž bychom uměli takto točit i dnes. () (méně) (více)