Divoké včely

Mladý kája žije kdesi na zapadlé vesničce - přes den pracuje s tlupou starejch ženskejch v lese a (asi proto) miluje prodavačku z místního krámku, Božku (Táňa Vilhelmová). Ta ale radši než s kapku omezeným Kájou randí s Laďou (Pavel Liška) - už jen proto, že ten má motorku? Vše se ale mění, když se do vesnice vrací Kájův brácha Petr, který místními vztahy pěkně zamíchá ... Slámův hořký pohled do života na zapadlé vesnici (zapomeňte na úsměvné filmu typu Vesničko má středisková, apod). V hlavní roli Zdeněk Raušar, jehož herecký projev (resp neherecký) dodává filmu velkou dávku autentičnosti podporovaný Táňou Vilhelmovou a Pavlem Liškou. Pokud se film bude hrát jako sonda do života lidí na zapadlé vesnici, tak ok - jinak ale dost těžká nuda... (03.07.2008)

V takovym hnusnym buranově bych teda nechtěl bydlet. Takhle extrémně odporný prostředí jsem snad neviděl ani v post-apokalyptickejch filmech. To se Slámovi povedlo. Zbytek filmu se mu už moc nepoved. Děj se plácá tak nějak od ničeho k ničemu, většinu času tam akorát někdo chlastá zelenou nebo mele kraviny. Mam pocit, že Sláma se pokusil natočit něco mezi Kurvahošigutntag a Hoří, má panenko a výsledek je blbost. Moc tomu nepřidá ani obsazení (ne)herců, protože většina z nich působí dojmem, že se k natáčení připletli omylem. Asi nemusim ani dodávat, že Liška tradičně hraje idiota. I když oni v tom filmu skoro všichni vypadaj jak idioti. Dobrej byl snad akorát Dušek, ale asi budu mít teď noční můry z pohledu na jeho obnaženýho pinďoura. 35% (16.05.2010)

Byl jsem mile překvapen, od naší domácí tvorby bych takovýto "postřeh" ze zapádákova nečekal. Působí autenticky, chvílemi vtipně, jindy traumaticky. Osobně jsem si zalíbil zobrazení této vesnice i všech postav. Možná, že neherci se někomu nelíbili, ale mě spolu s výbornými herci vytvořili krásné autentické prostředí. Příběh má své nedostatky a film svá hluchá místa, přesto mohu jen říct - jen tak dál, pane Sláma (11.02.2004)

To, co je sociální a společenský genius loci malé zapadlé vesničky proti významu Prahy, je Slámou nabitá víska plná bílých i černějších nul oproti malé zapadlé vesničce. Divoké včely jsou však i "formanovsky" krásné a přesto originální. Tím nemyslím ani tak politovánihodným ubožákem Michaelem Jacksonem Liškou (za pět *), ale uvěřitelnou poetikou přirozenosti, zakrnělých křídel zahnízděných neschopných nešťastníků, kteří zde zažívají své "malé", leč vážné každodenní radosti i starosti během svého přežívání na cestě odnikud nikam. (07.12.2006)

Ten, kdo žil alespoň chvíli mimo satelitní městečko v nějaké české vesnici, cítí a ví, že Bohdan Sláma ve svém celovečerním debutu nepodvádí, ani nelže. Jeho film je tak autentický, že jsem ve svém okolí při jeho prvním zhlédnutí byl schopen identifikovat téměř všechny postavy z něj. Je to sice mírně stylizovaný, ale velmi realistický obrázek zapadlého a polozapomenutého světa, o kterém si lidé z Prahy myslí, že už ho dávno odnesl čas. Je pravda, že je to obraz posunutý tak do data vzniku tohoto snímku, dnes již se situace hodně mění, ale zajeďte si někdy na hasičský ples někam do Sudet či navštivte třeba jen na pár hodin takový Květušín na hranicích vojenského pásma Boletice...a náhle budou kolem vás chodit postavy z této trpké komedie. Nedějovost je záměrným tvůrčím prvkem, jelikož přesně odráží zakonzervované bezčasí zobrazovaného prostředí. Sláma navíc exponuje panoptikum postav, většina z nich je sociálně či existenčně handicapovaná, jediné, co je spojuje, je silná síť sociálních vazeb, které také určují pevnou společenskou roli. Výčet je skutečně přesný - ten, který dokázal z daných poměrů odejít (Marek Daniel), arogantní sebestředný macho (geniální Jaroslav Dušek, v té době ještě na mediální vlně), vesnický frája, který se vyzná, umí se otáčet a má před sebou zajištěnou budoucnost (dokonalý Pavel Liška), nepraktický a ve svém konání směšný zhrzený intelektuál - ,,zapadlý vlastenec" (Cyril Drozda), mladá pohledná, ale dosud svobodná matka (Vanda Hybnerová), neustále vitální a rázná postarší dáma atd. atd. Co odlišuje Slámův vynikající a popisný debut od podobně tematicky usazených lidových komedií Troškových? Především upřímnost, neokázalost, syrovost, doslova antikomerčnost... Tam, kde chce Troška především populisticky bavit své publikum, tam se Bohdan Sláma snaží cosi popsat, na cosi poukázat, zachytit genia loci, vydat svědectví... To samé dělali režiséři české nové vlny, zvláště pak Miloš Forman, který, stejně jako Sláma, jako místo, kde se nejlépe zobrazí vesnické charaktery (tedy dojde k dějové katastrofě), vnímá taneční zábavu (potažmo tedy hasičský ples). Sláma ji inicioval dokonale (to stejné zopakoval později i ve Venkovském učiteli) a je to, podobně jako v Hoří, má panenko, umělecký i dějový vrchol filmu. Pod rouškou zábavy se něco pozvolna mění...i když možná vlastně ani ne... Nehledě na to - taneční ,,číslo" lokálního Majkla (dostávající rychlým vývojem děje úplně nové konotace) je skutečně silným obrazem... Tak kdyby už nic jiného, tak jsou Divoké včely v tuzemsku filmem s tím nejoriginálnějším hudebním doprovodem - kde jinde zaslechnete slovenské lumeny Tornádo Lou či neodolatelnou coververzi Hlavsových Muchomůrek od zábavové kapely Pohodovka?:-) Podobné filmy: Indiánské léto, Mistři, Hoří, má panenko, Venkovský učitel, Utrpení mladého Boháčka, Intimní osvětlení, Dým bramborové natě (16.11.2006)