Pražákům, těm je hej

V první řadě musím napsat, že nejsem fanouškem ani obdivovatelem Pražského výběru (i když jako člověk, který období své puberty doslova prožil posloucháním a objevováním československé hudby spřed r. 1989, tvorbu PV a Michaela Kocába z 80. let poměrně dobře znám). Přesto mne tenhle film velice bavil od počátku, zejména svou neotřelou formou hraného dokumentu s experimentální režií míchající skutečnost s fiktivními výjevy (leč mnohdy až bizardními). Velice jsem ocenil zejména dialógy mezi Kocábem a Pavlíčkem, kde si vyříkávají, že Pavlíček v době zákazu Výběru se odhodlal skládat pro "konkurenční" kapelu Stromboli, zatímco Kocáb se začal věnovat filmové a scénické hudbě, přičemž vizuální pozadí u dialogů se postupně proměňuje z dokumentárních záběrů v šatně na umělecky stylizovanou scénku, kde se slavní hudebníci válejí a mlátí v bahně! Podobně vynikající a originální byly též snové výjevy Viléma Čoka během jízdy sanitkou. Celkově ve filmu dodýchává typická atmosféra "perestrojkových" filmů z konce 80. let: tu mi to připomnělo Nejistou sezónu (nápadem zachytit ve filmu vlastní trable s režimem ohledně zákazů a cenzury umělecké činnosti), jindy Pražskou pětku (experimentální videoklipy), při scénách s Miloslavem Štibichem coby šéfujícím soudruhem vystupujícím proti činnosti "úpadkových" umělců zase Kopytem sem, kopytem tam (kde velice podobnou roli ztvárnil Josef Kobr)...                      . . .       Ke všemu zajímavému malý bonus na závěr po titulcích: Frank Zappa! Jeho jméno jsem znal dosud jen z doslechu, vím, že to byl slavný rockový hudebník v Americe. Ovšem jako takového svérázného štamgasta s knírkem, zpívajícího v hospodě s pívkem v ruce, s undergroundovou kapelou a pro československý film(!!) k tomu jsem si ho opravdu nikdy nepředstavoval. Poté, co jsem více méně ve vážnější náladě se zaujetím hodinu a půl sledoval místy poměrně temný film o undergroundové kapele za socialismu, závěrečná pětiminutová tečka se speciálním zahraničním hostem mne velice příjemně rozesmála. Celkově tedy nemůžu být nespokojen, ani přesto, že některé písně z filmu se mi moc nelíbily. (75%) (08.06.2019)

Tak rozhodně je potřeba znát a mít v oblibě Pražský výběr. A pro takového diváka je to perfektní podívaná. Monstrózní nebo spíš velkolepě pompézní vystoupení této kapely a nejlepší songy. "Tatrman tatrman ahAÁ", "na václavskym Václaváku" nebo "a tak jsem se prošeelllll po Maimi bííííč....a co sem tam viděllll z toho sem byl pryč" :-) Rozhodně na svou dobu 100% underground, zvlášť když to byla "politicky nekorektní" skupina a zákaz jim podle jejich slov trošku prospěl, i když také pomohl k rozkolu v kapele. Jelikož je film natočen čerstvě po tzv. revoluci 89, jde hlavně o drsný pohled na politickou cenzuru, v tomto případě samozřejmě humorně nadnesenou. Také naprosto otevřená zpověď o osobních problémech v kapele a v podstatě o jejim konci. Zábava, dobrá hudba a experimentální režie. (22.04.2012)

Tohle dílo mi úplně uniklo. Vyplatí se k období 1989-1990 vracet, protože to je jedna perla vedle druhé. Tento snímek bych s klidem zařadil vedle kultovního Kouře. Samozřejmě tento je více experimentální a tedy méně stravitelný pro běžné obecenstvo. Ale jako introspektiva do mysli zakázaného umělce je to asi nejlépe zpracované co jsem doposud viděl. Navíc pomocí experimentálních filmových technik, a často pomocí vypravěče mluvícího díky zvukovému efektu z hloubi myšlenek, to provedení poskytuje jedinečný audiovizuální zážitek. Nějaký Pelíšky nebo Pupendo nejdou zdaleka tak do hloubky a nedokážou navodit ten autentický pocit. Já jsem ani nevěděl že PV byl tak dlouhou dobu zakázaný, ale je evidentní, že soudruhům se těmi zákazy podařilo rozbít a eliminovat asi nejlepší rockové uskupení celé jedné generace. Protože co všechno mohlo vzniknout kdyby mohli normálně hrát??? Proč to bylo zakázaný, když ta hudba i texty byly zcela evidentně apolitické? Právě proto, že hudba svou neukotveností a nesystematičností vystupovala nepřímo proti socialistéckému systému, pobízela k vystoupení z řady, k neposlouchání autorit o tom co bychom měli dělat a co je pro nás dobré, a podněcovala k žití si po svém.. Primárně to bylo samozřejmě vydovádění se na živém koncertě. Ještě jedna pochvala, často se mi nepodařilo rozluštit, jestli je daná sekvence sehraná, anebo dokumentárně zaznamenaná realita. (02.04.2021)

Stylizované vzpomínky na osmdesátá léta vhodné pro fanoušky Pražského výběru a milovníky dadaismu. 1) Film je složen z desítky sympatických songů proložených více či méně vtipnými promluvami protagonistů. 2) 30letému Davidu Kollerovi v hrané roli bubeníka, 29letému Vilému Čokovi i 24leté Lucii Bílé to slušelo. 3) Trochu mi vadí nedostatek odstupu a nadhledu, zvláště při srovnání s podobně zaměřeným o tři roky starším cimrmanovským snímkem Nejistá sezóna. (13.02.2014)

Vynikající stylizovaný hraný dokument o nejlepší české oficiální rockové skupině všech dob (jestli si myslíte, že je to Olympic, uberte několik hvězdiček z hodnocení...a jděte se klouzat :-)). Trochu jako konzerva doby s bizarnostmi typu ,,schvalující soudruh", experimenty v podobě průvodce a glosátora Ropotáma, téměř kompletní českou hereckou špičkou, Frankem Zappou na mejdanu s Výběrem, několika vrcholy (dialog Pavlíčka s Kocábem při souboji v bahně, již zmiňovaný Zappa, koncertem v Lucerně...), Luckou Bílou coby hvězdičkou nickou a popisem dlouholeté partnerské hudební spolupráce coby několikaletého manželství... WOW! Nemáme moc lepších hudebních filmů... (11.07.2007)