Discopříběh

Jedna z mála teen komedií, které se mi opravdu líbí. Příběh je takový "ze života" sídlištní mládeže, jenže tady ta mládež ještě přeci jen není tak úplně ztracená, jako ve skutečnosti. Nechutnosti tam nejsou vůbec žádný, i když semtam něco je trochu přehnaný (běh po náměstí třeba). Navíc je příjemný, že to není hlavně a především o sexu (jako v nových teen komediích ala Prcičky), že ze sexu a pití a podobně tam není vytvořen hlavní životní důvod mladých lidí. Osobně doufám, že Prcičky a jim podobné balasty jsou jen extrémním výstřelkem, který nemá se skutečností nic společného (a pravděpodobně se bohužel velice mýlím). Hudba Michala Davida jistě není můj milovaný Frankieboy, ale přesto se mi v tomhle filmu líbila a hodně dlouho jsem si myslel, že to mladej Hrušínskej skutečně zpívá sám a to je zase tím, že on to zpívání skvěle předstírá. Jelikož film se soustředí hlavně kolem Jirky, jeho otce a pak taky trochu té dívčiny Jitky, ostatní postavy jsou prostě jen figurky do počtu. Ale tihle dva, respektive tři, byli i dobře zahraný. Kritizovat dnes tenhle film je myslím hlavně otázkou módy, protože když to bylo nový, miloval to každej kolem těch dvaceti (a je celkem jedno, co dnes tvrdí). (26.11.2006)

Vím, že na určitou sortu populace účinkuje hudba i osoba Michala Davida jako dávidlo, chápu taky proč, ale taky vím, že jsou to mnohdy jen rádoby intelektuální pozéři. A beze studu se přiznám, že tenhle film, kterej jsem dosud viděl jen jednou v televizi ještě za ČSSR, a podruhý až nedávno kvůli přítelce (byla na něj zvědavá), mě hodně příjemně překvapil. Nejenom, že na české poměry je v něm minimum "úsměvnosti", "laskavé hřejivosti", nebo podobnýho humáče, naprostá většina jeho postav se navíc chová i mluví tak věrohodně a realisticky, až jsem čuměl. Jen ten Potměšil svýho nervního rtuťovitýho fotra dost přehrává, ale zase se mi líbilo, že je to takovej ten správnej panelákovej dělňas v tílku a trenkách a bral jsem to. Nejvíc mě ovšem udivilo, jak je děj filmu na dobu jeho vzniku absolutně apolitický. Ani slovo o socialismu, ani stopa po nějakém "nenápadném" ideologickém manipulování s divákem, naopak polovina děje jede ve stylu "západních" hudebních videoklipů, tehdejší mládež je zobrazena překvapivě nesocialisticky až rebelsky, mezi její hlavní zájmy patří vymetání hospod a diskoték, a čerta starýho jim záleží na socialismu a přátelství s SSSR, potažmo na škole nebo učňáku. Davidovy texty se sice nesou v takovém tom trochu otravném huráoptimistickém duchu, ten však nesouvisí s režimem, ale s věkem hlavních hrdinů. Je s podivem, že do toho soudruzi Soukupovi nekafrali, nechali ho něco takového natočit a ještě to poslali do kin i do televize. Jo a taky je to v dnešní době, kdy frčí sedmdesátkový a osmdesátkový retro, parádní kousek do mozaiky, ty záběry z plzeňských ulic byly senzační, škoda že se netočilo v Praze, to bych zavzpomínal ještě intenzivněji. (18.08.2022)

Tak tenhle film nedokážu popsat jiným slovem než SRAČKA!!! Omlouvám se, ale jinak to nešlo :-) Scénář je naprosto ubohý..jestli chtěli tvůrci oslovit mladou generaci, tak se jim to krajně nepovedlo!! Rudolf nejml. se jen přiživuje na slávě svých předků, ale sám není hercem ani v nejmenším. Líp by to odehrál kdejaký výrostek z ulice!!! A hudebníka jménem Michal David, který zpívá jako když si sedí na varlatech opravdu, ale opravdu nesnáším!!!!!! (05.01.2006)

Příšerná hrůznost, která by v jiné době zajistila autorům zpestření zbytku života v nějakém exotickém rekreačním zařízení. Dobová hříčka o trablech malého kominíčka, pyšné krásky, hloupé, leč dobré kadeřnice, a další řady svérázných figurek, především z řad dělného lidu. Vše je protkáno líbivými popěvky mistra Davida, superhvězdy disconevkusu, který zaplevelil českou hudbu svým "dílem" na dlouhá léta. Hnůj (30.08.2010)

Jedno z největších guilty pleasure mnoha Plzeňáků, kteří zažili osmdesátá léta (nebo aspoň jejich dozvuky), či spíše kteří v nich dospívali. Zanedlouho po něm pravděpodobně neštěkne ani pes, nicméně určitou dobovou atmosféru mu upřít nelze, stejně jako se nelze netěšit z vidiny míst, která téměř denně navštěvujete. Potměšil jako fotr boží! (31.12.2006)