Discopříběh 2

Důkaz že Michal David je dobrý zpěvák jsme zjistili už v díle prvním, takže zde už k žádnému dalšímu nemilému překvapení nedojde. Celý tenhle blábol pro "mladé" nakonec trochu zachranujě Ladislav Potměšil, ale ve scénáři pro něj bylo nachystáno pár nepěkných až trapných situací. Takže suma sumárum je to stejné jako jednička - prostě vrchol nevkusu. (25.07.2003)

Scénář působil poněkud méně uvěřitelně, jak kdyby ho Soukup po tmě šil horkou jehlou. Potměšilovu podrážděnost zcela chápu, muselo mu bejt jasný, že ten protivnej Hrušínskej nejml. nemůže bejt jeho syn, páč si nebyli vůbec podobní. Ten, kterému prýští nevyčerpatelná energie z každého póru, přeci nemůže zrodit někoho, kdo působí, jak kdyby ho pomocí černý magie vyzvedli z hrobu, kde už pěkných pár let odpočíval, a kdo místo báječný cesty kolem světa si radši zvolí cestu do a z práce a život v jednom bytě s tchyní. (10.11.2016)

Krásná česká osmdesátá léta, čas   dospívání a písničky v oné době   populárního zpěváka Michala Davida se ve volném pokračování etud otce a syna Horáčkových skromně přelila do počátku let devadesátých. Role se však tentokrát obrátily. Mladý Jirka se už usadil, avšak jeho otce postihla druhá míza. A tak vznikla nádherná ukázka situace, když si muž mezi čtyřicítkou a padesátkou nechce připustit, že stárne a naopak si chce dokázat, že má ještě plno sil na rozdávání. Hudební  film Jaroslava Soukupa se nese ve stejném duchu jako předchozí a nutno podotknout, že se oba filmové díly vzájemně doplňují a ani dnes nepřestávají   bavit. Punc nostalgie září z každičkého   záběru, avšak zásluha je, kromě   režiséra, především Ladislava Potměšila v   roli ovdovělého otce, se kterým to, stejně jako dříve s jeho synem,  pořádně zamávalo. Opět je vidět jak si roli užíval do sytosti. Jedná se o naprosto   nepřekonatelný film ve všech svých aspektech. A vlastně se v české kinematografii jedná o jediný snímek s takovým tématem, Takže se nechme unášet humornými i trapnými situacemi, jak se zpívá v jedné písničce, když tátové blbnou. Něco takového se již natočit nepovede. (14.06.2021)

Druhý Discopríbeh postráda všetko to čo robilo jednotku jednotkou. Z nevyrovnaného tínedžera je nagelovaný frajer, ktorý sa oženil s tou najväčšou šedou myškou mesta Plzeň a najväčší priestor sa dostáva jeho otcovi, prechádzajúceho druhou pubertou. Uveriteľnosť definitívne prepúšťa štafetu rozprávkovému priebehu s trápnymi eskapádami otca akého niekdajší rešpekt dočista zmizol. Už ani ten David a jeho príspevky na objednávku nestoja za moc. Nie náhodou som sa dostal k pokračovaniu prvýkrát až po rokoch, televízie ho úspešne a musím uznať, že zaslúžene obchádzali. (19.01.2015)

Jak mám první Discopříběh rád, tohle bylo docela hrůzné pokračování. Ne až tak extrémně špatné, jako v případě Decibelů lásky, ale prostě nedobré. Navázání na předešlý díl sice zajímavé, úvodní honička za náklaďákem povedená, ale zbytek šel defakto ve stejných šlépějích, jako jednička, jen s tím rozdílem, že kromě Potměšila zde všichni působili skoro až zhuleně (na druhou stranu, díkybohu, že on byl tou hlavní postavou a celé to držel nad pomyslnou vodou příšernosti). Málokterá situace dávala smysl, divně na sebe navazovaly, občas to blýsklo nějakým dobrým humorem, ale teda, hodně velký propad oproti skvělé jedničce. A ta hudební čísla? Příšerná. Kdykoliv se objevil Hrušínského ksicht se špatným playbackem, musel jsem se otřást. Velmi podprůměrné, ale nebudu až zase tak zlý. 35% (04.09.2017)