Takoví normální zabijáci

Parádní Tarantinův scénář, fanatický výkony Woodyho a Toma Lee Jonese, Dokonalej střh a režie. Stylová jízda která nemá jediný hluchý místo a na kterou se můžu koukat pořád dokola. DVD navíc obsahuje spoustu vystřiženejch scén, který podle Stonea brzdily tempo filmu a proto je nakonec do finální verze neumístil. To je ovšem škoda, protože např. brutální masakr během soudního přelíčení je fakt povedenej. Mezi bonusama je i alternativní zakončení filmu. Jediná věc co mi na jinak nabitym DVD trochu chybí je českej dabing. (20.08.2007)

V roku 1994 natočil americký režisér Oliver Stone film "Takí normálni zabijaci" (Natural Born Killers). Tento snímok nesie jeho charakteristický, tak trocha psychedelický, rukopis. Mne sa práca tohto filmára vždy páčila, a i tento titul som si obľúbil. Je to zvrátená, krvavá romanca mileneckého páru, ktorý sa vydá na sebedeštrukčnú vražednú púť. Mickey a Mallory sa utrhli z reťaze a vyhlásili vojnu celému svetu. Postavili sa proti všetkým. Stali sa z nich "Takí normálni zabijaci". Filmársky je to veľmi nápadité a profesionálne zvládnuté. Nie je to žiadna tuctová mainstreamová záležitosť pre popcornové publikum. Je to krimi killer dráma, ktorá má pekelne čiernu dušu. Perfektné je aj herecké obsadenie hlavných úloh. Woody Harrelson a Juliette Lewis to zahrali geniálne. Výborne im to spolu ladilo. **** (29.01.2024)

Podle mého trochu nepochopený film. Srovnávaný s tarantinovkami, přestože nejde o "pravdivou romanci" ale o zběsilou satiru na současný mediální prostor. Za mořem odmítaný jako oslava násilí, a přitom zjevně agituje za "vyhnání démonů" a harmonickou rodinu. Líbí se mi, že Stone použil tak zběsilé vyjadřovací prostředky, jaké si téma žádá. (07.12.2006)

Quentin Tarantino: „I hate that f-----g movie. If you like my stuff, don't watch that movie.“ Stone len využíva toho, že postmoderná éra stiera nielen hranice medzi vysokým a nízkym, ale i dobrým a zlým, a navráva si, že nikto nemôže nazvať jeho film sračkou. Ale môže. Pretože všetky tie pokusy o mediálnu satiru a spoločenskú reflexiu sú povrchné a plytké. Pretože štýl robí z filmu totožný produkt, aký kritizuje. Ak si ho človek užíva, znamená to, že využíva totožných postupov pre svoj divácky úspech. Navyše je tá prepálená eklektická forma neuveriteľne otravná, trápna a nudná (druhá polovica je na tom o kúsok lepšie). (01.10.2013)

Je to prostě satira, krutá a brutální, znepokojující a pobuřující, exituje, je. Také chápu, že někteří méně chápaví jedinci se budou vyžívat jen v násilí, kterým film hýří stejně jako barevnými přechody a střihy. Stone vzal psychedelično z opusu Doors (taky jeden fetiš ve formě indiána), smíchal to s akcí z Čety, s fragmenty námětu Quentina Tarrantina (také zcela chápu, proč právě on prohlásil, že Stone mu to pěkně pohnojil), zamíchal do toho manipulativnost médií, zvrhlou konzumní kulturu, přisypal pseudodokument, sitcom a reality show (v té době u nás téměř neznámý element). Vzniklo z toho ojedinělé postmoderní dílo. Vemte si třeba Pulp Fiction, co má sdělovat? Přiznejte si, že se bavíte a příliš nepřemýšlíte nad sdělením či poselstvím. U TNZ je tomu jinak, usměv totiž mrzne na tváři a vy přemýšlíte proč ... jaký je smysl toho všeho řádění? Možná vám dojde, co tím chtěl tvůrce říct, možná také ne. Možná jen vidíte násilí a brutalitu, která natolik šokuje nebo přitahuje (to je zcela individuální). Ale potom by byla docela nutná diskuze o to, co víc škodí. Zda odlehčený násilný apolitický bijásek Pulp Fiction nebo politicky-satirický Stone! TOO MUCH TV! (04.03.2005)