Jedna ruka netleská

Dosť veľká podivnosť, od ktorej sa vzhľadom na kultovosť Ondríčkových Samotárov asi priveľa očakávalo. Celkom som sa na film tešil, ale po jeho skončení som bol v zvláštnom pomykove, asi ako väčšina divákov. Bolo to dobré, ale skrátka to nesplnilo celkom očakávania. No a na druhý deň som už ani nevedel, že som to videl a o čom to bolo. Takže sa už ani nemôžem vyjadrovať k deji. (11.01.2013)

Jak tak pročítám zdejší komentáře tak zjišťuju, že většina uživatelů si z filmu stejně většinou pamatuje jen Trojanův "hitlerovský" výstup a pár slušných gagů typu: "A neměl byste si tam dát nit?". Jinak je to celé vlastně o ničem, scénaristicky prázdné a na můj vkus i poněkud ujeté. K čemu mi pak je, že je to dobře natočené a výborně zahrané, když mě to vlastně nudí. Takže buď jsem něco přehlédl nebo mi něco uniklo a nebo skutečně pan Ondříček ani sám pořádně nevěděl, co vlastně chtěl natočit. Pravda, začátek tak špatný nebyl, ale od okamžiku, kdy Standa poprvé opustil vězení, už to šlo jenom z kopce. (31.08.2008)

Mimořádná linka Praha - Berlín - Tokio, na palubě samí loseři, psychouši a podivíni, kapitán Ondříček pilotuje podle letového plánu střídajícího světle černé momenty se samoúčelností a rozpaky a uličkou vrávorá stevard Macháček, jenž jako retardovaná, zhulená a mimo normální kmitočet se pohybující postava patří mezi největší klišé českého porevolučního filmu. Když má v člověk při podobných dílech zapomenout na prostoduchost zápletky, musí ho válcovat situační gagy, vypointované dialogy a možná i nějaký přesah, ale tady všechno působí tak prvoplánově, že Bodie s Doylem, führer Trojan a Hanča Zagorová spásu nepřinesou.. (10.01.2018)

„SEJDEME SE ZA DESET MINUT.“ … „ALE JÁ NEMÁM HODINKY.“ … „DOBŘE, TAK ZA PATNÁCT.“ /// Možná nejšílenější (porevoluční) českej film, kterej ukazuje, že jíst lidi není správný. Ondříčkovo-Macháčkova exhibice, která se nevokouká. /// NĚKOLIK DŮVODŮ, PROČ MÁ SMYSL FILM VIDĚT: 1.) V devětadevadesátým jsem dělal jeden kšeft. 2.) Zjistím, že z Honzy Třísky by nebyl dobrej zpěvák (a že jednou rukou nezatleskám – a když, tak blbě!). /// PŘÍBĚH *** HUMOR *** AKCE ne NAPĚTÍ ne (04.02.2016)

Tenhle typ českých filmů má dvě slabiny. První je, že se v něm hrají stále stejní lidé stále stejné postavy. Druhý je děravý scénář, který funguje dobře jako sled skečů, ale už hůř jako celovečerní film s nějak postaveným příběhem. Neříkám, že jsem se místy nebavil, ale mohlo z toho být něco lepšího. Když nad tím tak přemýšlím, tenhle komentář můžu fakt postovat dokola asi k deseti filmům, kde se motají lidi z Dejvického divadla. (21.07.2021)