Režie:
Ivo TomanScénář:
Vladimír KalinaKamera:
Josef IllíkHudba:
Jiří ŠustHrají:
Zdzisław Mrożewski, Karel Höger, Bohumil Šmída, Norbert Christian, Wilhelm Koch-Hooge, Wanda Spinka, Józef Kostecki, Radovan Lukavský, Fred Düren (více)Obsahy(1)
V německém zajateckém táboře se za druhé světové války odehrává příběh západních generálů, ubytovaných v relativním pohodlí, zatímco obyčejní vojáci živoří v mrazu a nepohodě. Vysocí důstojníci dbají jen své pochybné cti, na osudech podřízených jim nezáleží - však také i hladovku, kterou vyhlásí na protest proti chystané popravě nevinných zajatců, drží čistě formálně a jen s vidinou budoucích zásluh. A imperiální povýšenost je jednou sblíží i s jejich nynějšími vězniteli - takové je poselství této agitační válečné historky, která měla ukazovat prohnilost anglo-americké generality... (oficiální text distributora)
(více)Recenze (26)
Zajímavě zpracovaný námět o nadřazenosti někerých lidí. Vůbec v tom nevidím zákeřný komunistický plivání a uražení západního důstojnickýho sboru, ale prostou realitu dané doby. V americké, ale zejména britské armádě byla po staletí zakořeněná neomezená moc důstojníckého sboru nad kmány. Do důstojníckeho klubu němel obyčejnýá voják ani poddůstojník za žádných okolností přístup, pokud ovšem nebyl zaměstnán jako posluhovač. Obyčejný voják byl prostě jenom potravou pro kanóny. Stejně tomu ale tak bylo i v německé a jiných armádách. Tento snímek je samozřejmě ovlivněn dobou vzniku, ale to v zásadě nesnižuje jeho kvalitu a vypovídací schopnost. hodnotím 3,5. ()
Možná ten film měl v době svého vzniku ze sebou nějakou politickou objednávku, ale rozhodně nedopadl špatně. Zajímavé drama ze zajateckého prostředí o vztazích vítězů a poražených, generálů a mužstva a důstojníků samotných. Rozhodně není povrchní ani hloupé. V kontextu toho, že bylo natočeno v Československu v roce 1962, je velmi zdařilé. Někdy trošku ztrácí tempo, na druhou stranu má zase výtečnou výpravu. ()
Zdejší hodnocení jsem absolutně nechápal. Pak přišel všemi zmiňovaný konec a já si říkal, že i přes ten jasně propagandistický tón je to pořád slušné. To jsem ale netušil, že mě čeká ještě dovětek, který je tak debilní, že si ho tam snad muselo dopsat politbyro. To byla opravdu nepěkná tečka za tímto filmem. 60% ()
"Věříte v předem prohrané bitvy?" "Věřím v logiku." Film, který mohl být struhující, kdyby ho natočil někdo jiný a bez omezení. Hledám nějaký důvod, proč film vidět. Snad jen jako doplnění naší československé tvorby. Chybí vnitřní napětí. Příběh se odehrává někde na pozadí, jako by se nás ani netýkal, Marně čekám, kdy vystoupí nějaká tažná postava z davu, kdy mě uzemní dramatické vyvrcholení. Ale celý film se odvine tak nějak mimoděk a než se nadějete, je konec. Přitom dialogy jsou dobré, film má téma i příběh, jsou tam zajímavé figury. Ale jako celek to na mě bohužel nefunguje. Škoda. ()
100 generálů drží hladovku za záchranu deseti vojáků. První generál umírá. „A opravdu se nedá nic dělat?“ Doktor přemýšlí, napětí roste: „Existuje jedno řešení. Musí se…. najíst.“ Generálové nejsou žádní blbci: „V Indii jsme postavili stovky nemocnic.“ – všichni si přijdou pro očkování zdarma. „Věříte na předem prohrané bitvy?“ – přiznaná pravda. „Naučili jsme se přinášet národu oběti.“ – na generálský flek muselo padnout hodně obětí. „Vskutku nadlidské oběti.“ – a vokounovi skoro vypadnou voči. „Kůň pana poručíka už čtvrtý den nežere.“ – taky hladovka. To je asi jediná souvislost s předchozím dějem. „Do Anglie se Hitler nikdy nedostane.“ – admirál zná scénář. Tam někomu stále zvoní mobil?? Naštěstí nemusíme sledovat osudy všech papalášů. Dobrá muzika z plechových barelů. Zednářská symbolika: 0:21 – svastika (= Polárka - Velký vůz jaro, léto, podzim, zima); 04:31, 14:13 – železný kříž; 06:19, 1:26:04 – pěkný zednářský pozdrav; 32:38 – V-sign ()
Zajímavosti (3)
- Bohumil Šmída vzpomíná: „Scéna před Crawfordovou rakví se natáčela v kostele v Resslově ulici. Do otevřené rakve si lehl komparzista, převlečený za amerického kapitána. Záběry nebyly ani inscenačně, ani světelně jednoduché a točily se prakticky celý den. Dopoledne byl ten člověk samá legrace, lezl do rakve málem jako do postele, vykládal odtud anekdoty a poobědval tam i dvě housky se salámem. Ke čtvrté odpoledne, kdy jsem znovu, snad podesáté klekal před rakví, se mi najednou zdálo, že milý Crawford je nějaký pobledlý. Ptal jsem se ho, jestli mu něco nechybí. Trochu se povytáhl, přidržel se okrajů černé rakve a nevesele odpověděl: ‚Víte, pane Šmída, mně už to nějak leze na mozek, já bych chtěl z tý rakve ven. Vy mi to možná nebude věřit, ale vono je to fakt divný, když v tom ležíte celej den!‘ Režisér Toman natočil proto jen krátký pohled na vnitřek rakve a pak už byla kamera nařízena bez přestání na Attwodův dialog s italskými partyzány, stojícími opodál.“ (Ganglion)
- Filmovanie prebiehalo v Prahe - časť Zbraslav, vo vtedajšej Nemeckej demokratickej republike - v mestách Warnemuende a Koenigstein a v Juhoslávii - v Rovinji. (dyfur)
- Bohumila Šmídu (generál Attwood) namluvil Felix le Breux. Zahraniční herci byli předabováni následovně: Zdzisław Mrożewski (generál Gordon) Jaroslavem Raušerem, Norbert Christian (generál Grémillom) Václavem Voskou, Wilhelm Koch-Hooge (generál von Hoppe) Ladislavem Boháčem, Wanda Spinka (barmanka) Janou Dítětovou, Józef Kostecki (MUDr. Lorenz) Vladimírem Rážem, Fred Düren (seržant Vannier) Josefem Langmilerem, Egidio Bonanno (italský partyzán) Zdeňkem Dítětem, Vera Čukić (italská dívka) Blankou Bohdanovou, Jürgen Frohriep (německý námořník) Bohumilem Švarcem st. (ilclassico)
Reklama