Pražské noci

Skladatel Jak Klusák (autor hudby k povídce Chlebové střevíčky - v novoklasickém duchu, z mého pohledu vyhraněnější než typický Liškův rukopis ve zbývajícm materiálu) coby konkurenční rabín vůči Löwovi Josefa Bláhy v patřičně temné kabalistické Brdečkově povídce byl silně autentický (v rozhodně nejlepším zpracování rudolfinského námětu). Druhé dvě historizující povídky byly více rokokově galatně vtipkující, vůbec ne špatně. Rámcováno současným příběhem Zuzana a Fabricius film dostává silný surrealistický náboj. (16.03.2011)

"Přesně to v Praze hledám, trochu nebezpečí..." Nová, a nepochybně alternativní vlna 60tých let, je základem celého tohoto nádherného, temného vyprávění. William Fabricius a jeho osudová cesta do Prahy, spojená s historickou prohlídkou, která se jen tak někomu nepoštěstí. Nádherné ženy československé kinematografie, společně s částečnou hereckou elitou, nám tu sehrávají tajemné pověsti, které lze cítit na vlastní kůži, procházíš-li i dnes zákoutími Starého města pražského. Malý dodatek k legendě o Rabi Löwovi, který nesnesl konkurenci, nestoudná a trestuhodná rozmařilost, až rozmazlenost hraběcí slečinky, která se neštítí těch nejhorších zločinů a párek zamilovaných travičů, kteří ovšem, oslepeni svou láskou, zapomněli na žárlivého sluhu. Zdeněk Liška svou hudbou vynáší povídky, kterých se zúčastnil, opět do nebes, a nezaostává ani Jan Klusák. Trojice režisérů také nezklamala a máme zde unikátní a naprosto jedinečný film, na který je slastné se dívat a užívat si jeho atmosféru. (15.02.2013)

Povídka Chlebové střevíčky patří k tomu nejlepšímu z žánru hororu v dějinách českého filmu. Nádherné kostýmy, lehounká erotika, "gotické" rokokové prostředí, mysteriózní i surrealistické prvky, výborné dialogy, zvuková a hudební kulisa, herci (Somr jako čert, polská herečka Tuszynska jako hraběnka) a koneckonců i pevný morální princip příběhu, založený na staré pražské pověsti. Excelentní, nedoceněné dílko Evalda Schorma! Tato povídka jednoznačně za pět, Golem za tři (Klusák by tedy Žida nezapřel), Travička za čtyři (Milena Dvorská se tu vyrovná svým šarmem předním světovým herečkám), ale ty kdyby nevznikly, nic by se nestalo. Zato bez "Chlebových střevíčků" by byla česká (československá) kinematografie ochuzena o jedno z nejlepších děl... (08.04.2013)

Tento zapadlý hororový film patří k vrcholům československého hororu! Tři, vlastně čtyři povídky (každá natočená jiným režisérem), které vypráví překrásná Milena Dvorská (v žádném jiném filmu jsem ji neviděl tak nádhernou, navíc nahoře odhalenou) Miloši Kopeckému, mají své neopakovatelné kouzlo! Navíc, když k povídce Poslední Golem vytvořil rouhačsky pekelnou chorálovou hudbu mistr Zdeněk Liška, k druhé povídce Chlebové střevíčky složil hudbu Jan Klusák (který si zahrál i v první povídce) a k poslednímu morbidnímu příběhu Otrávená travička opět exceluje Zdeněk Liška. A ta konečná pointa na závěr, který všechny povídky drží pohromadě nemá chybu! Tady exceluje Jirka Hrzán! Paráda!!! (10.11.2013)

Mohl to být jeden z vrcholných filmů tzv. Československé nové vlny, kdyby se tenhle filmově-povídkový triptych (respektive kvartet, započteme-li ještě uvozující rámcovou Makovcovu povídku Fabricius a Zuzana (***), která propojuje zbylé tři povídky) neutopil v přehnaně umělecké stylizaci. Je s podivem, že onen geniální nápad zfilmovat staré pražské pověsti neosvítil nějakého českého filmaře již dříve, tenhle projekt visel již nějakou dobu ve vzduchu, Pražským nocím však paradoxně nejvíce uškodila právě přehnaná touha experimentovat, tolik charakteristická pro tzv. Novou vlnu. Tak Miloš Makovec pojal Otrávenou travičku (**) coby muzikál, což samo o sobě nemohlo dopadnout dobře, vznikl nudný sled obrazů se zpěvy. O mnoho lepší je Brdečkův Poslední golem (***), který dává připomenout, u koho že se později inspiroval pan Švankmajer při natáčení Lekce Faust. Vrcholem celého triptychu pak jsou Schormovy Chlebové střevíčky (****), tentokrát opravdu s Faustovským motivem a silným sociálním rozměrem. Formálně vytříbená poetika Nové vlny je podpořena působivou hudbou Zdeňka Lišky (a v případě povídky Chlebové střevíčky též Jana Klusáka), kteréžto velmi umně navyšují mysteriózní dojem celého projektu reflektujícího překvapivě k pražským pověstem především ženský prvek... (07.04.2013)