Příliš dlouhé zásnuby

Přenádherný epos. Už jsem nedoufal že uvidím nějaký starší snímek , který by mě takto pohltil. Zbytečné tu něco psát o ději. Nechte se unášet neskutečně nádherným a dojemným příběhem. Úchvatnou hudbou a nekompromisně dokonalou kamerou v tomto kouzelném filmu. Nemám slov... Je to tak osobité s překrásnou výpravou, jako když jsem poprvé viděl Forresta Gumpa. Dívka co pátrá po svém příteli, který měl být zastřelen během 1. Světové války.. Vydavá se tedy po jeho stopách a lidmi s kterými se naposled viděl a neztrácí naději, že se s ním znovu zhledá. Je v tom ohromně žánrů: Romantické, Drama, Akční, Historické, Válečné, Krimi, Mysteriozní. Nechápu jak to režisér Jean-Pierre Jeunet dokázal , ale já toto od nynějška řadím do Top 20 nejlepších filmů, které jsem kdy viděl . Velká poklona. Tleskám ve stoje! 100% 5/5* (09.03.2015)

Tak za mně tři *, za prvé já ty válečné zase tolik nemusím (tohle mě utáhlo hlavně na Audrey Tautou - skvělý herecký výkon, to se ale nedá říct jen o ní) a za druhé mi to přišlo takové skoro až překombinované. Jelikož na válečné filmy nejsem, tak jsem tomu začátku nevěnoval až takovou pozornost, jak bych měl a potom jsem se při skládání té trochu zapeklité mozaiky trochu ztrácel. Takže pro lepší pochopení by to chtělo reprízu, ale je mi líto, dvě hodiny radši obětuju mnohým jiným filmům. Nejsem ani fandou válečné historie jako takové, ale odněkud si pamatuju, že co se týká hrůz války, tak první světová na tom byla v tomto ohledu mnohem hůře než ta druhá, tohle byl zákopový konflikt, kde mnohdy vojáci sloužili jako živé štíty a pomalu postupující "barikáda" těl snažící se proniknout proti něčemu, proti čemu neměla nejmenší šanci - třeba proti kulometu, případně to byl boj muže proti muži. Tohle tady bylo vidět velice zřetelně. Bezesporu je to velice kvalitní podívaná a asi bych měl dát víc, tohle je film na plný počet, pro milovníky žánru asi lahůdka, ale já mám splněno, odškrtnuto a tím to pro mě končí. Nicméně jedna věc mě vcelku pobavila: umístit lazaret do budovy s nic moc bytelnou střechou, u níž se houpe vzducholoď, to je fakt majstrštyk:)). (24.02.2016)

1.dabing ■■■■ https://dabingforum.cz/viewtopic.php?f=3&t=3243 (20.05.2020)

Většinu filmu jsem uvažovala, kolik styčných bodů má s Amelii z Montmartru, spousta humorných a úsměvných scén, milé postavičky... a proti tomu postavená brutální realita první linie západní frony v první světové válce. Ale přes všechnu tu roztříštěnost, falešné stopy, přehršel motivů jsem měla pořád pocit, že je mi to důvěrně známé, že to všechno můžu prožívat spolu s hrdiny, stejně jako u Amélie... A hlavně za to patří J.-P. Jeunetovi můj dík, že mi dovolil tohle všechno prožít. Je to uchvacující film. A co bych ještě mohla dodat? Snad jen, že tyhle krásné a uhrančivé zásnuby byly.... zkrátka příliš dlouhé. (29.05.2007)

Nemám rád "romanťárny", páč jsou na jedno brdo ale tohle mě dostalo svou perfektní výpravou. Bojiště první světový války bylo uděláno fakt parádně, i ten barák na pobřeží s majákem byl perfektní. Je taky fakt že jsem měl chvílema guláš v postavách, ale i tak to celkem stálo zato shlédnout. (25.12.2007)

Zajímavé a vizuálně velmi pěkné, ale děsně se mi tu pletly jednotlivé postavy, takže jsem se v tom strašně zamotala (29.12.2008)

Amélie to není. Ale dobrý film? To bych prosil! 8/10 (10.08.2009)

Pěkný film, ve kterém mě nejvíce, vedle krásné Audrey Tautou, zaujaly scény z bitevního pole 1. světové války. Ty byly vážně děsivé a výborně zpracované. Také mě pohladily na duši letecké záběry (maják, vlak) anebo krásná hudba. Avšak záporů je také celkem dost. Ta spousta jmen, ve kterých se člověk ztrácí, pomalý děj s naopak krátkým závěrem anebo často až moc laciný kamerový filtr. Zkrátit "pátrací" část filmu o 20 minut, byl by pro mě tento snímek za poctivé 4 hvězdy. Takhle to ale stačí jen na 3. 70%. (04.10.2010)

Válka je příliš dlouhá,už aby bylo po popravě,budu dřív doma.Neuvěřitelné.Krásný film. (21.10.2010)

Skutečně,tyhle zásnuby byly aaž příliš dlouhé. (16.08.2011)

taká Amélia v prvej svetovej vojne....Dokonca sa mi to páčilo viac ako kultová Amelia. Krásny príbeh, strašne sa mi páči keď je v príbehu rozprávač. Veľa pekných scén dojímavých, romantických ale i krutých. Kontrast medzi krutosťami vojny a krásou lásky.Audrey vyzerá úžasne nevinne, a ta milostná scéna bola nevinne čistá a najromantickejšia akú som kedy vo filme videl. Naopak strašné množstvo postáv , chaotické zdĺhavé rozprávanie uberajú filmu na atraktivite. (20.03.2012)

Co mi nesedělo: mátl mě žánr, neboli přechody romantika/detektivka/válka/drama. Chaotické a místy nudné, jindy zase hezké ale ne tak zlaté jak se zdá. Prdí pes, štěstí dnes. (15.10.2016)

Amélii z Montmartru jsem vlastně nikdy neviděl. Jen asi tak pět minut. Takže nemůžu porovnat. Někdo tu však psal, že se film drží předlohy. Nejsem odborník na režii a kameru, ale tohle je jednoduše skvost. Herci perfektně civilní a přitom působiví, válečné scény dostatečně syrové a skličující, smutek, radost, drama, humor, napětí, uvolněnost, nenávist i láska. I tak mi několik věcí nesedí. Terej jako albatros, překombinovanost, nelogičnost některých scén (dav lidí nějak zavřený v hangáru, granát u jednoho z odsouzených vojáků, telefonát od Němky, která nějak získala číslo) a něco kapánek nerealistického (lambáda vojáka, který to schytá z kulometu, neškodný výlet do povětří po výbuchu granátu). Přes tyto drobnosti jeden z mých nejoblíbenějších filmů, který můžu vidět znovu a znovu a znovu a znovu a znovu a znovu a znovu :-) (21.12.2016)

Přesto, že je možné najít určité shodné rysy s Amélií, je třeba se připravit na dosti odlišný zážitek. Jeunet opět prokazuje, že je režisérem renesančního rozmachu, a tak nám vedle scén z prosluněných krajin a pitoreskních vesniček, servíruje i Ryanovské řeže a obnažuje válku v celé své brutalitě a absurdnosti. Pravda, v bitevních scénách není tak perfekcionisticky dokumentární jako Spielberg. V jeho pojetí se nám dostává až surrealistického pohledu, kdy krajina je zahalena mlhou, silně převládájí hnědé tóny a anonymní vojáčci padají dříve než stihnou došlápnout mimo rodný zákop. V tomto snažení mu jistě pomáhá i kameraman Bruno Delbonnel, se kterým pracoval i při Amélii a také výprava, která jednoduše bere dech. Nejen při zmiňovaných výjevech války, ale i například při zobrazení Paříže v dopravní zácpě nebo lazaretu s uvázanou vzducholodí. Silnému optickému zážitku nedodává pouze monumentální výprava, ale opět i Jeunetův cit pro obraz. Společně s kameramanem tedy tvoří téměř kýčovitě krásné obrazy, které dávají vzpomenout na Pána prstenů – v tom, že některé z nich by obstály jako i statické fotky. Naštěstí je tu minimálně ještě jeden prvek, ze kterého poznáme režiséra Amélie. Svět, který sledujeme Jeunet opět zalidnil těmi občas groteskními, občas krutými, ale každopádně nevšedními figurkami. A vracejí se i ty drobné „hračičkovské“ vsuvky, které jsou pro děj nepodstatné, ale dávají odpočinout od některých ponurých výstupů nebo prostě lidsky potěší. Audrey Tatou prozatím nepřekvapila něčím zásadně novým, ale je hlavně uvěřitelná a zaslouží si, abychom jí „fandili“. Strýc s tetou jsou příjemně civilní a dodávají hlavní hrdince potřebné zázemí při jejím pátrání. Pokud bych měl nyní vyzdvihnout ještě jeden z mnoha zajímavých hereckých výkonů, byla by to určitě Marion Cotillard v roli prostitutky – anděla pomsty, která na sebe strhává veškerou pozornost, kdykoliv se objeví na scéně. Příliš dlouhé zásnuby jsou bezesporu počinem hodným pozornosti. Jsou drastickým zobrazením války, sondou do poznamenaného nitra jedince a společnosti i dojemným příběhem o lásce a naději. Tu a tam mohou působit rozdrobeně, množství dějových, místních i časových linek občas oslabují diváckou pozornost, ale to nemění nic na tom, že zůstávají působivým zážitkem. (20.02.2005)

Chvílemi jsem se v záplavě postav ztrácel v ději, některé propojení postav bylo moc složité a ubíralo to na plynulosti děje.Kulhající Tatou skvělá.I když se jedná o odlišný typ filmu, určitě každý srovnává s Amelií, která je ovšem na mém žebříčku daleko výš.. (13.03.2006)

Na tento film som sa skutocne uz dlho tesil, pretoze uz po nejakych prvych traileroch som z tejto francuzskej lahodky nemohol spavat, v tom dobrom zmysle slova. Musim sa priznat, ze A very long engagement povazujem za skutocny skvost z krajiny galskeho kohuta, ktory sa kedy premietal. Jean-Pierre Jeunet ma skutocne presvedcil, kam kraca francuzska kinematografia. Do filmovej poetiky, tak neznej a zaroven drsnej, ze jeho filmy sa stavaju niecim, co nemohlo vzniknut v tomto svete, tu a teraz. Bol som pripraveny pozerat "Ameliu v zakopoch", ako bol tento film prezentovany, ale na moju radost som videl len Audrey Tautou v realistickej rozpravke o laske a prvej svetovej vojne. Hned od uvodu na vas vybehne pat postav, ktore v postupnosti, v akej idu pred vojensky sud za sebazmrzacenie (co bola jedina zachrana pred bojom v prvej linii), su predstavovane, akoby mali byt hlavnym nositkom filmu. A veruze boli. Jeden z nich bol aj snubenec Audrey "Mathilde" Tautou, ktore ho neprestajne ocakavala, patrala po nom a nezabranila jej v tom ani detska obrna, ani to, ze prehajdaka vsetky peniaze, ktore dostala po smrti svojich rodicov. Jej zivotna cesta sa prelina s udalostami na fronte, dva roky dozadu, a kupodivu som sa z tej spleti francuzskych mien napokon vymotal. Za odmenu mi bola ponuknuta fascinujuca prehliadka svojraznych francuzskych postaviciek, ktore nestracaju svoj lesk a sarm uz od obdobia filmovych grotesiek, absolutne genialna kamera a vizualne orgie, ktore na na vas sypu z kazdej strany, rozne pohlady kamier, odvazne najazdy a verna rekonstrukcia Pariza z 20.rokov minuleho storocia. Jeunetova rezia akoby popiera gravitacne zakony a vznasa sa ako pierko z Forresta Gumpa. Ponad Pariz, malebne udolia, Jodie Foster, ktora si tu na moj uzas strihla jednu z uloh a vsetky sympaticke postavy z tohto sveta, zasiahnuteho absurditou vojny a poetickou laskou medzi Manueqom a Mathilde. Velmi pekne momenty ponuka nielen skoro oscarova kamera, uzasna a trochu pochmurna melodia Angela Badalamentiho (je vidiet, ze pracoval s Lynchom) a taktiez scenaristicke prvky, ktore hranicia s frazeologizaciou deja ("Prdi pes, stastie dnes"),ci Mathildine podmienky, ktore si kladla ("Ak sa dobehnem na cestu skor, ako tam dojde auto, je Manueq este na zive"). Cely tento pribeh vyrozpravany hravou a niekedy az desivou formou neuberu nic z krasnej vojnovej poetiky a nadcasovosti, ktoru predstavuje Jeunetova vypoved. (19.07.2006)

Obrazově struhující, dějově na lovestory poněkud komplikované.To ale nic nemění na faktu, že se jedná o velice emotivní snímek na který se hned tak nezapomíná.Plné hodnocení za trochu té originality, která podobným příběhům většinou tolik chybí. (15.08.2006)

Kdyby film nebyl tak dlouhý, kdyby Jeunet nerecykloval styl Amélie, a kdyby ta lovestory byla podána tak osudově, jak osudově zasahuje do života hlavní hrdinky, tak by to snad byl vynikající film. Takhle je to jen průměr, ze kterého vystupuje skvělá Tautou a ve vedlejší roli jedinečná a neopakovatelná Jodie Foster. (20.11.2006)

Ten film hrozně prošuměl. Je fakt, že druhá Amélie se nekonala, ale těch nápadů a tý filmařiny co v tom je. Těžko říct, proč se to nepotkalo s větším ohlasem - asi chybělo to signifikantní "něco" navíc... (17.11.2007)

Krásně dlouhé, krásně nevinné, krásně tragické, krásně přepřepřekombinované. Jak nikdy nekončící hledání hlavní hrdinky své první a celoživotní lásky, tak i tragické příběhy postavy Jodie Foster nebo prostituky. Nesnažte se na tu záhadu přijít sami nechte si ji naservírovat, jedině tak budete omráčeni a dojati tímto filmem. Neberte to jako detektivku, ale jenom jako tajemnou romanci. 80%...........................MMM (26.12.2007)