The Devil's Trap
Režie:
František VláčilKamera:
Rudolf MiličHudba:
Zdeněk LiškaHrají:
Miroslav Macháček, Vítězslav Vejražka, Čestmír Řanda st., Karla Chadimová, Vít Olmer, Vlastimil Hašek, Bedřich Karen, František Kovářík, Zdeněk Kutil (více)VOD (1)
Obsahy(1)
Filmová balada režiséra Františka Vláčila je volným přepisem románu Alfréda Technika "Mlýn na ponorné řece". Má všechny rysy Vláčilova výrazného režijního rukopisu. Děj se odehrává v první polovině 18. století, v období, kdy katolická církev vynakládala mimořádné úsilí na postupnou rekatolizaci a na zvýšení svého vlivu, kdy vyhledávala „kacíře“, aby na jejich negativním příkladu mohla upevňovat svou moc nad nevědomým lidem. Děj je zasazen do krasového území kdesi na Moravě, do krajiny plné kouzel, o níž se od pradávna vyprávěly podivné zvěsti. I o mlynáři Spáleném šíří jeho nepřátelé pomluvy, že je ve spolku s peklem. Mlynář však pouze rozumí řeči přírody a zná tajemství ponorné řeky, která pohání jeho mlýn. Dostane se do konfliktu s knězem, fanatickým, ale racionálním poslem božím, který hodlá udělat všechno pro to, aby mlynáře zničil… Diváka upoutají znamenité herecké výkony, zejména Miroslava Macháčka v roli kněze a Vítězslava Vejražky jako mlynáře, ale i atmosféra snímku, o kterou se zasloužil kameraman Rudolf Milič. (Česká televize)
(více)Recenze (149)
Jakmile si divák přečte v titulcích, že na režijní stoličce seděl František Vláčil, je tím okamžitě řečeno vše. Mistrovské poetické dílo, které sice nedosahuje kvalit snímků 'Údolí včel' či 'Markéta Lazarová', ale i přesto má co říci a svojí audio vizuálním vyobrazením oné ponuré doby dokáže vtáhnout diváka do děje a pranýřovat ho psychedelickou masáží. Náboženství, fanatismus a naivní myšlení hýbe temným příběhem, který Vláčil vyzdvihl tak vysoko, že je absolutně nepřekonatelný. Silný snímek je sice pro náročnějšího diváka, ale i přesto ho lze doporučit i nezasvěceným. Takovéto snímky se dnes již netočí a důvodem není jen nedostatek financí. Chybí hlavně kvalitní herci. I ti mají na výsledku ohromný podíl. ()
Škoda toho záveru. Inak Vláčil nemá konkurenciu, čo sa týka historických spracovaní. Atmosféru navodí fest pochmúrnu a to sa mi páči.. ()
Prostě Vláčil... Ten opakovaný kamerový nájezd na mlýn je vynikající. ()
"Vy ve mlýně, když nechcete, tak nerozumíte vůbec." ()
Dvě nejznámější díla Vláčila Markéta Lazarová a Údolí včel se mi moc nelíbily, resp. líbila se mi jenom ta technická stránka. Dějově a rozvržením příběhu podle mě nezvládnuté a tudíž nudné. Ďáblova past naštěstí není až tak roztahaný dlouhý film, je tu mnohem víc dialogů, charakterů a odehrává se i v atraktivním prostředí. Krásná je ta země česká. ()
Baladické příběhy Vláčilovi sedí. Ukázka toho,co dovede pověrčivost a zhoubný vliv církve. Mimořádně zdařilý film, který stále upoutává i svým výtvarným řešením. ()
Vláčilova nádhera snímajúca súboj o vplyv medzi mlynárom a biskupom, ktorého geniálne stvárnil charizmatický Miroslav Macháček. Film zdobia skvelé nájazdy kamery a neopomeniem ani hudbu Zdeňka Lišky. Atmosféra hustne s pribúdajúcim časom a celá snímka krásne graduje do parádneho mystického finále. ()
„V každé pověsti z našeho kraje má ďábel prsty v lidských osudech.“ – přehánění hned v první větě. Navíc glorifikace ďábla. Takový kraj neznám. Regent hned v první větě huláká jak na lesy: „Co sem lezete!!!“ Mlynář samozřejmě pravý opak: pokorný, moudrý a tichý, začne trpělivě vysvětlovat. Divák tedy už ví, kdo je hodný a kdo zlý. Regent zmírní hlas – tvůrci potvrzují, že i on uznává mlynářovu chytrost. Diváci mají jasno. Přeneseme se do minulosti, kde mlynářův předek přijde na svou zádušní mši i s celou rodinou. Výborný nápad. Nikdo před duchy neutíká, ani se jich neptá: „A jak to, že jste ten požár přežili?“ Vysvětlení je jednoduché: to by pak Vláčil nemohl točit! Kaplan se modlí latinsky – oblíbený fígl katolické církve, aby jí věřící nerozuměli. Zpočátku kamarádský kaplan na drába: „Vrchnosti sluší mírnost.“ Na poddaného: „Tobě poslušnost.“ – tak je to podle Bible správně. Následuje památná, průhledně vykonstruovaná scéna modlícího se procesí za seslání deště, které prochází kolem mlynáře, který zrovna v ten moment navrtá pramínek. Dokonalé načasování. Vlažní věřící samozřejmě opouští procesí a radostně běží za mlynářem. Kaplan jen smutně kouká. Vyschly snad v celém kraji komplet všechny potoky, řeky, rybníky, že ta dětinská radost nad loužičkou? Pramen sice našel, ale déšť neseslal! Vybudovali snad poddaní po celém kraji zavlažovací systém, který by z praménku zaléval všechna pole? Kaplan: „A víte od čeho je teplo tam dole? Znáte Písmo? Víte, co se tam říká o pekelném ohni?“ Mlynář Písmo prý zná a pokračuje: „Velebnosti, jsem dobrý křesťan.“ – ale už zapomene upřesnit v ČEM je dobrý křesťan a dál blábolí o tom, že pozoruje přírodu, a že má čisté svědomí. Vypálení mlýna – sedm švédských vojáků plení Země české? Kaplan pitomě nabádá poddané, aby zlikvidovali mlynáře. Farníci neuposlechnou a tak si jdou kaplan, regent a myslivec pro kolohnáta mlynáře sami? Záměrně hrůzyplná stylizace 18. století má v obecenstvu vyvolat dojem, že teď žijeme v té nejskvělejší době a máme být za to rádi. Uživatelé zde často hovoří o symbolismu. Ale nikdo nejmenuje jediný symbol. Já jsem se pokusil o toto shrnutí zednářské symboliky: 01:07 – detailní záběr na cihlovou zeď; 41:36 – Moučka: skrytá ruka. Ale levá! (asi chyba pomocného režiséra, za kterou ho určitě nepochválili); 59:25 – 59:33 – Macháček: symbolika jednoho oka; 1:08:36 – zkratka IHS = Isis, Horus, Set; 44:44, 1:15:50 – Macháček kyne starobylým gestem požehnání, které má ale okultní původ. Rozhodně není křesťanské. Stín tohoto gesta představuje Satana. Dle jiného výkladu se jedná o tzv. „bow sign“ – Svatá Trojice se klaní rohatému. 1:05:50 – pohanské rituály s věnci. „Můj věnečku zelený z devatera kvítí spletený, ukaž ty mě můj věnečku, kde můj zvolený.“ Číslo devět. Modloslužba: hned po příchodu kaplana (Macháček) modlitba k „panně Marii“; 38:32 – obraz „Zdrávas Maria!“; Procesí: modlitba k „panně Marii“; Chadimová se v kostele modlí „Zdrávas Maria“. ()
Zajímavá konfrontace s Vláčilovou historickou prvotinou v porovnání s pozdějšími historickými filmy (Údolí včel, Marketa Lazarová). Už na první pohled je zřejmý Vláčilův obrovský talent režisérský, dokonale zvládnuté vyprávění příběhu, vedení herců, kamera i hudba (další génius ve svém oboru Zdeněk Liška). Jednotlivé postavy jsou úžasně obsazeny přímo archetypálními herci. Představitel světské moci, omezený, buranský, obtloustlý Čestmír Řanda, ztělesňující snad všechny neduhy vrchnosti; nelítostný, nemilosrdný, ale i zvláštním způsobem mazlivý duchovní Miroslav Macháček; muž z lidu naslouchající přírodě, mlynář Vítězslav Vejražka; mladý netrpělivý milovník (jaké pro mě obrovské překvapení, když mi došlo, že tenhle pěkný chlap je pozdější režisér a autor Waterloo po Česku Vít Olmer); a naivní vesnická zasněná dívka s neuvěřitelným pohledem Karla Chadimová. Střety a spolupráce moci světské vs. duchovní vs. lid, člověka vs. přírody vs. boha. Zas a znova mě uchvacovalo Vláčilovo dokonalé zasazení příběhu do krajiny, které se pak naplno projevilo i v jeho dalších filmech. Tohle je opravdu Film od Pana Filmaře. ()
Tíživé a dusivé drama o katolickém tmářství, manipulaci a touhy po moci, ale i o svobodě, lásce a vzájemné pomoci. Tu atmosféru, perfektně dokreslovanou Liškovou hudbou, si pamatuji od dětství, zbytek jsem pochopil až později. Vláčil skvěle buduje tajemnou i civilní linku příběhu a ví, kdy má zatlačit na pilu a kdy naopak být umírněný. Herecky filmu vévodí Miroslav Macháček, ale i u ostatních lze mluvit o nadstandardním výkonu. Jeden z nejlepších filmů tuzemské kinematografie ... ()
Bylo mi 9 let, když se tento film objevil v kinech a zanechal ve mě velký dojem. V dětských očích to byl horor, který děsil. Možná zapamatování si tohoto titulu mě později vedlo k tomu, že jsem sledoval výjimečnou tvorbu výjimečného Františka Vláčila. Ach jo, zdalipak ještě někdy přijde doba, kdy u nás budou znovu vznikat taková díla? ()
Atmosféra parádní, herci též (nikdo si neumí vychutnat pečené kuřátko jako Čestmír Řanda), ale jeho pozdější filmy se mi líbí víc, hlavně ten závěr je tady divný. Trochu mi k té době neseděl účes Chadimové, ale to je jen podružnost. ()
Film, který mne osvítil atmosférou a genialitou Františka Vláčila a Zdeňka Lišky. Boj vrchnosti a fanatického kaplana s mocí přírody a selským rozumem nemohl skončit smírem. ()
Dílo , z nějž čiší tajuplná, děsivá, úzkostná a dusivá atmosféra od první do poslední minuty. Ta proměna z dobrosrdečného pastýře ve fanatického štváče se mi nezdá ideologická, ale v podstatě naprosto logická. Setkal se prostě s věcmi, se kterými se neuměl, nemohl a nesměl smířit. ()
Pro mne jeden z nejlepších filmů vůbec. Historické drama, ve kterém nejde o historii. Miroslav Macháček zde má velice zvláštní kukuč, který jsem po prvním shlédnutí několikrát potkal ve snu. Tento film se mi úplně proboural do mysli. Během první poloviny jsem si stále myslel, že to biskup nezvládl s výběrem nového kněze, že se tento nový duchovní vůdce lidu postaví na stranu ubohých. Dokonce i po svém příjezdu vrchnosti poradí, že by jí více slušela mírnost. Pak ale přijde zlom a divák pochopí, že je to úplně naopak. A ten kaplanův pohled při tancovačce v nové stodole? Máloco mi tak rychle a zprudka vyděsilo. On totiž kaplan není žádný hlupák, on ví, že něco přijde. / 5 * za herecké umění Miroslava Macháčka / 5 * za jeho pohledy, které straší / 5 * za tajemnou atmosféru vycházející z Přírody, kterou lidová moudrost (starý mlynář) i církevní moc (nový kaplan) vnímají a ohledávají, ale první skupina se ji snaží poznat, druhá překroutit / 5 * za hudbu Zdeňka Lišky, při které jsem se opravdově bál / Mám husí kůži, jen na ten film pomyslím. A proto mne tak silně přitahuje. ()
Pro mě zatím nejlepší Vláčilův film, co sem viděl! ()
Vynikající Macháček v kontextu českého filmu 60 let hned někde za Hrušinským ve Spalovači mrtvol. Nádherná a nápaditá kamera. Odehrává se v oblasti Moravského krasu což je "krajina mého srdce". ()
Ta „hudba“ se místy moc nepovedla. Dějově to ujde, kamera velmi dobrá, herci taktéž. Nejsem speleolog, ale mám pocit, že drobné nepřesnosti by se jistě našly. ()
Můj první Vláčil a hned taková bomba! Nádherný dobový příběh v krásných letních kulisách Moravského krasu první poloviny 18. století plný tajemna, tehdejších dogmat a povídaček a nenapodobitelné atmosféry. Vynikající film jednak po filmové, což u Vláčila není nic neobvyklého, tak po příběhové stránce, kdy Technikova příběhem novověká předloha se silně středověkým mytem výborně zafungovala. A to ve formátu buran regent + slaďouš biskup vs. mlynáři + ďábel. ()
"Což nevidíte jakého dobrodiní se Vám dostává od církve svaté a od vrchnosti ? " (M. Macháček v roli kněze káže ovečkám) Asi můj nejoblíbenější film od mistra Vláčila. Velice silný film. "Láska" církve k člověku z filmu dýchá na každém kroku. Kdož nejsi loutka boží, loutka církve, tvá duše budiž zatracena ! Vhodné do katolického magazínu a na nedělní kázání. Každý přece ví, že církev katolická po Bílé hoře trpěla a zločiny inkvizice jsou výmysly ateistů... (Jinak doporučuju román od A. Technika- Mlýn na ponorné řece) Nádherná ponurá kamera a jízdy loupeživých rytířů, mysteriózní atmosféra, téměř černá kamera ()
Související novinky
Lednové tipy z VOD služeb
Zima nám stále ještě nekončí, a tak pokud hledáte nápady, jak si zpříjemnit chladné večery strávené u televizních obrazovek v pohodlí a teple domova, máme pro vás opět pár zajímavých i netradičních… (více)