The Devil's Trap
Režie:
František VláčilKamera:
Rudolf MiličHudba:
Zdeněk LiškaHrají:
Miroslav Macháček, Vítězslav Vejražka, Čestmír Řanda st., Karla Chadimová, Vít Olmer, Vlastimil Hašek, Bedřich Karen, František Kovářík, Zdeněk Kutil (více)VOD (1)
Obsahy(1)
Filmová balada režiséra Františka Vláčila je volným přepisem románu Alfréda Technika "Mlýn na ponorné řece". Má všechny rysy Vláčilova výrazného režijního rukopisu. Děj se odehrává v první polovině 18. století, v období, kdy katolická církev vynakládala mimořádné úsilí na postupnou rekatolizaci a na zvýšení svého vlivu, kdy vyhledávala „kacíře“, aby na jejich negativním příkladu mohla upevňovat svou moc nad nevědomým lidem. Děj je zasazen do krasového území kdesi na Moravě, do krajiny plné kouzel, o níž se od pradávna vyprávěly podivné zvěsti. I o mlynáři Spáleném šíří jeho nepřátelé pomluvy, že je ve spolku s peklem. Mlynář však pouze rozumí řeči přírody a zná tajemství ponorné řeky, která pohání jeho mlýn. Dostane se do konfliktu s knězem, fanatickým, ale racionálním poslem božím, který hodlá udělat všechno pro to, aby mlynáře zničil… Diváka upoutají znamenité herecké výkony, zejména Miroslava Macháčka v roli kněze a Vítězslava Vejražky jako mlynáře, ale i atmosféra snímku, o kterou se zasloužil kameraman Rudolf Milič. (Česká televize)
(více)Recenze (149)
Boj o vodu alebo boj o ženu. Jeden aj druhý je o život, akurát ten prvý je sofistikovanejší, nezaobíde sa bez inkvizície a ten druhý si vystačí s nožom. Znalosť prírody a prírodných javov sa prieči cirkevnému učeniu a tak nastáva boj proti kacírovi. Ako som si na začiatku filmu myslel, že sa to Kladivu na čarodejnice nemôže rovnať, tak ma postupne atmosféra, hudba a kamera presvedčili, že môže. Záver potešujúco nie je taký temný a depresívny, ale skôr dobrodružný a kto si pamätá Manon od prameňa, v niečom sa mu pripomenie. –––– Svým způsobem i to sucho je voda na mlynařův mlýn. –––– Jenom z vůle Boží vydá skala vodu. ()
Mrazivá podívaná, překvapující perfektním zpracováním, ve které je jediným mínusem trošku slabší děj. Po schlédnutí Kladiva na čarodějnice a Ďáblovo pasti začínám mít trošku apatii na církev. Herecké výkony jsou perfektní a nastiňují hrůznou dobu 18.století, kde o radosti obyčejný člověk asi moc nezavadil. To pak si říkám, že ať je teď jak chce, pořád lepší než v takto hrůzyplné době. ()
Snímek, při jehož sledování si divák užívá vizuální vytříbenost a dobovou atmosfére, kterou už tady dokázal Vláčil výborně vykreslit. Stejně tak hudba a herecké výkony věšiny obsazených, zvláště pak Miroslava Macháčka mají sílu strhnout pozornost po celou dobu trvání filmu i přes jeho pomalejší tempo. Bohužel scénář nedosahuje kvalit pozdějších děl F. Vláčila, což je velká škoda. I tak ale máme v Ďáblově pasti velmi kvalitní snímek (nejen) československé kinematografie. ()
František Vláčil u mě opět boduje. Opakoval bych se, kdybych tu psal všechny přednosti, kterými oplývají jeho filmy ze zlatých 60. let. Jen by mě zajímalo, jestli ten církevní fanatik má být něco jako úlitba komunistickému režimu, aby nebyl problém s uvedením, nebo naopak má být jakousi paralelou zaslepenosti a cílenému odstraňování nevinných. Dost možná ale nejde ani o jedno, i z pozdějších snímků je jasné, že pan Vláčil historii miluje a že ji dokáže zobrazit jako nikdo jiný. ()
Spolu s Kladivem, Marketou, Udolim, Cti a slavou - patri tenhle film mezi nejlepsi historicke (nepohadkove) kousky u nas. 4+ ()
Atmosférické, miestami horové, s dynamickou kamerou, ktorá však našla lepšie uplatnenie v Markete Lazarovej. Black & white filmu opäť sedí. Postavy šablónovité, záhada nedoriešená, až sa čudujem, že nikto nenatočil sequel. Vláčil, ako má byť. ()
Je docela zvláštní, že o tomto filmu většinou Vláčilovy medailonky mlčí – jako například tohle heslo ve Wikipedii. A přitom neprávem, protože jej lze směle zařadit po bok hvězdné dvojice Markéta Lazarová a Údolí včel, čímž se nám z té dvojice stává hvězdná trojice. Ďáblova past nese tytéž rysy: baladická poetika, úchvatná umělecká atmosféra a nadčasové poselství na pozadí dramatického příběhu. V tomto případě jde o střet (dobové) světské a duchovní moci s "nezávislostí" reprezentovanou rodem svobodníků. O konflikt "oficiálně platných ideí" s lidmi, kteří se drží vlastního rozumového přesvědčení. A kteří ani po žádném konfliktu netouží, a přesto je jim druhou stranou nakonec vnucen. Od chvíle, kdy jsem, kdysi a kdesi, Ďáblovu past viděl, až po okamžik, kdy se mi naskytla příležitost ji shlédnout opět, uplynula řada let. A i tak jsem nikdy nedokázal zapomenout na neopakovatelnou atmosféru horkého, žárem planoucího léta, v níž se příběh odehrává a kterou režisér zachytil tak neúhybně přesně. Na vyprahlé stepi skalnatých kopců krasové oblasti a neustávající cvrkot hmyzu ve vysoké trávě. ()
Z tohohle filmu na mě osobně dýchá tajemno... a zlo. Bravurní :) ()
Excelentní film, u Františka Vláčila máte jistotu, že budete unešeni a znovu a znovu uchváceni mistrovskou režií a skvělými hereckými výkony. ()
Vykročení směrem k Markétě Lazarové a Údolí včel. I přes neširokoúhlý formát je to po obrazové stránce vynikající. ()
František Vláčil poprvé "ve svém"... poetická zvuková a obrazová dokonalost! Žel s příběhem, kterému by i přes krátkou stopáž filmu stačila polovina jeho času a se závěrem, který je řekněme značně nevláčilovský. Tímto by vlastně mohl komentář končit, jenže, nelze nerozvést. Prolnutí kamery a hudby je fantastické, obzvlášť ve scénách sečení, nebo zábavy ve stodole. Kamera je potom výborná po celý film, nejvíce snad v detailech tváří při monolozích, či rozhovorech, například otec a syn. Co se monologů týče, několik jich tu má herecky dokonalý Miroslav Macháček, kolikrát stačí pohlédnout na jeho tvář a člověk ví. Také proto je závěr podivný, uspěchaný, jednoduše jako z jiného filmu a především od jiného režiséra. ()
Dnes už nikdo takový film nenatočí. Atmosféra filmu a hudba je opravdu neskutečně opravdová a skličující. Výborný Miroslav Macháček. ()
Film, kde je neobyčejně působivá hudební i zvuková kulisa vůbec. Ostatně podobně jako u Markéty Lazarové....A toto je další Vláčilův úžasný film. ()
Tohle je pro mě něco, čemu ve 21. století říkají "kultovní film". Viděl jsem ho takřka v televizní premiéře a od té doby mnohokrát. Vláčil byl režisér světového formátu a tenhle příběh o lidských pověrách a touze po poznání zákonů přírody, jež je v trnem oku církvi svaté od jejích počátků vlastně trvale, má trvalou hodnotu. Ne jedné straně vrchnost a církev, na druhé nevolníci a svobodní řemeslníci. Netvrďte mi, že tyto dvě skupiny nebyly v antagonistickém rozporu. ()
Film, co se takřka dotýká univerza. Střet s vrchností a klérem mě zprvu naplnil vědomím nespravedlnosti a pocitem bezmoci. Ďáblova past si totiž zahrává s takovými rysy lidské povahy jako jsou mocichtivost, závist, žárlivost a domýšlivost, vprostřed kterých ovšem tryská pramen čisté lásky. Příběh postupně nabývá na síle a neodvratně spěje ponořit se do nejtemnějších hlubin. A zatímco napětí vás vtahuje blíž a blíž k vyústění očekávané tragédie, přichází očištění takřka mystické. K tomu všemu mě další filmový opus Františka Vláčila okamžitě dokázal přenést do časů našich předků. Ostatně, můj prapraděd byl kovář, co váš? Viva la Libertad. ()
Vláčil je můj neoblíbenější československý režisér, ale v Ďáblově pasti jsem nebyl schopný vidět o moc víc než padesátkovou agitku. Vzhledem k plochosti postav, schématickému a klasicky českému příběhu by film byl asi lepší jako pohádka. Myslet to vážně nebyl nejlepší nápad. ()
Místy skvělá kamera, zajímavá hudba, dobře dokreslující chmurný děj, pár mých oblíbených herců - Řanda, Vejražka, Hlinomaz, výborný Macháček v odporné roli plus historické filmy miluji. ALE: utahanost, unylost a plochost nemíním akceptovat jako umění a už vůbec ne jako geniální. Šlápnout více na plyn a udržet na uzdě touhu po vysoké-uměleckosti-za-každou-cenu by tady určitě pomohlo. Celý film se plahočí v duchu role Chadimové, která, chudák, vyfásla úděsnou roli vesnické, permanentně ustrašené, roztřesené, uplakané, před Bohem se svíjející a téměř němé, cácorky. Konec pak nasadil této "baladě" korunu - balada končí jako červená knihovna. Já patřím k těm, pro něž balada znamená ponurý příběh s fatálním koncem, avšak jsou i takoví, kteří si vykládají/představují baladu trochu nebo úplně jinak. Tzn. že tento film bych ohodnotila lépe jako pro mne opravdovou baladu, tj.- kdyby byli zasypáni všichni. Tady ten v podstatě št´astný konec úplně zlikviduje celý předešlý temný děj, ve kterém je po celou dobu cítit ona nevyhnutelná tragédie. A tumáš, čerte, kropáč - konec není balada, ale spíše pohádka. Nízko tady hodnotí i jiní, ale koukám, že jde vesměs o egzoty s vyhuleným mozkem nebo ty, kterým sebrali cukrovar nebo kus pole a ti nehodnotí film dle toho, zda se jim film líbí nebo ne, ale dle toho, jestli je to (podle nich!!!) komunistická agitka nebo ne - těm pak nezbývá než "nová vlna" nebo USamerická kino-žumpa. ()
Příběh je to moc zajímavý, ale film se vleče jak tejden. Zásah neviditelné ruky boží spravedlnosti potěšil, ale než k tomu došlo, musel jsem si párkrát schrupnout. Poloviční stopáž by klidně stačila. ()
Krásná poetika, která by si možná zasloužila i pět hvězdiček, ale ten zvláštní politický obrat mnicha nebo co to bylo za exota (teda asi kněze) jsem nějak nepobral... Postava starého mlynáře taky vyznívá poněkud do ztracena, ač působila v několika scénách dost zajímavě. ()
V temných komnatách Nelahozevského zámku i v exteriérech se v tomto filmu rozvíjí napínavý příběh plný zvratů, kterému nechybí tajemství a ani pro Vláčila emblematická zlověstná atmosféra. ()
Související novinky
Lednové tipy z VOD služeb
Zima nám stále ještě nekončí, a tak pokud hledáte nápady, jak si zpříjemnit chladné večery strávené u televizních obrazovek v pohodlí a teple domova, máme pro vás opět pár zajímavých i netradičních… (více)